V. Část

62 5 7
                                    

   Snídaně proběhla normálně a Sissy se zase začala vybavovat s Kubou. Po snídani měli první hodinu Obranu proti černé magii. Ginny a Alex odcházeli když si Sissy vzpomněla že si chtěla na chvíli promluvit s Dracem. Nechala holky odejít a běžela dolů do sklepení kde by měl mít Draco Lektvary.

   Konečně viděla ty blonďaté vlasy které jsou obklopeny davem zmijozelských studentů. ,,Draco!" Zakřičela na něj Sissy. Draco se zastavil a nařídil ostatním ať jdou napřed. ,,Nazdar Neblvíráku!" Řekl nabubřele. ,,Hele Draco já nemůžu za to že mě tam zařadil. Vždyť víš že jsem vždycky chtěla být Zmijozelská holka!" Řekla naštvaně Sissy. ,,Jo promiň. Já vím." Řekl omluvně ale netvářil se tak. ,,A co vlastně potřebuješ?" ,,Potřebuju půjčit Špunta." Odpověděla mu. ,,Proč chceš mojí sovu?" Obořil se Draco. ,,Abych mohla napsat Narcisse."

   Draco ji Špunta půjčil a Sissy se vydala na hodinu. Přišla dvě minuty před profesorem.

   Z kabinetu vylezl chlap ve zlatém plášti který chodil jako primabalerína. Jeho zlaté vlasy a nepřirozeně bílé zuby, Sissy hrozně odpuzovali. Jeho úsměv byl tak otravný že měla chuť po něm střelit nějakou kledbu. ,,Dobré ráno." Oslovil třídu tím nejotravnějším hlasem který kdy slyšela.

   Hodina byla strašná nuda. Učitel se jmenoval Zlatoslav Lockhart a za úkol jim dal napsat co se žákům na něm nejvíc líbí. Celou hodinu mluvil o sobě  a nakonec si napsali tři věty. První věta byla: Obdivuji mého nového učiteleDruhá byla ještě horší: Zlatoslav je krásný. A za třetí se Sissy i ostatní styděli: Lokhart je nejúžsnější člověk na světě. Sissy byla tak ráda že to skončilo. Už s tím slizounem nechtěla být v místnosti ani pět sekund.

   Zbytek dne užila. Lektvary ji šli velmi dobře. Učitel si ji zřejmě oblíbil a přeměňování taky nebylo špatné. V Astronomii měli jenom uvítací hodinu takže to trvalo asi dest minut.

   Týden po začátku školy se ji všechno dařilo a to ji hodně zlepšilo náladu a už ji ani nevadili hodiny s Lokhartem. Narcisse naštěstí nevadilo že je v Nebelvíru, ale Lucius byl vzteky bez sebe(Sissy to nevadilo, nikdy nebrala jeho názor vážně)

   Po dodělaní úkolů si Sissy odskočila na dívčí záchody. Když se vracela uslyšela nějaký hlas. Vycházel ze zdi. Říkal: ,,Zabiju ! Roztrhám ! Zabiju tě!"  Sissy vyděšeně položila ucho na zeď a zjistila že hlas se pohybuje. Šla nalepená na zdi a za rohem do někoho vrazila. ,,Á!" Zakřičela omylem. Strašně se lekla, ale když viděla kdo to je ulovilo se jí.  ,,Promiň Harry. Nevšimla jsem si tě." Omluvila se. ,,To já promiň. Poslouchám rady nějaký hlas a nedávám pozor." Řekl. ,,Ty jsi to taky slyšel?" Zeptal se zase vyvedená z míry. ,,Jo. Bylo to divné. Říkal že mě zabije." Odpověděl zamýšleně. ,,Harry!" Oba se otočili a zezadu za nimi běžela Hermiona a hned za ní Ron. ,,Kde jsi byl? Proč jsi nepřišel na večeři? Je ahoj Sissy." Pozdravila Hermiona.

   ,,Ale tady nikdo nemluvil." Námítla Hermiona když ji vyložil co se stalo jemu a Sissy. Pomalu šli zpátky do Nebelvírské místnosti když se najednou Sissy uklouzla a spadla. Všude po zemi byla voda. Vyškrábala se na nohy a Ron vykřikl. ,,Hele!" Ukázl prstem na kamennou kočku visící za ocas na zdi. ,,A co je tohle?" Vyhrkla Hermiona a ukázala na velký nápis na zdi. Tajemná komnata je znovu otevřena. Nepřátelé dědice pozor! ,,Je to napsané krví!" Vyhrkla Hermiona. Sissy prošla kaluží až ke kočce a řekla: ,,Paní Norisová. Kočka Filche." Jako kdyby ho tím přivolala, přišel Filch a když viděl jeho kočku natáhl se na Sissy a kdyby se do toho nevložil Harry už by ji držel pod krkem.

   Po chvíli tam rázným krokem došel i Brumbál a snad celá škola. Sissy a Harry tam stáli jako přimražení. ,,Oni mi zabili kočku. Chci aby byli potrestáni!" Vypískl Filch. Sissy chtěla něco namítnout, ale zamotala se ji hlava, spadla na zem a slyšela jak někdo říká: ,,Sissy! Ty si mě nepamatuješ? Já zabiju tvoje nepřátele a budeme rodina!"

Tati? 1 HP [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat