Good start, horrible end ☢️DNF☢️

Část 2.

Haii.  jedu v autě už 6 hodin a nudim se tak píšu další kapcu. Zatím můj příběh vidělo jen 5 lidi ale i za to dekuju. Zde mate už příběh bude už víc zajímavější.     
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

-Pov george-

"D- Dreame?" Řekl jsem v jeho objetí.
"Ne, Clayi." Odpověděl a usmál se.
"Tak Clayi!" Vykřikl jsem. "Nekřič tolik, je tu dost lidí" řekl Dream, t-teda Clay.
Mě to ani tolik nevadilo že tady je hodně lidi, co se na nás koukají. Byl jsem jen rád že jsem v Clayově náruči. Byl to dobrý pocit.
Zatáhl  mě za ruku já se začervenal a on  pověděl: "pojď pojedeme domů ať dneska ještě něco stihneme. A nečervenej se mi tolik." Jeli jsme asi hodinku v autě když jsme přijeli do části kde nebylo nic. Jen krásné moře a v dálce byl vidět malý baráček. Zeptal jsem se tedy "D-Clayi? Kde to jsme?" Odpověděl "u mě doma" začal se smát a já se opět začervenal. Po pár minutách jsme zastavili u toho malého baráčku a vešli dovnitř protože začalo pršet. Rozhlédl jsem se "wooow měl to tady překrásné." Sedl jsem si na pohodlný gauč, a hned jsem si vzpomněl že jsem si nechal v kufru auta kufr. Vůbec se mi tam nechtělo pršelo jak z konve. "Dweame?" "Ano?" Odpověděl dream. "Půjdes semnou do auta? Nechal jsem si tam kufr." Řekl jsem smutně. "Vážně tam musíme jít v tom dešti?" Odpověděl jsem že ano. Tak jsme vyšli z baráčku a Dream uklozl na kluzkém chodníku. Začal jsem se mu smát a on taky. Pak jsme se smáli na tolik že jsme se nemohli nadechnout. Doslova jsme lapali po dechu. Když jsme se uklidnili začala bouřka. Stále jsme se pochechtavali ale byli jsme mokří. Začal jsem se Clayovi dívat do jeho krásných zeleno hnědých očí. On mi to oplatil. "C-Clayi?" Když jsem se chystal ho políbit zahřmělo. Lekl jsem se až jsem z toho spadl a stáhl Dreama na sebe. Začal jsem utíkat a řvát "jsi moc pomalej!" Začal mě nahánět. A já pořad křičel to samé "jsi pomalej" "nedohoníš me" Ale ukázalo se že Dream je rychlejší než se zdá. "Měli by jsme konečně zajít pro ten kufr" „bouchl mě do ramena" Tak jo. Odpověděl jsem a šli jsme.

-pov dream-

"Vážně mě chtěl políbit? Asi ho miluju. Ten jeho krásný britský přízvuk. Jeho krásné čokoládové hnědé oči. Jeho dotek. Miluju na něm všechno."

Trochu jsem se zamyslel a náhle byl Gogy pryč. "Georgi kde jsi?!" Ozval se hlas z pokoje "nechoď za mnou" "děje se něco georgi?" "Ne nic" dopověděl. Já ale věděl ze určitě všechno v pořádku není. Vešel jsem tedy do pokoje. Uviděl jsem Gogyho na posteli zachumlaný do svých kolen. Uviděl jsem taky moji zelenou mikinu co měl na sobě. "Gogy? Proč máš na sobě mou mikinu?" Zašeptal jsem. Ale žádnou odpověď jsem od něj nedostal. Sedl jsem si tedy vedle něj a podíval mu do očí. Byli narudlé a měl slzy v očích. "georgi!!!! Co se děje?!" Ze zadu jsem ho objal "děje se něco?" Cosi zamumlal ale neodpověděl. Silně jsem ho obejmul a on mě zpátky. "Mám jít zabít toho kdo ti to udělal?"

-pov George-

"To bys musel zabít sebe"
"Ne" řekl jsem potichu. Dream si začal hrát s mými vlasami. Ale mě to nevadilo, bylo mi příjemné když se dotýká mého těla. Když se snažil odejít z pokoje, zatáhl jsem ho a zakroutil jsem hlavou. "Gogy musíš něco vypít donesu ti čaj." Tak jsem ho tedy pustil. Donesl mi mátový čaj. Pomalu jsem začal pít teplý čaj a pak si lehl. Nechal jsem Dreama si lehnout vedle mě. A on mě opět začal hladit po vlasech než jsem usnul.  Vzbudil jsem se a nikdo vedle mě neležel. Vstal jsem z postele a vydal se do kuchyňky tam taky nikdo. Prohledal jsem celý byt a pak jsem našel Dreama u dveří. Byl docela naštvaný. "C-co děláš?" Zeptal jsem se?
On jen "JDU PRYČ NEVIDIS?" Zakřičel. Já se rozbrečel a řekl "a kam?" "Někde daleko od tebe! Nechci tě už vidět sbohem navždy."

-pov Dream-

Gogy začal rychle dýchat a mlátit sebou ze strany na stranu. Chtěl jsem ho vzbudit ale nešlo to. "GOGY! GEORGI?!!! Vzbud se, jsem tady s tebou." Gogy začal brečet. Už se vzbudil. "Klid Gogy byl to jen sen." "Neopustis mě nikdy že ne?" Zeptal se. Já jen zmateně odpověděl "Jistě že nidky slibuju!" Hladil jsem ho po vlasech aby znovu usnul.

**oba usli vedle sebe**

Tak co? Pusa ještě nebude. Musíte si počkat. Doufám ze se vám kapitolka libíla xd pardon ze mi to trvalo tak dlouho ale byla jsem cely den bez Wi-Fi na chatě a hrála jsem s malou holčičkou co tam byla :DD no takže hned až prijedu domů tak nápisu asi další kapcu protože me to baví. Kdyžtak můžete napsat jestli se vám líbí když střídám pohledy obou. Ahojjjj.

Word count: 814