don't leave me...

Part 5.

Ahoj všichni!! Je tady další část a omlouvám se že jsem ji nevydala dříve. Každopádně užijte si tuhle kapitolku a mějte hezký zbytek dne, rána, večera kdykoliv tohle čtete! <33
—————————————————————
{pohled George}

Blížily se moje narozeniny za 3 týdny mi bude 24. Nejspíš jen udělám narozeninový stream a pak nebudu dělat nic, nic moc na svoje narozeniny neplánuju možná se sejdu s Wilburem ale to nejspíše ne.

O 3 týdny později
Tak je to tady, dnes je můj den D kdy už mám narozeniny super! Moje dm's na Instagramu a Twitter je zaspamovaný přáními od fanoušků. Snažil jsem se na některé z nich odpovídat ale nedokázal jsem odpovědět na všechno. Bylo toho strašně hodně a to bylo teprve 9 hod. ráno, jakmile jsem odpověděl na některé z přání šel jsem si do kuchyně udělat snídani měl jsem chuť na vajíčka takže jsem neváhal a rovnou jsem je udělal. Když jsem dojedl svou snídani šel jsem si sednout na gauč zapnul jsem televizi ve které hrál nějaký film kterému jsem stejně nevěnoval pozornost protože mi začala volat rodina, známý, kamarádi a než jsem se všemi domluvil už bylo 12 odpoledne. Divil jsem se že mi ještě nenapsal dream ani nezavolal nic. "On zapomněl? Ne to ne určitě ještě napíše jenom nemá čas" Řekl jsem si v hlavě s nadějí že určitě nezapomněl. Každý rok mi totiž psal vždycky na moje narozeniny brzy ráno. Nudil jsem se tak jsem zase začal odpovídat fanouškům na zprávy jen jak jsem mohl. Po nějaké době mi začal zvonit telefon. Byl to Dream. S nadšením jsem zvedl mobil a začala naše konverzace.
D: Ahoj máš teď čas že ano?
G: Ahoj ano mám
D: Dobře takže všechno nejlepší a teď mě poslouchej. V 14:30 buď na letišti přijde ti tam balíček tak buď tam v čas
G: Balíček na letišti? To si mi ten balíček mohl poslat ke mně domů ne? Mojí adresu přece znáš. A děkuju
D: Ano znám a mělo to být překvapení? No alespoň se projedeš v autě prostě tam o půl 3 buď. A promiň že jsem nenapsal dříve musel jsem zařizovat ten balíček
G: Oh okay dobře v pohodě děkuju budu tam o půl 3 tak já jdu ještě uklízet čau
D: Čau

Zavěsil jsem. Bylo 13:00 takže jsem měl ještě hodinu a půl na to abych uklidil celý byt. Ti určitě stihnu. Vždy na moje narozeniny musí být byt uklizený jinak tady nebudu prostě tady musel být pořádek. Začal jsem uklízet nejdříve kuchyň potom obývák později koupelnu a úplně nakonec můj pokoj + pokoj pro hosty který moc neuklízím protože bydlím sám. Ještě jsem stihl uklidit předsíň a při úklidu jsem začal přemýšlet o tom proč zrovna mi poslat balíček na letiště. Zamyslel jsem se tak moc že mi ani nedošlo kolik je hodin, bylo 13:50. Nestíhám. No super! Rychle jsem slyšel obléct za jsem si na sebe svetr a nějaké kalhoty co jsem měl zrovna po ruce. Když jsem byl oblečený za jsem si do ruky mobil, klíče a klíčky od auta. Začal jsem se obouvat. Nasedl jsem do auta a rychle vyjel bylo 14:05 Wow stihl jsem to do 15 min. jsem na sebe hrdý. To nic nemění na tom že i tak nestíhám.
——————————————————————
Ahojky! Omlouvám se že tahle kapitolka vyšla takhle pozdě ale už jdu hnedka na druhou! Každopádně mám to úplně stejně s Georgem vždycky když někam mám jít a mám ještě čas tak sice neuklízím ale zamyslím se tak moc že zapomenu na to kolik je hodin a nestíhám. Tak já jdu psát další kapitolku mějte se papa!! <333