Poslední cigáro II. /Ca$hanova Bulhar

Prolog

"Nejsi první, ani poslední"

Tohle mi hraje v hlavě už 2 roky. Byli to tvoje poslední slova,než jsem odešla nadobro. Co si tím myslel? To jsi byl už tehdy tak bezcitný?

I když už to jsou 2 roky,tak stejně sleduju tvoji kariéru. Daří se ti a to dost,ale sláva není vše.
Doufám ,že se tím furt řídíš.

Matěji,ale sám víš,že já ti tolerovala tolik věci. Ostatní holky by žárlily, já jsem tě podporovala ve všem. Chápala jsem tě. Respektovala jsem,že musíš nahrávat, že nemáš čas být semnou doma. Dělal si to pro nás,aby jsme měli dobře. Asi? Nebo jsi to dělal,aby si měl na další drogy? Aby si byl šťastný,když já ti to štěstí nedala.

"Vem si můj pták do huby, budu ti říkat babe
Ty říkej mi jak chceš, klidně čůráku a šmejde"

Tady narážím na to, když jsi mě prosím ať ti vykouřím? Jako někdy si takhle zpětné říkám, ty jsi byl závislý na tolika věcích drogy, nikotin, alkohol, sex. Proč jsem tam nepatřila i já?

Většina lidí neví jaký jsi, ale pro tebe asi dobře. Nevím,co řekli kdyby se dozvěděli pravdu. Všechno, co se stalo, že náš vztah nebyl růžový. Někdy to bylo peklo. Nikomu jsem to neřekla a ty taky ne.

Naše tajemství do konce života.

Ale řekni, co by řekli lidi na to,že si feťák?

Já ti v životě vždycky přála to nejlepší a to furt platí i když nejsme spolu. Pořad chci , aby si byl šťastný a hlavně aby si se dostal z drog. Nechci,aby to s tebou skončilo špatně.

Možná se ti to povedlo.

Možná po těch dvou letech si spokojený kluk.

A šťastný i bez drog.

Já jsem,alespoň myslím.

Pořad si na tebe vzpomenu, i když si mě celou dobu lhal,ale děkuju Matěji.

Možná v příštím životě , budeme tvořit rodinu.

Bezstarostnou rodinu!

Někdy si vzpomenu na ty dobrý věci,co byli mezi námi.

Teď se vracím do města, který jsem před dvěmi roky opustila. Nemohla jsem tady zůstat,ale je čas se vrátit. Myslela jsem si,že se rány zahojily,ale ne to asi nikdy. Sedím v autě a brečím. Praha je prostě tvoje "naše" město. A město 2l boyz.