Podivuhodné příběhy jednoho lipana

Vzbudil jsem se jinde

"Kde to jsem?" Ptal jsem se rodičů. Začal jsem se ohlížet po okolí, bylo to docela stejný jako Čertovo jezero, byla tady voda, byly tady rostliny, ale potom jsem se kouknul na druhou stranu a překvapením jsem vykřikl. "Co je tamto? Proč je všechno z kamene? Neříkej mami že jsme se ocitli na Měsíci." Uvědomil jsem si že na Měsíci není voda, takže tuhle možnost jsem vyloučil. "Ne, jsme asi v akváriu." Řekla máma klidně, potom si ale uvědomila co to znamená. "Co je to akvárium? A odkud to víš?" Zeptal jsem se mámy. "Moje kamarádka tam jednou byla, prý to bylo hrozný." Odpověděla máma, a začala se seznamovat s ostatními rybami. "A ty jsi?" Ptala se máma nějaké šedožluté ryby se strašně vtipnou pusou, byla velká skoro jako jeho hlava. "Já jsem Siven Americký, těší mě." Byl to Siven Americký. Ale, co je to Americký? "Ame... Ame co?" Máma byla zmatená, a kladla si stejnou otázku jako já. "No, Americký znamená že pocházím z Ameriky." Odpověděl Siven, a ani nevěděl že máma chtěla něco říct. "A vy jste odkud?" Řekl Siven, a sledoval mámin zmatený pohled. "No, z Čertova Jezera." Řekla máma, byla zmatenější než předtím, a čekala až ji začne poslouchat. "Jo takže ty jsi místní, to je zaj..." Máma nečekala a rovnou mu skočila do řeči. "Ty jsi z jiného světa?" Zeptala se máma na tuhle jasně hloupou otázku. "Ehm, ne, z Ameriky. To je na druhý straně světa." Řekl Siven, a já začal zezadu pozorně poslouchat. "Je tam krásně, škoda že vy se tam nikdy nedostanete." Pokračoval Siven. "A navíc, je tady sladší voda než u nás." Siven si to uvědomil až teď, byl sem asi přivezen ve stejný čas jako my. V tu dobu jsem spal, protože jsem o Sivenovi vůbec nevěděl. Ale, co že to řekl? "Popopopopočkat... sladší voda? Ona existuje i... slaná voda?" Připlaval jsem rychle i já, ta otázka mě úplně vyletěla z úst. "Jé, promiň, asi jsem vás vyrušil že?" Omluvil jsem se potom co jsem si uvědomil co jsem udělal. "Ne, nic se neděje, nemusíš se omlouvat. A ano, slaná voda existuje." Řekl klidně Siven, a já začal snít. Slaná voda, to je něco jako by to prostě, by to bylo slaný, ale, co to znamená? Jak to chutná? Dá se to jíst? A jaké rostliny nebo ryby by tam dokázaly žít? Představ si že bys třeba každý nádech zakašlal, nebo něco. "U Lorda Gabena, omlouvám se, nechtěl jsem vás furt rušit." Právě jsem si uvědomil že jsem si to říkal nahlas, a odplaval jsem. Začal jsem přemýšlet o světě pryč od našeho dosahu. Je tam hořká voda? Kyselá voda? Jsou tam suchozemské ryby? Existují ryby bez páteře? Všechny tyhle otázky jsem chtěl zodpovědět, když v tu mi to cvaklo.

"Hele poslouchejte mě prosím." Řekl jsem rodině která se teď smála. "Hahah, jak chceš utéct z akvária?" Zeptal se mě můj mladší bratr, zatímco rodiče měli spíš už takový pochybný obličej. "No, mám plán." Řekl jsem to, a rodina to začala konečně brát vážně. Ten plán ale budete vědět až od další kapitoly, jinak by ten příběh nebyl napínavý, doufám že to chápete. Pověděl jsem jim můj plán, a šel jsem spát.