polovina prázdnin je za mnou a já právě ležím v posteli a hraju si s Abby , nic moc se nezměnilo , možná akorát to že se se mnou Jakub zase baví,,Ďublo jdeme do Caffetterie jdeš s náma" sedl si vedle mě na postel Hasan
,,nevím asi ne nemám hlad ani chuť " pokrčila jsem rameny
,,opravdu? je všechno v pohodě ne?" prohlédl si mě
,,jo je , kdyby nebylo přijdu" pousmála jsem se
,,dobře tak zatim" usmál se a odešel
ještě chvíli jsem ležela v posteli , posledních 10dnů nemám vůbec hlad , nevim čím to je ale prostě to tak je . vzala jsem svůj mobil do ruky a vytočila číslo mého mladšího bráchy
,,ahoj" řekla jsem do telefonu
,,ahoj" ozvalo se z druhé strany
,,jak se máš? jaký byl tábor" zeptala jsem se se zájmem
,,dobrý, našel jsem si spoustu kámošů a co ty jak to s nima jde?" odpověděl mi
,,tak super... já jsem v pohodě , žádný problémy nic, kluci jsou fajn " usmála jsem se i když to nemohl vidět
,,tak dobrý..."dál nestihl nic říct protože jsem zaslechla mámu ,,pojď se najíst Roman má oslavu takže by si se měl zajímat" zazněl hlas mámy ,,ahoj Bell " řekl Dan a típl hovor
já zůstala ležet v posteli se slzami v očích , tak moc mi chybí . Nakonec jsem usnula , vzbudila mě až rána dveří , proto jsem vylezla z postele a vydala se do kuchyně , stál tam Dominik
,,ahoj Domi" pousmála jsem se
,,ahoj Ďublo" usmál se na mě
beze slova jsem k němu přišla a obejmula ho , on omotal své ruce okolo mých zad a já to už nemohla vydržet a naplno se rozbrečela
,,ale copak Isi" hladil mě po zádech
,,říkal si že ...že mi máma odpustí ale neodpustila " řekla jsem skrz vzlyky ,,chybí mi Dan" špitla jsem
,,Isi podívej , ona ti odpustí a jestli ne máš nás " dal mi pusu do vlasů
,,děkuju" špitla jsem a utřela si své mokré tváře
,,kdy si naposledy si jedla , jen když jsem tě obejmul měl jsem pocit jako kdybych objímal kostru " zasmál se ale hned na to nasadil vážný výraz
,,já no nevim" zamumlala jsem
,,pojď najíš se přinesli jsme ti nějaké jídlo z Caffetterie" usmál se a dal na stůl dort
,,já ale nemám hlad " usmála jsem se
,,isabello tohle sníš a já tu budu do té doby než to nesníš, pak budeš akorát nemocná , já tě mám kurevsky rád a nehodlám tě ztratit jenom protože jsem tě nehlídal " křikl na mě a já si radši sedla ke stolu a začala pomalu jíst
když jsem do sebe nacpala celý trojúhelník dortu myslela jsme že prasknu , jakmile jsem ze zvedla můj žaludek se ozval a já běžela na záchod a všechno skončilo v záchodové míse
,,promiň ..." řekla jsem směrem k Dominikovy
,,to je dobrý to já se omlouvám že jsem tě do toho nutil, jen se o tebe bojím" obejmul mě
,,já vím" zakňourala jsem
,,nerad vás rušim ale přišel Viktor " řekl Jimmy
odtáhla jsem se od Dominika a šla pozdravit kluky protože jsem je neviděla
,,ahoj" špitla jsem když jsem došla do obýváku
,,ahoj, to je dost že si vylezla z pokoje" zasmál se Jakub
,,jo no už jsem tu" pokrčila jsem rameny
,,ahoj isabella " usmál se na mě Dan
,,ahoj" zamumlala jsem
,,přijede zoot" prohlásil Hasan
,,jo no super" pousmála jsem se a posadila se na gauč vedle Hasana
opřela jsme si o něj hlavu a přemýšlela , po chvíli se rozrazily dveře a do bytu vběhl Robert
,,zdarec čuráci" zařval přes celej byt
na nic jsem nečekala vyletěla jsme z gauče skočila na Roberta
,,ahoj Ďublo" zasmál se a pevně mě chytl
,,ahoj" zamumlala jsem mu do mikiny ,,chyběl si mi" abych to upřesnila , Roberta jsem neviděla něco přes 2 týdny takže jsem fakt hrozně ráda že ho vidím
,,ty mě taky" zasmál se a položil mě na zem
,,jak dlouho tu budeš? " naklonila jsem hlavu na stranu
,,nevim asi do zítra" usmál se ,,a co ty a Dan slyšel jsem že to mezi váma jiskří "
,,ne to vůbec" zalhala jsme , Dan se mi fakt libí ale nevím jak to má on a já si nehodlám zničit přátelství jen kvůli tomu že se mi líbí
,,no když myslíš" zasmál se a odešel za klukama
došla jsem do kuchyně a udělala jsem si čaj , vzala jsem si ho do rukou a šla za klukama do obýváku , sedla jsem si na jediné volné místo vedle Dana, pomalu jsme upíjela čaj a poslouchala zajímavé drby
,,a co ty Isi " otočil se na mě Toky
,,já nevim, chtěla bych dokončit střední a najít si svůj byt a tak.." odpověděla jsme na otázku co mám za životní cíle
,,a proč nezůstaneš tady s náma? se ti tu nelíbí?" zasmál se Jimmy
,,líbí to jo jenže , vás nechci neustále obtěžovat, máte své práce až nad hlavu a já jen překážím" usrkla jsem čaje
,, Isabella to nie je pravda, my sme radi že tu s nami si tak nerozprávaj hlúposti" usmál se Dan a položil mi ruku na rameno
,,tak fajn" pousmála jsem se ,,já si jdu zaběhat" dodala jsem po chvíli , zvedla jsem se z gauče a v pokoji se převlékla do běžeckého
AHOJ OMLOUVÁM SE ŽE KAPITOLA VYCHÁZÍ AŽ DNES ALE SLIBUJU ŽE SE TO ZASE ZLEPŠÍ TEĎ JE PRO MĚ AKORÁT TEŽKÝ VRACET SE DO ŠKOLY ☹️ DĚKUJUUU ZA TO ŽE TENHLE PŘÍBĚH ČTETE 💖💕
ČTEŠ
Bráška {nik tendo}
Teen Fiction,,lúbiš ma alebo jeho" koukal se mi do očí ,,já...já miluju tebe jenom tebe ale něco mě k němu táhne , není to láska jenom... zvědavost" špitla jsem se slzami v očích ,, strácaš všetko, a to len svojou vlastnou chybou" řekl a odešel tahle slova mě...