Sonic - Avengers FF

☾︎𝙿𝚛𝚘𝚕𝚘𝚐☽︎

23. Červen, 1985

p͟o͟h͟l͟e͟d͟ 3. o͟s͟o͟b͟y͟

,,Neviděla jste Furyho?" zeptal se znaveně mladý agent prochazející dispečerky.
,,Bohužel. Od rána jsem ho neviděla. Zeptejte se Carterové nebo Starka." odvětila když rychle listovala složkami a očividně měla naspěch.
,,Děkuji mockrát za váš ča- ne? Tak dobře no.." zamrmlal si pod nosem když dispečerka proletěla kolem něj jako hurikán jakmile přestala mluvit a on jí ani nepoděkoval.

Rychle se ale zorientoval a dnes už snad po sté vybíhal schody aby našel svého kolegu a řekl mu tu novinu.

...

,,Co myslíte, Nicku? Podle mě by to byl skvělý a velmi přínosný projekt." Howard Stark se s touto větou otočil od jeho plánů a výpočtů na svého kolegu.
,,Dobře. Po tisícáté za poslední hodinu. Já těmto věcem nerozumím, ale vypadá to slibně a taky by to mohlo přinést ovoce. Hergot Howarde, prostě to sbalte, předložte to před Pierce a uvidíte že vám to odkýve." odvětil mu Nick a otáčel se k odchodu.
,,Howarde? Neříkejte mi Nicku, jsem Fury." s tímto Fury otevřel dveře a konečně se rozešel zpátky ke svému oddělení a ke své práci.

Náhle do něj na rozcestí chodeb narazil plnou rychlostí nějaký muž až ho tou ranou položil na záda. Agent, jak si Fury všiml, se okamžitě zvedl, podal mu ruku a už se nadechoval že něco řekne, ale Nick ho přerušil.
,,Nemám náladu na vaši omluvu-"podíval se mu na jmenovku" - agente Coulsone. Mám práci a nestíhám." Starší z mužů si u toho zhazoval ze sebe neviditelná smítka prachu.
,,NE! Fury já vás hledám, je to urgentní, vaše práce to zvládne za vás." Phil už ho táhnul směrem k východu.
,,A co je tak důležitého že to nepočká?" viditelně rozladěný a unavený z cizích lidí se mu Fury vytrhl a hleděl mu odvážně do očí.

,,Vaše manželka začíná rodit."

Nick strnul a vyjeveně sledoval nervózního muže před sebou. Pak jakoby se vzpamatoval a vyletěl z budovy jako blesk. O pár vteřin se vrátil.
,,Ve které nemocnici, Coulsone?!" jindy klidný a strategický muž vypadal že se může rozkrájet pro svou rodící manželku a dítě.
,,Na Mable Street." odpověděl mu už odcházející agent, zamával mu a šel po schodech zpátky ke svému oddělení pro trochu odpočinku a pročítání materiálů pro novou misi.

Nick vyběhl před základnu, naskočil do auta a jel, nutno říct že nepovolenou rychlostí, směrem k centru, kde se Mable Street a jeho manželka nacházely.

Ani nezaparkoval, vypnul auto, vběhl do budovy a ptal se po jeho ženě.
,,Jste její příbuzný?"ptala se ho recepční s úplným klidem.
,,Jsem její manžel, kde je?!" Nick už opravdu ztrácel nervy, neměl čas na konverzace.
,,Ach tak. Přivezli jí sem před chvílí v druhém patře na chodbě byste je mohl zastihnout." odpověděla stále mile recepční i přes Furyho tón hlasů se kterým s ní mluvil.
,,Děkuji mockrát!" vykřikl za sebe za běhu a vybíhal schody do druhého patra. Recepční nelhala, opravdu tam zastihl doktory a jeho manželku.

...

,,Máte moc krásnou holčičku." usmála se sestřička a s lítostivým pohledem podávala nově vdovcovi a otci zároveň jeho dceru. Dceru kvůli které mu zemřela manželka. I tak když uviděl ten krásný obličejík toho andílka, nemohl se na ni zlobit. Ona za nic nemůže. Jeho manželka Daisy porod nezvládla. Nikdy neuvidí svoji dceru. Sestřička mu začala mávat před obličejem rukou.
,,Posloucháte mě vůbec? Ptala jsem se, jak ji pojmenujete?" se smutným až bolestným úsměvem ho sledovala sestřička a pohladila jej po ramenu.
,,Daisy chtěla aby se jmenovala Eileen. Eileen Anya* Fury."

...

Zᴅʀᴀᴠɪ́ᴍ ᴜ ɴᴏᴠᴇ́ ᴋɴɪ́ᴢ̌ᴋʏ!( ˘ ³˘)♥︎
Dᴏᴜғᴀ́ᴍ ᴢ̌ᴇ sᴇ ᴠᴀ́ᴍ ᴢᴀᴛɪ́ᴍ ʟɪ́ʙɪ́
ᴄʜᴄɪ ᴊᴇɴᴏᴍ ʀ̌ɪ́ᴄᴛ, ᴋᴀᴘɪᴛᴏʟʏ ʙᴜᴅᴏᴜ ᴠʏᴄʜᴀ́ᴢᴇᴛ ᴠᴇʟᴍɪ ɴᴇᴘʀᴀᴠɪᴅᴇʟɴᴇ̄, ɴɪᴄ ɴᴇsᴛɪʜᴀ́ᴍ, ᴀʟᴇ ɴᴀ́ᴘᴀᴅʏ ᴘʀ̌ɪᴄʜᴀᴢɪ́.
ᴠᴇ̄ʀ̌ɪ́ᴍ, ᴢ̌ᴇ ᴛᴏ sᴇ ᴍɴᴏᴜ ᴘʀ̌ᴇᴢ̌ɪᴊᴇᴛᴇ.
Bᴛᴡ. Zᴀ ᴄᴏᴠᴇʀ ᴍᴏᴄ ᴅᴇ̄ᴋᴜᴊɪ dorotecka
Cʀᴀᴢʏɴᴋᴀᴀ

*Anya - Vzkříšení; On (Bůh) mi dal přednost.