Bylo to tak těžké. Měl dceru a jeho přítel, který ji většinou hlídal, byl mrtev. Co měl dělat? Neměl čas na truchlení, musí tu být pro dítě.
...
25.4.1994COŽE?! Tady je někdo nový? Eileen si šla po základně, že půjde do tělocvičny si kreslit a tam u terčů v oblasti střelnice byl nějaký lukostřelec. Jaktože o něm neví? Dívka je úplně zmatená. Vždyť by jí o novém agentovi snad řekli, ne? Chvíli tam zmateně postávala, ale pak se vzchopila a schovala se nahoru na hrazdu na přitahování. Tam v klidu seděla, dávala si sakra pozor, aby neudělala hluk, protože uši agentů slyší snad i růst vlasy, a počítala, kolikrát se onen muž trefí.
...
Eileen u 153 došlo, že by mohla radši počítat kolikrát se ten nový agent netrefí, protože jeho schopnosti nebrali konce. Už se točil, zakrýval si oči, běhal, z různých míst už střílel, ale stejně se vždycky trefil. Dívku tento muž opravdu fascinoval, to jak střílel perfektně přesně a přitom s takovou lehkostí, jakoby to byla úplná banalita.
A pak slyšela jak někdo prásknul dveřmi a lukostřelec se okamžitě ohlédnul. Okamžitě ji uviděl jak na něj přímo zírá, avšak jeho jediná reakce bylo pozvednuté obočí. Naproti němu totiž šla Maria Hillová se složkou, hned tedy složil svůj luk.
,,Zdravím." pozdravil ji slušně svým příjemným baritonem.
,,Dobrý den, agente Bartone, Fury si speciálně pro vás připravil misi, týká se známé Natashy Romanovové, vy ji nejspíš znáte pod pseudonymem Black Widow,...." jak mluvili tak odcházeli pryč z tělocvičny, takže Eileen neslyšela víc o této misi. Slezla z hrazdy, popadla svůj blok i s pastelkami a odešla do svého pokoje, nechtěla jít k tátovi do kanceláře, určitě tam je, jak už ví, agent Barton a ona nestojí o nějaké trapné setkání po tom co ho špehovala.Pak si ale uvědomila, že její pokoj je skrz tátovu pracovnu, takže by musela projít okolo Bartona. Okamžitě začala přemýšlet, kam jinam jít, kde by mohla nerušeně existovat a přitom by tam Barton ani nepáchl? Nic ji kromě jejího pokoje nenapadlo. No a co teď?
Nakonec odpověď přišla sama od sebe. Před ní se totiž odšroubovala šachta, ze které vyskočil chlap jak hora v neprůstřelné vestě, měl tmavě dlouhé vlasy a taktéž masku přes ústa. Muž na vteřinu strnul, ihned se však zpamatoval, klekl si k Eileen a bez milosti ji nasadil pouta, co náhodou měl, a taky přelepil pusu, protože nechtěl riskovat.
Ten maniak ji dostal do šachty a jak ji tam zavřel bez možnosti úniku, tak byla Eileen úplně ztracená. Ruce měla podivně zkroucené za zády a ta izolepa byla hrozně nepříjemná a taky nějak podivně páchla. Dívka nevěděla kudy kam a on hromotluk už byl v trapu. Teď by tuto situaci hned vyměnila za trapné setkání s Bartonem.
Rozhodla se, že radši zůstane tady kde vidí, jestli někdo jde, než aby se ztratila někde uvnitř budovy, kde ji nikdo nenajde. A taky že čekala dlouho.
...
Zrovna mu Fury sděloval detaily jeho mise a on si je snažil zapamatovat za každou cenu. Ba to jeho první sólo mise, jenom pro něj. Akorát záměr se mu trošku nelíbil. On velmi nerad zabíjel z očí do očí a vůbec nerad mlátil ženu, ikdyž věděl, že zrovna tahle z něho nadělá sekanou během otázky sekund, jestli se nebude bránit.
Fury ho propustil a on hned šel směrem do tělocvičny a střelnice. Nechápal to. Byla tam malá holka. Prostě dítě na základně agentů. Jakto? Navíc ji neviděl když přicházel, takže musela dojít až po něm. Jaktože ji neslyšel?
Celou cestu si kladl podobné otázky. Ta hlavní však byla stejná. Jak?
...
Vešel do tělocvičny a rozhlížel se po té malé holčičce. Z nějakého důvodu si myslel, že zůstala a čekala na něj, jenže pročesal celou tělocvičnu i se střelnicí a po dítěti ani vidu ani slechu. Prostě fuč.
Už odcházel, když se rozezněl alarm a v jeho komunikátoru mu zněl jasný vzkaz.
,,Ozbrojený muž v černém se pohybuje v prostorách, opakuji, ozbrojený muž v černém se pohybuje v prostorách. Nachází se v levém křídle, ať přijdou posili, hned!"
Vypadalo to velmi urgentně, okamžitě se vrátil pro luk a téměř nadzvukovou rychlostí vyběhl směrem k levému křídlu.
Probíhal zrovna skrz jednu chodbu, když zaslechl jakoby někdo mlátil se železem. Nachvilku zastavil a chtěl jít dál, když ten zvuk se ozval znovu. Muž se tedy otočil a šel velmi obezřetně a opatrně za tím zvukem.
Přišel do prázdné chodby kde přímo viděl jak ventilace v pravidelných intervalech nadskakovala. Co nejopatrněji tu ventilaci pootevřel, připravený se bránit, nedejbože, i zabíjet. Jenže z ventilace se vyhouply dětské nožky ve fialových legínách s kytičkami, které dnes už viděl. Došel tedy k té mřížce, položil luk a vyndal tu chudinku. Sundal jí izolepu a pak i přerazil pouta. U všeho nemluvil.
,,Kde máš vůbec rodiče?" zeptal se, když už neměla ani pouta a ani izolepu přes pusu.
,,Táta je tady a mamka je na odpočinku." odpověděla mu velmi potichu, až se divil že jí rozumněl.
,,A... Tvůj táta... Ví o tom, že tady chodíš úplně sama?" opravdu se divil, který rodič by tohle dovolil?
,,Táta je skoro pořád se mnou, jenom jsem ho nechtěla rušit při práci, nevěděla jsem o vpadnutí nějakého top zabijáka." teď zněla jak naštvaně, tak ublíženě. Lukostřelec si v duchu pogratuloval, že už teď si znepřátelil dítě někoho z kolegů.
,,Jo, však ti to taky nevyčítám. Kdo je tvůj taťka?" to ho velmi zajímalo.
Divka se narovnala, vypnula hruď a hrdě a hlasitě pronesla:,, Nick Fury."
To úplně nečekal, na chvíli to vypadalo, jako kdyby mu přestal fungovat mozek. Pak v něm hrklo a on se usmál. Představa děsivého Furyho jak jí zpívá ukolébavku byla přímo skvělá.
,,A... Jak se vůbec jmenuješ?" docela zásadní otázka, na kterou se ptá až teď. Znovu si dal v mysli pohlavek a zkoumavě si ji prohlédl, od dvou kudrnatých culíků až po její růžové tenisky.
,,Eileen Anya Fury." dívka na něho koukala velmi nedůvěřivě.
,,A jak ty?" zeptala se na to jak z principu, tak i z důvodu, že ji to opravdu zajímalo.
,,Clinton Francis Barton, ale říkej mi Clinte." řekl ležérně. Pak si uvědomil, že by mohl říct že našel dceru Furyho a že tudy jsem vlezl onen útočník.
Dnes, již potřetí, si dal další pomyslný pohlavek a začal hlásit přes komunikátor.
,,Zde agent Barton, jsem na chodbě co vede do kuchyně, v šachtě jsem našel Eileen a přes tu šachtu se sem i dostal útočník. Jdu ji dostat bezpečně mimo dosah útočníka." dořekl, zvedl luk, natáhl ruku, aby se ho holčička za ni chytila a rozešel se spolu s ní pryč....
Už to radši ukončím, protože je to na moje poměry šíleně dlouhý :D
Měla bych spát, nebo se učit, ale wattpad je lepší, kdyžtak ten test projedu :D
No nic, jdu spát, vážení.
Vaše Crazynkaa
ČTEŠ
Sonic - Avengers FF
FanfictionNicholas Joseph Fury. Všichni známe ředitele S.H.I.E.L.D.u a taky jeho předsevzetí:,, Jestli někdy nějaké děti budu mít, budou mi říkat Fury." To se mu trošku nepovedlo... ,, You can leave, if you want. I'll remember you though. I remember everyone...