Sonic - Avengers FF

☾︎4☽︎

Byl unavený, práce bylo moc a dítě se mu vymykalo kontrole. Nevěděl co s tím, jak z toho ven, jeho usměvavá a ukecaná malá holčička byla pryč.

...
25.4.1994

Pořád tomu nemohl uvěřit. Nick Fury, ten Nick Fury co řekl, že nechce děti, jeho věcně nakrknutý nadřízený má dítě. Dítě, které nemluví. Trošku se mu to nezdálo, vždyť děti mluví pořád, klidně i páté přes deváté a absolutně z cesty, ale ona ne. Eileen celou dobu zarytě mlčela a vypadala, že by nejraději byla co nejdál od něj a držet jeho ruku se jí příčí.

,,Proč jsi mě sledovala?" zeptal se s lhostejným výrazem.
,,Co?" otočila se na něj, očividně předtím duchem nepřítomná.
,,Ptal jsem se, proč jsi mě sledovala?" zopakoval s lišáckým úsměvem lukostřelec.
,,Ani nevím... Chtěla jsem si jít kreslit, ale ty už jsi tam byl a já tě nechtěla rušit. Taky jsem ti počítala, kolikrát se netrefíš." odpověděla mu a koukala u toho do země.
,,A kolik jsi napočítala?" zeptal se se samolibým výrazem.
,,Nula." řekla a pak se na něj zkoumavě zadívala.
,,Jak dlouho už cvičíš lukostřelbu?" otázala se ho a Clint myslel, že se rozteče. To jak byla malinká v holčičích barvách a to jak maličké měla ruce.
,,Dost dlouho na to, abych to uměl." lehce se vyhnul odpovědi a zabočil.
,,Taky střílíš z luku?" lehce se k ní natočil s otázkou.
Jenom zakroutila hlavou.
,,A chtěla bys to umět?" usmál se na ni přívětivě.
Bylo vidět, jak se snažila zakrýt jiskry v očích.
,,No... Jo." rozpačitě se taky usmála.
,,Tak tě to můžu naučit. Ale to jenom kdybys mě opravdu hezky poprosila." jo, on to ví. On ví, že je teď opravdový zmetek, když po ní chce, aby ho o to sama požádala, ale nemohl si pomoct.
,,Prosím?" opravdu velmi tiše se ho zeptala.
,,Co? Já tě neslyším, musíš víc nahlas." tak tohle bylo už opravdu hnusný, on ji moc dobře slyšel, ale chtěl to mít potvrzené.
,,Prosím." teď už to řekla nahlas a rozhodně.

...

13.6.1994

Opravdu si na sebe zvykli. Bylo to skoro jako za starých časů, začala více mluvit. Všichni kdo ji znali i v té době mlčky děkovali Clintovi, že v ní probouzí její staré já.
,,Clinteee! Clinteee! Neviděli jste tu někde Clinta?" běhala jako torpédo v Clintově kšiltovce a hledala jejího majitele. A ejhle! Právě někoho srazila. Muž si promnul břicho, když se začal zvedat.
,,Moc se omlouvám, neviděl jsi Clinta?" už znovu stála na nohou a obíhala vstávajícího Coulsona.
,,V pohodě, Eileen. Ne, neviděl, koukala jsi už na střelnici?" Phil se vlídně usmál na kudrnatou holčičku a začal si rovnat košili a sako.
,,Jo! A není tam."založila si ruce na prsou a propalovala agenta pohledem, jako by to byla jeho chyba, že není lukostřelec k nalezení.
,,Tak já se zeptám, co říkáš?" Phil ji měl moc rád a chtěl jí tím udělat radost.
Vysoce zapištěla a začala na jednom místě nadšeně poskakovat.
,,Tady agent Coulson, ať se agent Barton dostaví na střelnici, opakuji agent Clint Barton, ať se dostaví na střelnici." ta dětská radost, kterou ho holčička obdarovala byla k nezaplacení. Spěšně mu poděkovala a pomalu nadsvětelnou rychlostí vyběhla ke střelnici.

...

Rozrazila dveře do střelnice a už se nadechovala k volání Clinta, když ho spatřila. Stál v uniformě, plně vyzbrojený, připravený na boj. Najednou ji úplně přešla chuť na hraní. Clint jde pryč ze základny. Jde na misi. Od ní. Jde pryč.

Clint jde pryč. Tony šel taky pryč. Nevrátil se.

Stála tam jako přikovaná. Ne, ne, ne.

Jedna slza ji skapla z oka. A hned i druhá a třetí.

Clint se na ni otočil ve chvíli, kdy sama zahodila kšiltovku a vyběhla neznámo kam. Ale ne. To přece nechtěl! Proč brečí? Vždyť on je rád že má misi! Tak proč ona brečí?

Má krátké nohy, proto ji okamžitě Clint doběhl. Snažil se jí obejmout, ale ona se proti obětí bránila. Kopala, oháněla se lokty, nevěděl proč to dělala.

,,Hej, HEJ! Uklidni se, nic ti nedělám." doslovaji uvěznil v obětí.
,,Ne, běž ode mě pryč! Vypadni odsud!" Křičela z plných plic, byla jen otázka času, než někoho přiláká křik a  zjistí to Fury.
,,Proč? Nikam nejdu. Půjdu na misi a za přibližně měsíc, možná déle, budu zpátky." ztlumil hlas a usilovně přemýšlel, proč tak šílí.
,,Ne." najednou přestala brečet a měla kamenný výraz.
,,Ne, nevrátíš se." to ho zarazilo, proč by se neměl vrátit?
,,On se taky nevrátil." řekla suše.
,,Kdo je 'on'?" byl šíleně zmatený.
,,On. Tony." no hodně toho vysvětlila, velmi pochopil. Ví vůbec kolik lidí se jmenuje Tony?
,,Jaký Tony?" už teď mohl říct, že Tony je zmetek. Říct dítěti že se vrátí a pak už nepřijít. Ikdyž mohl i zemřít na misi. Nevěděl o něm nic a byl si stoprocentně jistý že agenta se jménem Tony v S. H. I. E. L. D.u rozhodně nepoznal.
,,Tony Stark. Vědec. Řekl že se vrátí. Před 3 lety a 6 měsíci. Nepřišel." počkat. TEN Tony Stark? Ten playboy na každým časopisu? Syn namachrovanýho Howarda Starka?
,,Ale já se vrátím. Neumřu, neodejdu." nevěděl jestli ho mise zabije. Doufal že ne. Ikdyž mít jako cíl Black Widow je jako jít na porážku. Špatný krok a už máš jasný osud.
,,Slib mi to." jo, to neví jestli slib dodrží. Musí se modlit.
,,Slibuji."

Slibuji.

...

Vážení omlouvám se. Kašlala jsem na vás a su nemocná, takže se pokusím trošku zabrat. Jinak tu kapitolu píšu u stranger things a ta slibová scéna je inspirovaná filmem Gifted, tu scénu miluju, i film, hraje tam Chris Evans, doporučuji. No nic, já jdu marodit xd.
Mějte se krásně,
Vaše Crazynkaa