Růženka//Yzomandias (dokončeno)

25.

* V následujícím dílu/dílech se bude vyskytovat i slovenština. Proto bych se chtěla omluvit, když ve větách kde se nachází budou chyby. Děkuji za pochopení.*

Jakub

Seděl jsem v kanclu. Odepisuju na maily, ale pokaždý napíšu strašnou hovadinu. Nedávají ty věty smysl a nejraději bych si za to jednu plesknul. ,,Nesu ti burger." vpadne do místnosti Tomáš s červeným igelitovým pytlíkem a krabičkou v něm. ,,Díky." postaví mi tašku na stůl a já začnu jídlo vybalovat. On sám se posadí na své místo a zapne si noťas. ,,Kdy jste vůbec jeli včera domu?" otevřu krabičku, kde byl hamburger uložen. ,,Řek bych, že asi okolo jedné nebo druhé, možná i dýl, nevim přesně. Nik byl pak docela na sračky, stejně jako Róza, ale to je jedno." dodá a začne pracovat. ,,Aha." zakousnu se do jídla. Takže nejsem jedinej, kterej chlastá nebo hodně hulí když je úplně v píči? Když jsem včera došel domů, ubalil jsem si brko, abych se uklidnil. A díky tomu jsem usl na gauči.

,,V pondělí musím na to kafe, domluvit věci ohledně merche." oznámím Tomášovi. ,,A chceš pak abych se všichni tady sešli a probrali ty zastávky tour?" ,,Jo, bylo by to dobrý. Radek je ještě doma? Potřebuju od něj beat k jedný písničce." Tomáš mykne rameny. ,,Nevím, neviděl jsem ho ještě." vytáhnu z kapsy telefon, najdu konverzaci z Radkem a napíšu mu sms. Mobil následně vypnu a položím ho na stůl a věnuji se opět mailům. 

--

Sedím s Radkem už asi čtyři hodiny v nahrávací místnosti ve studiu a pracujeme na nových písničkách. Nakonec jsme kromě jedné udělali tři a nepřestáváme. ,,Tady to useknu." povídá si Radek sám pro sebe. Koukal jsem do telefonu a projížděl příspěvky na Instagramu. ,,Už to budu mít." oznámí mi i bez toho, abych se ho vůbec ptal. ,,Fajn." položím mobil na stehna, natáhnu se po krabičce, ve které bylo jídlo, které jsme si objednali k večeři. Na vidličku natočím pár špaget, strčím jí do pusy a pak krabičku vrátím zpět na stůl a věnuji se mobilu. Radek dodělá vše, co má. Další písničku uloží do složky a vyčerpaně si oddychne. ,,Ještě dneska budeme dělat nějaký? Nebo ti to zatím stačí?" zvednu na něj hlavu. ,,Už na to pro dnešek sereme." zvedneme se oba ze židlí, pobereme všechny věci, které tady jsou a vypadneme ven. 

Bordel vyhodím a krabičku s jídlem položím na stůl. Začal mi volat JS. ,,Halo." zvednu mu to. ,,Jakube, co jste prováděli na tom maturáku." a kurva. ,,Hele, dojdi a já ti to klidně vysvětlim, žádnej problém." řeknu mu zpátky. ,,Tak zatím." odsekne naštvaně. ,,A je to v píči." syknu, posadím se ke stolu a jsem rozhodnut, že se konečně pořádně najím. ,,JS? Ajaj to dostaneš vynadáno za ten včerejšek." myknu rameny. ,,Ale vždyť ten týpek doslat do huby oprávněně. Nemá mlít sračky, debil." strčím si do pusy vidličku s další várkou jídla. Radek se posadí ke stolu. ,,Mu to takhle vysvětli. To by snad měl pochopit. Navíc, podle toho co říkal Tom, tak ten frajer nedostal tolik. Zlomenej nos, co to je? Neřeknu kdybys ho úplně vypl, ale jen zlomenej nos?" protočí nad tím očima. ,,Jo, bude z toho akorát zbytečný drama." a ještě co z toho mám vůbec já? Snažím se někoho chránit a pak se akorát pohádáme. To jsem si fakt přilepšil. 

Na Jakuba jsme dlouho čekat nemuseli. Do deseti minut se rozrazily dveře a do místnosti došel JS. Posadí se ke mně a ke stolu. ,,Tak povídej, to jsem zvědavej." trošku si rýpl. ,,No, stáli jsme venku. Jeden Rózy spolužák měl blbý narážky, že jí vopíchá a měl u sebe drogy, který jí chtěl nedobrovolně dát. Mně se zatmělo a už to bylo. Vždyť má ten kokot jen zlomenej nos, tak ať zbytečně nebrečí. Nemá se chovat jak sračka, nehledě na tom, že urážel i mě." JS si povzdychne. Byl už klidnější. ,,Hele, já to chápu jo. Že se s Rózou bavíte a tys nechtěl, aby se jí něco stalo, ale pochop, že zmlátit za to nějakýho idiota. Stálo ti to za to?" ,,Nebavíme se. Zklamal jsem jí." JS překříží ruce na hrudníku. ,,No vidíš. Chápu, byl jsi nasranej, ale zkus se klidnit. Nebudu tebe ani kluky do nekonečna tahat z nějakých průserů." s tímhle vstane ze židle. ,,No nic, musím domu. Zatím se tu mějte," ukáže na mě prstem, ,,a ty se klidni, jasný? Ví o tom bulváry, ale to nech na mě." souhlasně přikývnu na porozumění. JS opustí místnost a já s Radkem tu zůstaneme sami. ,,To jsem si myslel, že to bude horší." ,,Jsem říkal, že to bude v pohodě." Radek seděl na gauči a hrál hry na PS. Zvednu se ze židle a posadím se k němu. ,,A teď si to vyřešte s Rózou mezi sebou." dodá. Jen kdyby to bylo tak lehký jak si myslíš, Radane.

--

Uběhly už dva měsíce. Vím, že chodí ven s Nikem a nemůžu jí to mít za špatný. Rozumí si a jsou to kamarádi. Jenom mě sere, že jsem byl nahrazenej. Vlastně jsem si to trochu možná i zasloužil. Sere mě to, že jsem to nedokázal vyřešit jinak než tím, že jsem mu zlomil nos, ale na druhou stranu neměl se chovat jako čurák. 

,,Jakub." ozve se z koupelny. Protočím očima a promnu si je prsty. Válel jsem se ještě v posteli a přemýšlel jsem. ,,Jakub." osloví mě znova Kristýna. Stála v delším triku opřená o futra. ,,Co je?" zvednu na ní hlavu. ,,Môžem použiť túto pastu na zuby?" protočím očima. ,,Jo jasně." odpovím i bez toho, abych zkoumal jakou pastu vůbec má, opět si lehnu a přetáhnu si peřinu přes hlavu. Mám někdy pocit, že mi z ní exploduje hlava. Zvednu se po pěti minutách z postele a dojdu do kuchyně. Začnu si dělat snídani. Kristýna už sedí u jídelního stolu, snídá chleba s pomazánkou a věnuje se telefonu. ,,Ty sis dělala kafe?" ohlédnu se na ní. ,,Ano." ,,Okay, já vim, že tu jsi poprvé, ale nádobí se většinou ihned uklízí do myčky." trošku na ní vyjedu. ,,Aha, prepáč, to som nevedela. A prečo si v poslednom čase taký podráždený?" protočím otráveně očima. ,,Nejsem." odporuju. Byl jsem. Žrala mě ta zpropadená fotka Nika, Rózy a jejího bráchy, kterou dala Róza dva dny zpátky na sotries. Najednou je z Nika chůva a hlídá jí bráchu. ,,Po raňajkách pôjdem domov." oznámí. Nic na to neřeknu. Přece jenom mi lezla na nervy trochu i ona, ale nejvíc ta fotka. 

Jak Kristýna řekla, tak i udělala. Vzala si věci, rozloučila se se mnou a vypadla z mého bytu. Alespoň na chvilku jsem měl od ní klid. Neříkám, že jí nemám rád, mám jí rád, ale potřebuju od ní někdy klid. Hlavně v poslední době.