Mezi vlky 🐺

1. Plan

Vilém
Jemný vánek mi rozcuchal vlasy a stránku v knížce.
"Viléme pojď sem!" křikl naštvaně můj otec který stál u zadních dveří naši firmy. S povzdechem jsem zaklapl knížku a poté se zvedl směr otec.
"Kolikrát jsem ti říkal že se nemáš flákat!?!" prskl otec dal mi pohlavek časopisem psaním o 'naší' firmě
Přehodil si ruku kolem mých ramen a vydal se mezi dav lidí co nás obdivují.

Abych vás uvedl na prvou míru, naše firma se zabývá chytáním vlkodlaků, které buď zabíjí nebo někam prodají. Mě osobě je tohle proti srsti, vždyť to jsou skoro jako lidi akorát mají vražedné sklony k zabíjení lidí. A navíc už za poslední rok se neukázali v blízko města a to že nějaký malý fagan zaběhlne do lesa kde nejčastěji bývají a tam ho zabíjí je to problém té matky která si ho nehlídala. Jenže můj návrh nechat je tam kde jsou, úplně všichni ignorovali a radši se rozhodli je všechny zabít.

Můj otec s úšklebem říkal svůj plán který jsem stejně nějak neposlouchal a dál projížděl myšlenkami na jejich záchranu.
".....mohl můj syn Vilém Nowil" do řekl můj otec a podíval se na mě stejně tak i ostatní kteří drželi v rukou sklenky s vínem, a já litoval že jsem neposlouchal. S nechápavím výrazem jsem zvedl hlavu k otci kterému na chvíli v očích změnila z pohrdavosti na vztek kterým mě probodl. Jeho ruka která byla přehozena přes má ramena, mě následně zmáčkla na levém rameni, můj obličej se smršťil do bolestné gymnastiky. Jeho stisk zesílil ještě víc když se k mému uchu zohl "Prostě souhlas" prskl a pak se zase narovnal, stisk na mém rameni trochu povolil. Knedlík který jsem měl v krku jsem stěží spolknul a pohlédl na lidi kteří nás stále pozorovali...
"Ehm....souhlasím s otcovým plánem" šeptl jsem na což se halou ozval potlesk. Svůj pohled jsem vrátil na otce který s pohrdavím úšklebem sledoval ostatní
"S čím jsem to souhlasil?" pohlédl na mě a jeho úšklebek se zvětšil
"Věděl jsem že nebudeš poslouchat Viléme, a proto ti to rád shrnu, ty jsi souhlasil s tím že další otchyt těch nechutných nestvůr povedeš ty.....a opovaž se s toho nějak vykroutit, do zítřejšího rána si pod dozorem. Nemáš zač už se nenechám napálit jako ve tvých osmi kdy jsi jako srab zdrhl z haly jen proto že jsi dostal do rukou pistoli a protestoval si s tím zastřelit vlčí mládě" uchechtl se a mě se před očima zjevila ta ošklivá vzpomínka...

Flashback

"Tak už to posraný zvíře zastřel!" křičel na mě naštvaně otec a rukou kde držel sklenku s něčím co mělo zlatavou barvu, ukazoval na menší vlčí mládě svázané řetězy. Samozřejmě nechyběl železný košík přes který vrčel.

"Ne" šeptl jsem už po několikáté a se slzami v očích se otočil na otce.

"Cos řekl ty spratku?! Jak si dovoluješ vůbec odporovat svému otci! Dělej! Zmáčkni tu posranou spoušť!" propaloval mě pohledem a když se nic neudělal, sklenku kterou do teď držel v ruce, mrskl si ní o zeď. Sklo se rozleťelo na několik kousků skla. Vykřikl jsem jak holka z toho jak jsem se lekl a nebyl jsem jediný i to vlče přede mnou na chvíli přestalo vrčet a sklopilo uši. Otec který se uchechtl nad mým chováním přešel za mně a klekl si na kolena, protože když stál byl jsem mu skoro po pas. Do svých rukou uchopil ty mé a pistoli v mých rukách namířil na svázané zvíře. Když jsem ucítil jeho prst ne mém, který jsem měl na spoušti, přivřel jsem oční víčka k sobě a pootočil hlavu do prava.

*Vystřel*

Zbraň v mých rukách cukla a já na své levé tváři ucítil dopad mokré kapičky která pomalu začala stékat dolů. Místnosti se už neozívalo žádné vrčení či kňučení. S těžkým výdechem jsem pootočil hlavu zpátky před sebe a opatrně otevřel oči. Přede mnou leželo mrtvé vlčí mladě kterému z čela tekl  proužek rudé barvy. Trhavě jsem se nadechl a pustil zbraň. Chtěl jsem utéct z tohoto příšerného místa jenže mě zastavil otců hlas.