Poslední z rodu

Den jako vždy s výjimkou

Probudila jsem se a podivala se na budík bylo 8:45 a škola začíná v 9:00. Zvedla jsem se rychlostí blesku a vzala na sebe uniformu. Sebehla jsem ze schodů do kuchyně čapla toust a vydala se do školy. Podívala jsem se na hodinky pět minut do zvonění. Nakrčila jsem se a nabrala rychlost takovou ze jsem u školy srazila dívku asi stejné starou jako já. "Jsi v pořádku?" zeptala jsem se a pomohla ji vstát "jo jsem v poho" odpověděla a zeptala se mě jak se jmenuju. "Miku a ty?" odpověděla jsem. Dívka se usmála "já jsem Yuzuri moc mne těší." řekla. Vesly jsme do třídy Yuzuri byla se mnou. Další rok urážek a nadávek. Hodiny byli v pořádku ale přestávky se nedyli ani popsat začínali si dobírat i Yuzuri a to me štvalo. Zastávala jsem se ji v každém okamžiku ale jednou jsem to nevypočítala a shytala jednu do břicha. "J - jsi v pořádku?" optala se mně Yuzuri která nademnou stála a plakala. "Jo jsem, jen nechci aby se ti něco stalo jinak bych nebyla přeci tvoje kamarádka ne." odpověděla jsem s úsměvem. Obě jsme se začali smát a já věděla že mám kamarádku která mně nezradí. Asi po měsíci když jsme šly s Yuzuri do školy dostala jsem pocit že se něco stane. Ve škole jsem očekávala urážky ale ono nic. Po třetí hodině jsem zpozorovala dodávku, vtom mi zazvonil mobil volal mi táta. Zvedla jsem to a řekla co chce. "Miku máme problém u vas jsou lovci." zpozornela jsem "no tak máme ještě vetší už jsou tady." řekla jsem když jsem viděla jak z dodávky tahají zbraně. "K zemi!" vykřikla jsem a jakmile byli všichni u země okna byli na padrť. Snažila jsem se odplazit ale moc to nešlo. "Ty jses z rodu že." uslyšela jsem za sebou ano řekla to Yuzuri. "Ano a mění se něco." odsekla jsem a plazila se dál. Najednou jsem uslyšela jak se někdo plazí za mnou. "Můžu jít s tebou vim co se stane a nechci te opustit." řekla a platila se za mnou do bezpečné zóny. Scházeli jsme po schodech k zadnímu vchodu. Otevírala jsem dveře když jsem ucítila nějaký tlak a rychle zabouchla. Bylo to tak rychle že jsem nestihla tak rychle udělat stěnu takže jsem to shytala do ramene. Ovázala jsem si to kouskem látky a kokla jsem na Yuzuri vypadala překvapeně. Staly jsme totiž za bariérou a kulky se odráželi. "T- ta- tati?" vydralo se z jejích úst. "Coo!?" vykřikla jsem. "Miku až zabavím tátu tak uteč" řekla statečné a já jen kývla. Yuzuri se rozběhla k tomu muži a já vystartovala ale ten výkřik byl slyšet na míle daleko. Otočila jsem se a běžela Yuzuri na pomoc. Použila jsem svou magiji k rychlosti a naprala to loktem do něj. Spadnul a postil Yuzuri. Vzala jsem ji na rameno a utíkala jenže chyba byla ze jsem si nevšimla ze po mě ten chlap střelil.skrtlo to stehno a trochu tvář. Problém byl že ze stehna to krutě krvácelo. Každým krokem jsem stracela vědomí a sílu, když už jsem padala někdo me chytil. Moje jediná záchrana TÁTA .

Moje další tvorba. Snad se bude libit. Pardon za překlepy a kdybych někomu vzala nápad :3
+ obrázek Miku a písnička
Arigatoo

Vysvětlení rodu : kouzelník, mág