Bigger Styles

Chapter 1

a/n: nemám tušení proč, ale v určité části jsem se rozbrečela a to tahle část ani není nic dojemného:DDDD asi jsem byla dojatá z filmu na který jsem se dívala:DD už od včerejška jsem nějaká citlivka:D každopádně jsem u toho poslouchala tohle a dostalo mě to do nálady tak si to pusťte ikdyž text nemá nic společného s textem této části :DD:))

PS- přidala jsem dvakrát za víkend, musím si zatleskat:D možná přece jenom začnu přidávat častěji:D

VĚNOVÁNÍ: kajikkajik
----------

"Darcy, sněz to! A celé!" zvýšila jsem na ni hlas při čemž jsem si založila ruce vbok.

Už skoro půl hodinu jedla dvě vajíčka. Občas jsem měla pocit, že v ústech stále dokola žvýká to samé sousto.

Vystrčila spodní ret a hodila na mě smutný pohled, ale když si uvědomila, že to na mě nezabírá, poraženě zafuněla a kousla si do toustového chlebu.

Naposledy jsem přešla hadrou po lince a podívala se na hodiny. Sakra. Bude devět. Už zase nestíhám.

Spěšně jsem se vydala po schodech nahoru, avšak ještě dřív než mi Darcy mohla zmizet z dohledu, jsem se na ni otočila a výhrůžně jsem se na ni podívala. "Ty," ukázala jsem prstem na ní "se od toho talíře ani nehneš."

Rychlými kroky jsem se dostala až na konec chodby ke světlým dřevěným dveřím. Chytila jsem kliku, chystajíc se otevřít, ale zarazila jsem se. Jako vždy jsem dlaní lehce přešla po malé cedulce, jež Harry vlastnoručně vyrobil. Byl na ní vyryt úhledným písmem nápis:

'Chase Matthew & Melody Anne'

Melody Anne bylo dílo mě a Anne, chtěla jsem aby se jmenovala po ní a ona zase chtěla nějaké nežné jméno. Melody. Dvojčátka nám do rodiny přinesli harmonii a štěstí, proto Melody.

Mattymu dal jméno Harry. Prý jednou až vyroste bude stejně jako jeho otec pronásledovat holky a ony mu budou padat k nohám. Přitom jak to říkal tak mi věnoval významné pohledy.

Pff, to on se honí za mnou.

Myšlenka na něho mě opět na chvíli přivedla do úplně jiného světa. Postrádala jsem ho. A jak moc. Byli jsme si blízko, ale zároveň tak daleko. Měla jsem pocit, že čím více jsme měli blíž k sobě, tím hlouběji propast mezi námi klesala. Dává to vůbec smysl? Asi ne. Myslela jsem si, že po tom co budeme svoji se vše změní, jenže pokud šlo o něho, nikdy jsem si nebyla jistá.

Na druhé straně se ozývalo tlumené dětské chichotání doprovázeno zvláštními zvuky. Pomalu jsem nakoukla dovnitř a spatřila jsem dvě blonďaté hlavy sedět v rohu pokoje, zabalené v dece. Anne byla natisklá na svého brášku a něčemu se strašně smála. Malý Matthew měl přiložený ukazováček na rty, dávajíc své sestře najevo, aby se ztišila, ale samotný se jen tak tak zdržoval smíchu.

Hřálo mě u srdce, jak jsou si ti dva důvěrní. Doslova už od plenek dělají všechno spolu. Pamatuji si, že jako novorození nedokázali spát odděleně. Pokaždé když jsem je položila do odlišných kolébek tak se ihned probudili s pláčem a byli k neutěšení. Jsou jako jedno tělo, jedna spřízněná duše. Dokáží se dorozumět i pouhým očním kontaktem. Někdy mě to až děsí.. Sice jsem ráda, že se mají rádi, ale na druhou stranu je mi líto, že mezi sebe nikdy nevzali Darcy, neustále ji odstrkují a ona vždycky nakonec skončí osamělá zavřená u sebe v pokoji, sledujíc jak se svět žene dál kdežto ona se zadrhla na jednom místě.

Nedokázala jsem dále sledovat jak ztrácí samu sebe v davu lidí, dělala jsem všechno jen abych ji znovu uviděla se usmát. Dokonce jsem ji přihlásila na balet, doufajíc že si najde kamarády. Ale nepomohlo to, zatímco ostatní dívky tam našly svoji dětskou lásku či svého dvojníka, ona nenapádně cvičila v koutě, kde se nemohla vidět v zrcadle.