Cesta

1 0 0
                                    

"Uf takže kufr mám už jen batoh a vyrážím".... "slečno Emmo vůz je připraven" Emma celá rozcuchaná a neupravená vyběhne za dveří a nastoupí do vozu. Emma pozdravila a z batohu si vytáhla knihu, začala jsi číst a auto se pomalu rozjíždělo. "Je-li naše cesta na sever musíme být na jihu" říkala jsi Emma v duchu, milovala totiž astronomii a hvězdy.

Začalo pomalu zapadá slunce a vůz projížděl k obrovskému starému domu. Střecha byla červeně rudá a na římsách a okrajích střech byly sochy orlů. Působilo to na mě podivně a temě. Vystoupila jsem z vozu a Paul mi vyndal zavazadla, přistoupila jsem k veliké bráně která se pomalu otevírala.

Opatrně jsem zaklepala na dveře a přišla mi otevřít stará paní, byla to nejspíš uklízečka nebo služebná. Přátelsky jsem pozdravila a ona mě poslala do východního salónku, otevřela jsem dveře a tam obrovský salón s krásnými a barevnými květinami. Na tmavě zelené pohovce seděla moje tetička. Přivítali jsme se začali jsi povídat, nebylo to nic extra ale byla jsem si nejistá tetička na mě působila staře a kouzelně. Potom se mi povídala do oči a úplně jiným tónem hlasu mi řekla "pojď za mnou ukážu ti tvůj pokoj" neváhala jsem a s kufrem a batohy v rukách jsem šla co nejrychleji, šly jsme po schodech, byly dlouhé a dřevěné, všude kolem bylo spousty obrazů, soch a květin.

Na schodech byl položen červený koberec s ornamenty. Koukla jsem k zemi na ten překrásný koberec a viděla jak dlouhé černo-šedé šaty se upínají až na zem, ty šaty byly moji tery, byly nádherné a její náhrdelník tomu dodával šmrnc. Přišli jsme k tmavým dveřím, tetička je otevřela a řekla ať si vybalím a až odbyde šestá na hodinách tak až přijdu na večeři, vykoukla jsem ze dveří abych viděla že tetička už sešla dolů a šla se rozhlédnout po pokoji. Měla jsem vlastní koupelnu, šatnu i balkón.

Nikdy jsem nebyla šťastnější, ale necítila jsem se ve své kůži přece jenom je to nové a tajemné prostředí a musím si zvyknout . Přišla jsem k černým sametovým závěsům a roztrhla je, vyšla na balkón a pohlédla na opravdu velikou a honosnou zahradu.

The end.Where stories live. Discover now