Miluju jí?

Tak tohle jsem nečekala

,,Tak,co budeme dělat?,''zeptal se Kocour.

Viki:

"Nechceš si zahrát SKÁKAJÍCÍHO KRÁLÍKA?,"navrhla jsem.
"Sice nevím co to je ale můžeme,"řekl Kocour.
Šla jsem teda pro hru a furt bloumala nad tím Kouzlem Strážců,najednou mi přišla zpráva:"Přijď ke mně potřebuju ti něco zdělit,"od Mistra.
"Kocoure,já si odskočím zatím to připrav,"zakřičela jsem a rychle se promněnila a skákala za Mistrem.
"Heh heeeeh,jsem tu,heeeeeh,"řekla jsem udýchaně Mistrovi.
"Už vím co je to Kouzlo Strážců,"řekl Mistr zděšeně.
"Tady máš knihu,můžeš si tu sednout a přečíst si to,"řekl Mistr a šel si lehnout.
V knize:
Kouzlo Strážců
Jedná se o kouzlo,které zavedli jedni z prvních nebeských strážců.Jde o to,že pokud bývalý strážce obdrží znova po pár letech mirákulum,budou se mu dít divné věci,například po použití jeho superschopnosti se jeho poranění nevyléčí když Beruška použije svou superschopnost ("Štěstíčko").Řešení jak toto kouzlo zvrátit je udělat z bývalého strážce opět strážce,nebo jednoduše zbavit ho mirákula.
Viki:
"Ccooo!!!!,"vykřikla jsem,položila knížku,a skákala vyděšena zpátky domů.
"Snad mi aspoň Kocour zvedne náladu,"váhala jsem.
"Ahoj,netrvalo ti to?No to je jedno,jdeme hrát,"řekl Kocour.
Šlo o to,že jsme vytahovaly mrkve,a jedna mrkev byla specialní,protože když se vytáhla,tak ten králík vyskočí.Na koho padne ta speciální mrkev musí králíka chytit,pokud ho nechytí,prohrál.Nejdřív vyhrával Kocour ale pak já.Ale stejně jsem nemohla přestat myslet na to kouzlo,nechci se zbavit mirákula,ale ani nechci aby Mistr na vše zapomněl.Když Kocour potom odešel,šla jsem si lehnout a povídala si s Ronniem.Furt jsme spolu přemýšleli jak to vyřešit.Ale nic nás nenapadlo.U samotného přemýšlení jsem usla.
Zdálo se mi něco divného,ano,zdál se mi hezký sen o mě a Kocourovi,ale furt tam problikávala scéna.....
"Aaaaaaaaaa,"najednou jsem vykřikla a viděla ve snu mě jako Viki,Kocoura a Lišaje,měla jsem nepříjemný pocit.Co to....A už jsem se vzbudila úplně.
"Viki,co se děje?!,"křičela mamka vyděšeně.
"Nic mami,vše je v pořádku,"odpověděla jsem jí a šla znovu spát.Spát mi bohužel nešlo,tak jsem si povídala s Ronniem.Snažil se ze mě vytáhnout co se děje,protože v tu chvíli,co jsem zakřičela,Ronnieho začala silně bolet hlava.Snažila jsem si namlouvat že to nic není,i když jsem věděla že se něco děje.Bylo brzo ráno,a já se rozhodla,že se půjdu projít,no a hádejte koho jsem potkala.
"Ahoj Kocoure,"řekla jsem.
"Ahoj,nechceš se mnou na výlet?,"řekl doufavě Kocour.
"Ano,proč ne,ale musím si jít zabalit,"řekla jsem.
"Nemusíš vše už je přichystané,pojď,"řekl,vzal mě,a letěly jsme.
Přihopkaly jsme ke krásnému domku na stromě.Šli jsme dovnitř a bylo to úžasné.Tak krásnou atmosféru jsem potřebovala.
Adrien:
Doufám že se jí to líbí.
"Vik....,"řekl jsem a uviděl tu krásnou pwrrrinceznu spát.
Šel jsem ji zabalit do deky a opatrně vzal jako miminko do postele.Potichoučku jsem ji dal škrabošku na obličej.
"Je tak roztomilá,"zadíval jsem se.
Přišoupl jsem si postel k ní,detransformoval se,a šel spát.Jsem rád že dnes nebyl žádný akuma.
"Wuaaaah"