Trigger > Jungkook

1

Nechtěl jsem, aby to takhle dopadlo. Konce jsem se děsil od samého začátku. Proč to tak vlastně vždycky musí být? Proč je od prvopočátku vše odsouzeno k záhubě? Proč jsme to museli být i my dva?

Přál jsem si, abychom byli světlou výjimkou. Abychom byli nádhernou nadějí pro toho druhého, nadějí která by nám oběma slibovala lepší zítřky.

Jenže nikdy nic není podle představ, nikdy nic není tak, jsme si to vysnili. Realita je něco tak odporného...

Ach ne, pořád to zatraceně bolí. Skončí to vůbec někdy? Nebo jsem odsouzen s tím žít snad až navěky?

Jak moc jsem tě miloval a jak moc mě to ve výsledku zničilo. 

Ty a tvoje činy.

A stačilo by tak málo. Stačilo by jedno prosté ano, aby se celý náš příběh ubíral zcela jiným směrem. Byli bychom šťastní. 

Škoda, že jsem nebyl schopen vidět pravou stránku věcí.