s i m p l i c i t y

01

3.12.2020

Seděl jsem v parku a sledoval klidnou hladinu jezera. Pozoroval jsem labutě, jak ladně plavou a ukazují svou eleganci celému okolí. Tak klidné a křehké..
Stačilo by opravdu málo k tomu, aby se klidná hladina narušila a labutě se vyplašili.
Do jezera jsem házel krmení pro labutě, které ho ochotně se svou vší elegancí jedly, zatímco jsem se myšlenkami ubíral do svého světa. Znova přišla ta známá chvíle snění, o bledé křehkosti, kterou bych tak rád vlastnil.. O nedbalé dokonalosti a eleganci, která mě bude provázet každým ránem a každou nocí. Snění o člověku, který bude měkký a nadýchaný jako marshmallow. Který bude komfortní a hebký jako polštářek z ptačího peří.. A který bude neposkvrněn, stejně jako čisté plátno.
Něco tak jednoduchého a dokonalého..
To je to, co tak moc potřebuju.

—YJ