PŘÍBĚH DÉMONA

Kapitola desátá

" Ahoj" řekla Zoey " Tak jaký to bylo ?" "Skvělý, naprosto skvělý. Jsem rád že jste mi dali tu možnost. A mimochodem, když jsem jim ukázal tu fotku, ptali se na tebe ostatně jako na všechny." říkal jsem s rozhlížel se. Něco je jinak, nevím co ale něco mi tu nesedí. "Tak se prosím zajdi převléknout, vezmi si oblek ale nebuď moc formální. Víš, dneska je takové setkání před zahájením Fighting Game." vysvětlovala Zoey. "Aha, jasně. Vyřiď že tam jsem hned." řekl jsem a odběhl.

Když jsem utíkal chodbami došlo mi co je jinak. Nikde nebylo ani živáčka, což bylo podezřelé. Vběhl jsem do pokoje a převlékl se do obleku. První knoflík u košile jsem nechal rozepnutý. Vešel jsem do koupelny a upravil si vlasy. Nechal jsem je volně spadnout přes levou část obličeje a sundal si pásku. Upravil jsem si límeček u košile vzal parfém a když jsem si byl jistý že vypadám dobře odešel jsem. Vyšel jsem z pokoje a zamířil do sálu. "Vypadáš dobře." ozval se Draig. "Ale jdi, není to zas tak slavný." odpověděl jsem. "A to co jsi udělal dneska na mě udělalo dojem." zmínil se Draig jen tak aby se neřeklo. "Díky, to jsem rád." "Za to ti něco prozradím. Až budeš dostatečně silný, můžeš dosáhnout na promoce. Jak silný je figurka pěšáka v šachu ?" zeptal se Draig. "Ta je nejslabší ze všech." odpověděl jsem. "A to nemáš pravdu, pěšák je nejsilnější figurka na šachovnici. Víš co se stane když se pěšák dostane na druhý konec šachovnice ?" "Můžeš si za něj vzít jakoukoliv figurku. Počkej takže když se dostanu na nepřítelovo území tak umřu a místo mě tam půjde někdo jiný ?" "Ne ty tupče, tak jsem to nemyslel. Když se ve Fighting Game nebo v jakémkoliv souboji dostaneš na území nepřítele můžeš udělat promoci. S každou promocí se tvůj Walthrog mění: promoce Věže ti zvýší sílu, promoce Jezdce zvýší rychlost, promoce Střelce ti přidá útoky na dálku a promoce Královny zvýší tvoji výdrž. V každém z těchto případů se vzhled Walthrogu mění, pamatuj si to. Na Fighting Game se to bude hodit." skončil Draig svůj výklad. "Díky za poučení Draigu." "Nemáš za co, jdu spát tak nedělej žádný pitomosti jasný ?" zeptal se mě výhružně. "Jako kdybych já někdy nějaký pitomosti dělal." odpověděl jsem. Zatím co jsme si povídali došel jsem ke dveřím sálu. Tohle už je ale fakt divný. Neslyšel jsem hovor, ani hudbu, ani jen vrznout židli. Prudce jsem otevřel dveře a málem jsem ohluchl.

PŘEKVAPENÍ !!! Tento výkřik zazněl asi z padesáti hrdel. Stál jsem tam a nemohl uvěřit vlastním očím. Sál byl vyzdobený a všude stáli démoni kteří mi tleskali. Najednou se od někud vynořil Finn, vzal mě za ramena a táhl dopředu sálem. "Tak co ty hrdino ? To jsi nečekal že ?" říkal zatímco si užíval zmatený výraz mé tváře. Došli jsme dopředu a já zalapal po dechu. Rias šla směrem ke mě a vypadala nádherně. Měla na sobě červené šaty které dokonale vykreslovali její postavu. "Nekoukej na mě tak, co by si lidi pomysleli ?" řekla a šťouchla do mě. "Ať si myslí co chtějí, já jen vím že ty vypadáš úžasně a jsi ta nejmilejší holka na světě i v Podsvětí." odpověděl jsem a políbil ji. Potlesk ještě zesílil a slyšel jsem pár hvízdnutí. "Dámy a pánové, dovolte abych vás tu dnes přivýtal a narozeninovém večírku našeho Red Dragon Emperora. A já sám mu přeji všechno dobré a aby dělal naší rodině čest. A aby mu to s mou dcerou vyšlo." řekl Hector. Tu poslední poznámku sis mohl odpustit pomyslel jsem si. "Alane ? Alane pojď sem nahoru !" zvolal Hector. "Už jdu Hectore." řekl jsem a stoupal na pódium. Když jsem vyšel až nahoru natáhl Hector ruku, když jsem mu ruku stiskl pronesl slavnostně: "Alane, nyní už jsi součástí rodiny Gremory." V ten moment mi rukou projela ostrá bolest. Do kůže na pravé ruce se mi vypálilo tetování. Byl to znak rodiny Gremory. "Díky Hectore, je to pro mne čest." "Drahý, díky za krásný úvod. I když mohl být bez té poznámky." řekla paní Gremory. Měl jsem co dělat abych nevyprskl smíchy. "Každopádně Alane, vítej v naší rodině. Doufám že budeš na Rias dávat pozor. Jen pro pořádek, tvé vlasy jsou od teď rudé na trvalo." dodala paní Gremory. "Vynasnažím se paní Gremory. A děkuji za všechno." řekl jsem a vzal její ruku do své, sklonil se a naznačil polibek. "Takže, jestli by ti to nevadilo což předpokládám že nebude. Mohl bys teď něco říct ?" zeptala se paní Gremory. "Jistě, pokusím se." řekl jsem a otočil se směrem k sálu. "Ehm... Chtěl bych vám všem poděkovat za to že jste dnes tady a hlavně za to, že jste si dali práci s tím tohle všechno připravit." odmlčel jsem se "Ani nevím jak vám mám vlastně všem poděkovat. Nechci velké dary ale jsem vděčný za to že jste si vůbec našli čas na někoho jako jsem já. No zkrátka a dobře děkuju všem přítomným za to že jste zde. Nejsem moc na velké řeči. A poslední oslavu kterou si pamatuju je oslava mých sedmých narozenin. Od té doby věděla o datu mých narozenin pouze jediná osoba a narozeniny jsem nikdy neslavil. Dokud moje milovaná Rias nezjistila datum a nezorganizovala tuhle oslavu. Proto vám ještě jednou všem moc děkuju a udělám všechno abych se vám za to dostatečně odvděčil." "Tak začni tím že přijmeš můj dárek." řekl Lucifer a podal mi zvláštní prsten se zeleným drahokamem. "Díky Lucifere, slybuju že budu chránit tvoji sestru do posledního dechu." řekl jsem a nasadil si prsten. Ve chvíli kdy jsem to udělal, začalo mým tělem proudit nezměrné množství energie. "Tak tohle je síla ! Když budeš mít tohle nasazené při souboji bude Walthrog brát menší množství energie takže vydrží déle. Ale kompletní Walthrog můžeš vyvolat stále jen na krátko,  k tomu aby ti Walthrog bral minimální množství energie potřebuješ Balance Breaker." "Balance breaker ? Co to má zase být ?" ptal jsem se. "Balance breaker je úroveň každé zvláštní schopnosti, když ho dosáhneš je to nejvyšší možná úroveň Walthrogu která kdy mohla být." "Děkuju ti Lucifere, nevím jak  se ti odvděčit." řekl jsem. "Tím že vyhraješ Fighting Game." "Což je nemožné protože mě nemůže porazit nějaký rádoby démon který si myslí že když má v sobě draka je něco víc než úroveň A !" zazněl cizí hlas.

Na druhé straně sálu stál kdosi v plášti. "A ty jsi kdo ?" zeptal jsem se. "To je Patryk Leviatan. Syn jedné z rodin démonů. Rodina Leviatan je asi na stejné úrovni jako rodina Gremory." řekl Lucifer. "Takže tvůj tým je prvním protivníkem rodiny Gremory ?" zeptala se Rias. "Ano, přišel jsem se jen podívat na toho takzvaného hrdinu který málem zabil Raisera Pheonyxe." řekl povýšeně. "Raiser nebo ty, oba vás vypráskám stejně !" křikl jsem a luskl prsty. Walthrog byl okamžitě na pravé ruce. "Opravdu ? Jakou máš úroveň na Fighting Game ?" "Alan zatím Fighting Game úroveň nemá, tohle jsou jeho první." řekla Rias. "Pak je slabší než jsem si myslel." řekl Patryk. "Jezdec !" zařval jsem a přiskočil k Patrykovi. Čekal jsem že se moje rychlost zvýší, ale nečekal jsem že o tolik. Během vteřiny jsem stál vedle Patryka. "Věž !" řekl jsem a pěst pravé ruky se obalila ostny. Pěst jsem zastavil asi centimetr od Patrykova obličeje. Ten s úlekem uhnul. "Co že jsi to říkal před chvílí ?" zeptal jsem se ho. Patryk se uraženě otočil na patě a odcházel.

"To bylo úžasné !" říkal Hector a měřil si mě "Jak si to udělal ?" "S Draigem jsem měl takovou menší debatu když jsem šel do sálu." odmlčel jsem se "Pověděl mi o promocích a o tom jak vlastně fungují. Tak jsem si to chtěl zkusit." Hector mě praštil do ramene a smál se jako by teď slyšel nejlepší vtip za celý svůj život. "Ale je ti jasné že za tohle po tobě na Fighting game půjde ?" zeptal se Finn. "V to taky doufám !" odpověděl jsem.

Oslava trvala dlouho do noci. Všichni mi gratulovali a já myslel že mi každou chvíli upadne ruka. Když už zbylo jen pár opozdilců omluvil jsem se a šel ze sálu směrem ke svému pokoji. "Alane, počkej prosím." zavolala na mě Rias "Přijď za deset minut na terasu prosím. Chtěla bych si promluvit." "Dobře, jen se zajdu převléct do něčeho pohodlnějšího." odpověděl jsem a odešel.

Během týdne vyjde další kapitola. Zatím SAYONARA