už navždy jen tvoje [DOKONČENO]

2. návštěva

Probudila jsem se a vyskočila do stoje a rovnou zamířila do koupelny tam jsem si dala rychlou sprchu a po té šla do kuchyně si udělat něco malého k jídlu vím jist nemusím ale tak je to neslušné nesníst vůbec nic dala jsem si krajíc chleba s máslem a sedla si ve společenské místnosti do křesla a pustila plazmovou televizi. Slyšela jsem hlasy tak jsem se uklidnila a s klidem jsem jedla a koukala a telku

"A co tu vůbec děláme starku" Řekl pro mě velice známý hlas

"Někdo se vratil a chce te vidět nevím jak dlouho tu bude ale určitě tě chce vidět" Řekl a to bych nebyla já kdybych k tomu neměla nějakou jedovatou poznámku

"No ani ne ale rada se s ní po třech letech uvidím" Řekla jsem a ona stala jak sloup

"A jsi tady tak já půjdu" Řekl Tony a odešel

"Ahoj Nat" Řekla jsem a stále se koukala na telku

"Alison?!" Řekla celkem zmateně

"Jo tak se jmenuju" Řekla jsem a ona se pousmála

"Proč si se vrátila" Zeptala se a já se konečně otočila a stoupla si

"Protože jsem byla tak sama a chtěla jsem vás všechny vidět a takže manžel jo" Řekla jsem pobaveně a opřela se o zeď

"Slyšíš dobře" Řekla a já jsem zamaskovala smutek

"Chceš něco?" Zeptala jsem se

"Kafe děkuju" Řekla a já jsem díky schopnostech kafe dělala

"Schopnosti se ti vrátili" Zeptala se

"Už dávno" Řekla jsem a začala si hrát se svýma schopnostma "a co tvůj manžel jak se má?" Zeptala jsem se

"Má se dobře" Odpověděla

"A jak se vůbec jmenuje?" Zeptala jsem se když jsem nalévala kafe

"Jackson" Odpověděla a já ji podala kafe "Taky někoho máš?" Zeptala se mě

"Já teď momentálně na vztah neměla čas život sirény v moři není úplně jednoduchý máš pořád nějakou práci a problémy" Řekla jsem a obě se zasmáli

"To chápu" Řekla a napila se kafe

Potom jsme si povídali a až jsme dopily kafe tak jsme se rozloučili a Nat odešla já se sesunula k zemi a začala jsem brečet jako fakt hodně brečet ano pořád ji miluju a chci ji ale ona si vybrala život s někým jiným.

Ležela jsem na zemi schoulená v klubíčku jako malé dítě co mu právě ukradli lízátko ale lízátko mi neukradli ukradli ní něco cenného něco co se nedá vyměnit moji Nat udělala jsem chybu neměla jsem odcházet měla jsem tu zůstat s ní. Z hlubokého přemýšlení jsem usnula na zemi. Probudila jsem se na sedačce a vedle mě seděli Tony a Wanda

"Ahoj ty naše sireno" Rella Wanda a objala mě

"Ahoj" Řekla jsem a pohladila ji po tváři

"Alison jsi v pohodě našli jsme te na zemi" Řekl Tony

"Já vím jsem v pohodě jen jsem se zhroutila neměl si ji sem vést!" Vyštěkla jsem na Tonyho

"Klid Alison" Řekla Wanda a chytla mě za ruku

"Já jsem naprosto Klidná" Řekla jsem

"Jasně Alison" Řekla Wanda a já se pousmála

"Budu v pohodě za ty 3 roky v moři toho moc nenaspíte" Řekla jsem

"Tak pojd" Řekla Wanda a už mě táhla do pokoje "a spát" Zavelela

"Ano mami" Řekla jsem a svalila se na postel

"Tak mi řekla i Nat když jsi na 5 let zmizela" Řekla a obě jsme se zasmali

"Děkuju Wando a ráda tě vidím" Řekla jsem a Wan mi vtiskla pusu do vlasů

"Pěkně se vyspi" Řekla a odešla já jsem zavřela oči a usnula

Snad mě neukamenujete za to že je Nat zadaná ale já říkala že to bude plné zvratu a smutku ale doufám že se vám tato část líbila a zatím

Vaše B.