Mikey se může cítit naštvaný, jak ubíhají sekundy. Už je to půl hodiny, když mu Koko poslala zprávu, že je na cestě k předpokládanému místu setkání, které ten den zřídil dříve. Když zkontroloval svůj telefon, aby zjistil, jestli už ho Koko informovala, že je blízko, viděl, že žádný není. S povzdechem dal telefon zpět do kapsy, opřel se o motorku, hleděl po okolí a sledoval, jak lidé chodí dovnitř a ven z klubu, kde je právě teď. Mikey se na okamžik cítil klidně, dokud necítil, že se někdo srazil s jeho bokem, paži ovinutou kolem jeho pasu a hlas - ženský hlas, který nikdy předtím neslyšel, pozdravil jeho uši. Než se vůbec mohl zeptat, co se děje a proč ho najednou objal někdo, koho nikdy předtím nepotkal, ucítil chvějící se ruku, která ho chytila za paži. „Ahoj. Vím, že mě neznáš, ale teď opravdu potřebuji tvou pomoc
