8

268 26 2
                                    

Tuhle kapitolu věnuji Dreamie_Cookie_CZ děkuji ti za čtení příběhu a hlasování vždy <3

Když se George ráno probil vylezl ze stanu. Nemohl uvěřit vlastním očím. U ohniště někdo ležel. Přistoupil blíž a málem mu spadla brada. Byl to Dream. Trochu zpanikařil. Nevěděl jestli ho má vzbudit nebo se má odplížit do stanu. Vybral si druhou možnost. Ale jeho akce se zrovna nepovedla. Probudil ho.„ Georgi?"promluvil rozespale. George se otočil. Byla na něm vidět nervozita. Však on jen mlčel.„ Georgi!" Vykřikl Dream a běžel okamžitě  za ním. Obejmul ho.„ omlouvám se!" George byl ztuhlý. Nevěděl jestli mu má odpustit , za to jak se k němu choval. Měl ho vážně rád.„ Nechtěl jsem ti tak ublížit. Byl jsem idiot!" Prolomil Dream chvíli ticha.„ Dreame..." Oslovil ho George, ale zastavil se.„ To nebyla tvá vina. Za to můžu já...."„ Jen mi vadilo že jsi se ke mně choval tak jako k dítěti." Řekl potichu a obejmul Dreama nazpátek. Dream ho víc pevněji obejmul.„ Já tě poslal  pryč"  Dream se rozbrečel.„ můžeme tak trochu oba" George Dream  také pevněji obejmul. Položil si hlavu na Dreamovo rameno . Tedy spíše chtěl , ale je o něco menší než Dream.

Dream pomohl Georgovi zabalit věci. George si vzal batoh na rameno a přišel k Dreamovi. Dream ho chytl za rameno a přisunul blíž k sobě.    Podíval se na něj a zeptal:„ můžeme jít?" George přikývl a usmál. Dream mu opětoval úsměv.

Dream s Georgem šli stále u sebe. Dream měl stále ruku přes jeho rameno. George  byl nalepený na Dreamovi.

Jsi ten nejlepší pro mě//Dream not found ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat