F: Binnie mně. Mně je h-rozně šp-atně
Cb: *rychle jsem k němu přišel a klekl jsem si na zem. Dal jsem mu ruku na čelo* máš horečku Felixí.. Co tě bolí? Ručička?
F: m-mhm
Cb: *vzal jsem ho do náruče a položil jsem ho na postýlku. Rozepnul jsem mu košilku a vypodložil jsem mu raněnou ručičku.* musíš hajat, půjdu zavolat Hyunjinovi, řekne v nemocnici mému kamarádovi, ten ti napíše léky na bolest ano? Potom budu u tebe
F: *kývnul jsem a otřel jsem si čelo. Úplně ze mě lilo. Prosím pospěš si lásko*
Cb: *zavolal jsem Hyunjinovi, všechno zařídí* do hodinky tu budou. *dal jsem mu pusinku* omlouvám se ti zlatíčko 🥺 nevíš, jak moc mi to je líto..
F: t-to je v poř-ádku *vrátil jsem mu pusu a svlékl jsem si košili úplně. Podíval jsem se k oknu. Venku bylo zataženo, nesvítilo slunce. Musí tam být chladno*
Lásko o-otevřeš prosím ok-no?
Cb: *pokýval jsem a otevřel jsem ho na něho* dojdu ti pro vodičku srdíčko *doběhl jsem do koupelny. Vzal jsem žíňku a napustil jsem studenější vodičku do škopíčku. Doběhl jsem s tím za miláčkem* chudinko 🥺 *je celý rudý.* Pitomý Holky. Všechno kazí 🥺 *vzal jsem žíňku a smočil jsem ji do vodičky.* zastudí to lásko
F: *kývnul jsem a on mě začal utírat. Haa je to příjemné. Ani mi nepřijde, že to studí*
Cb: L-lásko? Tebe to nebolí? 😳
F: co m-mě má bolet? Mě jen hrozně dráždí ta ruka
Cb: když z tebe se kouří 🥺 *nadzvedl jsem mu zdravou ručičku a přejel jsem mu po ní žíňkou* vidíš to?
F: panebože *praštil jsem sebou do polštáře* já umřu
Cb: lásko, dávej si pozor na tu ručičku. Chceš, abych umřel?
F: t-ty? Proč bys um-íral?
Cb: když mi umře moje láska, tak to neunesu a zavraždím se
F: *stáhl jsem ho na sebe a jemně jsem mu olízl rty* už nikdy nechci spát bez tebe
Cb: *hrkly mi slzy do očí* taky už nikdy n-nebudeš. Budu navždycky u tebe. *dal jsem mu pusinku a utřel jsem si oči. Začal jsem ho znovu otírat. Tentokrát tvářičky*
F: *vážně se ze mě kouří? Nejdřív svítím a teď?* lásko kdy už p-přijed-ou?
Cb: uběhlo teprve 5 minut 🥺 *sundal jsem větráček ze skříně a pustil jsem mu ho na ručičku. Otevřel jsem i druhé okno, taky i dveře. Doběhl jsem pro zmrzlý kapesník, co jsem dal před tím do mrazáku a položil jsem ho zlatíčkovi na čelíčko. Šimral jsem ho po bříšku a druhou rukou jsem ho starostlivě utíral. Myslím, že je to i moje vina. Padlo na něho moc věcí. To s Yoonou a ta zlomená ručka. Plus ta bolest a já jsem to se svou blbosti ještě okořenil.*
F: dě-kuju zlatíčko *zadýchaně jsem se otočil na bok k větráku. Tohle je za trest. Neměl jsem na něho být naštvaný. On přeci nic neudělal. Říkal, že ji nemiluje a tohle mi to dokázalo. Stará se o mě, jako kdybych byl jeho miminko. Zabil by se pro mě. To on je zdroj mé radosti. Chytl jsem ho za ručičku a hladil jsem mu její hřbet*
M-moc tě mi-luju
Cb: *s ustaranýma očima jsem se na něho usmál* nemáš tušení jak moc tě miluju já *dal jsem mu pusinku na rtíky a pokračoval jsem v otírání* dojdu pro studenější vodičku *tahle už je vážně vařící. Bojím se, aby na něho ty prášky vůbec zabraly. Je očividně kouzelnej, na tohle lidský síly nestačí. Musejí fungovat. Musejí! 😭😭. Vyměnil jsem vodu a rychle jsem doběhl za ním.. Chvilku jsem ho chladil.* lásko, dostal jsem nápad. Tady, drž si ten kapesníček na čelíčku *odběhl jsem do mrazáku. Mám tam pytlíčky s kostakama ledu. Teď se konečně budou hodit. Přiběhl jsem za ním a dal jsem mu jeden na čelíčko a druhým jsem ho chladil. Zbytek jsem tam ještě nechal. Má to na čelíčku půl minutky a už je z nich pomalu voda.
Já- já.. Mám o něj strach..☹️😔😔*
