Dívka vešla do místnosti plné vzpomínek, které si tak nerada připomínala. Beznadějně hleděla před sebe a už v ten moment musela vědět, že už to jinak a je to především oficiální.
"Tak tedy vítej zpátky doma, dcero," promluvil na ni vyšší muž ve středním věku a položil její věci na postel, která se nacházela na chodbě. Ona na něm pohledem zavadila a spatřila určitou radost v jeho očích. Není pochyb o tom, že měl muž radost. Přeci jen, vrátila se mu dcera domů. Pozvedla koutky svých úst a posadila se na postel. Tak nerada na tu dobu vzpomíná, ale nic jiného jí nezbývá, když tu bude trávit čas na dobu neurčitou. "Děkuju, že jsi mi ty věci vzal, ale mohla jsem si je vzít sama, tati," odpověděla mu dívka a mírně se na muže usmála. Muž se posadil na postel vedle ní a usmál se na ni i on. "Pájo, mrzí mě, co se stalo, ale jediná pozitivní věc na tom je, že jsi zpátky u mě," vzal ji kolem ramen a společně se zasmáli. Dívka se na něj podívala se zasklenýma očima, ale nechtěla muži kazit radost, proto se snažila smát s ním.
"Tady máš povlečení, převleč si věci, ať nespíš v tom zatuchlým," promluvila třetí osoba, která přišla z vedlejší místnosti, kde se nacházela kuchyň, společně s ložnicí a obývacím pokojem. Byla to žena též středního věku a podávala dívce věci. Dívka vstala z postele a převzala si čisté povlečení. "Díky," pousmála se na ženu a převlékla si peřiny. "Já si zatím zajdu pro psa, potom do sprchy a pak můžeme na něco kouknout, co ty na to?" vstal muž z postele a šel si pro klíče od auta do vedlejší místnosti. Dívka přikývla, aniž by si uvědomila, že ji muž už nemůže vidět. "Můžeme, jen nevím na co bychom se mohli kouknout," odpověděla nakonec. Žena začala souhlasit s návrhem a přešla též do vedlejší místnosti za mužem. Dívka byla konečně svým způsobem sama v malé místnosti, kde se odkládá nářadí do auta, boty a všechno možné, kterou pro teď může nazývat svým pokojem. V místnosti se nachází dvě menší skříně, které nepatří vůbec dívce, poté školní stůl, který je pokrytý vším možným, hned vedle stolku je kolečková židle. V rohu místnosti je jednolůžková postel, na které momentálně dívka sedí. Z místnosti jsou tři východy, jeden z nich je do vedlejší místnosti, kde se nachází muž se ženou, poté druhé dveře jsou do menší koupelny se záchodem a poslední dveře jsou vchodové dveře. Místnost, kde se dívka nachází, je původně chodba, ale pro její potřeby se z toho nějakým způsobem udělal pokojík.
"Tak já jedu tedy pro ni, nechceš jet se mnou, zlato?" zeptal se muž dívky, která okamžitě začala vrtět hlavou. Muž se tady obul a opustil byt. Dívka se svalila na postel a doufala, že se vzbudí z její noční můry. Žena přišla do pokoje za dívkou a opřela se o protější skříň k posteli. "Tak to tady budeme muset spolu přežít, Pájo. Nesmíme si dělat naschvály, víš, jak to myslím, ne? Přeci jen jsi starší a nebude to snad jako před těmi lety, ne?" usmála se žena na dívku a pokračovala ve svém monologu: "Tvůj táta tě miluje a je vážně rád, že jsi zase zpátky. Ani nevíš, jak ho mrzelo, že jsi odešla tak náhle. Sice jsme se předtím nepohodly, ale jsem si jistá, že to teď bude jiné," dokončila žena svůj monolog a koukala na dívku, která pozorovala strop nad sebou. Dívka byla v ten moment myšlenkami úplně jinde a v žádném případě neměla náladu poslouchat ještě tyto kecy. "Pájo, ale já to myslím vážně, posloucháš mě?" promluvila ještě jednou žena na dívku a tím ji probudila z transu. Dívka začala přikyvovat, aniž by si uvědomila váhu ženiných slov. "Ano, poslouchám tě. Máš pravdu," odpověděla dívka a posadila se. Žena se na dívku usmála ještě víc. "Kdybys na mě žárlila nebo by ses chtěla s tátou obejmout, stačí říct, já odejdu a dám vám chvilku," řekla žena nakonec, což zcela určitě zarazilo dívku. Dívku v tu chvíli muselo napadat tolik toxických odpovědí, jak ženu poslat do určitých míst a ještě dál, ale nemínila se hádat hned první den, aniž by se v bytě jedinou noc vyspala.
Najedou se vchodové dveře otevřely dokořán a do místnosti vběhla černá labradoří fenka střední velikosti a vítala všechny. "No ahojky, zlatíčko, dlouho jsme se neviděly, že ano," hladila fenku žena a fenka radostně vrtěla ocasem. Pak fenka spatřila dívku na posteli a rozběhla se k ní. Vyskočila na postel a začala dívku oblizovat po celém obličeji. "Ahoj, lásko moje, no ahooj, to byla doba, viď," smála se poprvé za ten den upřímně. Muž vešel též do bytu a mezitím žena odešla do druhé místnosti, jako by se po ní slehla zem. "Jdu do té sprchy a můžeme jít na to?" zeptal se pro ujištění muž dívky a aniž by dívka stihla pozitivně odpovědět, muž zalezl do koupelny a šel se sprchovat. Dívce nezbylo nic jiného, než jít nachystat notebook a připojit ho k televizi.
Jakmile muž vylezl ze sprchy, vše bylo připraveno a mohli se začít koukat na film. Dívka vybrala jakousi pohádku, kterou neznala ani dle jména, ale v tu chvíli byla líná cokoliv vymýšlet, proto ji pustila a neřešila, zda s tím někdo má problém. Po celou dobu pohádky nervózně koukala do telefonu a neřešila nějak, co se kolem ní děje. Po skončení pohádky zjistila, že muž usnul a žena kouká do telefonu. Proto dívka usoudila, že nějak nemá cenu být s nimi v jejich místnosti a přesune se k sobě do pokojíku. Žena nesouhlasila a přemlouvala dívku, aby s ní zůstala. Dívka se stejně, i přes nesouhlasy ženy, přesunula do postele. Bolest hlavy neustupovala a únava též ne, jenže ani spánek nepřicházel. Tím víc dívka měla možnost přemýšlet, co se během těch dvou dnů událo, aniž by si to stihla nějak uvědomit. Bydlí znovu se svým otcem a jeho přítelkyní. Kolem dvanácté hodiny večerní na ni naštěstí únava dolehla a dívka usoudila, že je čas jít spát. První noc po dvou letech v přítomnosti ženy.
