Pak už si pamatuji jen tmu.
Vzbudil jsem se ve své posteli. Pořádně mě bolela noha. Rozhlédl jsem se okolo, nikdo tu nebyl... Asi jsou v obýváku. Následně jsem si vzpomněl na babičku. Došlo mi, že jí už nikdy neuvidím. Začal jsem brečet, skoro jsem se dusil svými vzlyky. Po chvíli jsem cítil velkou teplou dlaň na svých zádech. Lekl jsem se, koukl jsem se přímo do zelených očí. On mě objal a já začal nanovo brečet. Po chvíli jsem se uklidnil. " děkuji" řekl jsem uelenoočkovy. " za co? Vždyť jsem nic neudělal... Jen jsem ti zachránil život. To by udělal každý. A navíc... Jsem byl. Poblíž." zasmál se. Ukázal mi své ďolíčky, já si ho fascinovaně prohlížel. Koukali jsme se na sebe a zaregistroval jsem, že se pomalu a jistě k sobě přibližujeme. Nakonec jsme se políbili. Byl to krásný polibek. A myslím, že určitě ne poslední.
------------------------------------
TAK JO.... 🤣
Původně, to měla být pohádka na dobrou noc, ale s mojí Bff, jsme se rozhodli, že trošku zvrhlosti neuškodí 🤣💕
Vaše Susan 💚 a Adele💙
I love you ❣️
