Volleyball (Ereri-Riren)

~Kapitola 4~

,,Tak jo tohle je moje číslo" Levi mi napsal jeho číslo do mobil tak jsem si ho uložil a vypnul mobil ,,Dobře, kdy se asi tak začnet- teda začneš stěhovat"sakra ja se snad nenaučím mu tykat ,,Asi zítra, máš čas?" vezmu mobil do rukou odemknu ho a zajedu na poznámky, tam si píšu jak mám vyučovací hodiny ,,Na zítřek tam nemám nic takže by to šlo" odpovím mu a on je přikývne, ještě dobrou půl hodinu si tam povídám dokud za námi nepřijde Lili s tím že už se bude zavírat, Hange zaplatí a vydáváme se před dveře, zamávám Lili ona mi oplatí pohyb rukou a v tom už stojíme před kavárnou ,,Tak ja už půjdu tak zítra, zatím"  prolomím to ticho ve kterém se aktuálně nacházím ,,Jo zatím"  odpoví mi Levi ,,Tak, ahoj Erene" řekne mi s úsměvem na rtech Hange a to už táhne Leviho zřejmě k sobě domů, dohodli jsme se na tom že Levi bude spát u Hange do té doby než se nastěhuje, přece jenom nevím kde by spal, je tam jen jedna postel a na gauči by se ani jeden z nás nevyspal, vlastně, proč jsem mu vůbec nabídl bydlet se mnou? To jsem až tak zoufalý že potřebuji společnost absolutně cizího člověk, o kterým vím prd? Nejspíš asi jo, bože vždyť já mám jeho číslo, zítra se má ke mně stěhovat a ja mám doma bordel jak kdybych bydlel s celým stádem prasat, je pravda že od té doby co bydlím sám tak na vše z vysoká kalím, uklízím tak dvakrát až třikrát do měsíce, což je opravdu málo! Co když je to ten typ člověka, co je uklízením posedlý, pokud on je takový tak jsem pěkně v háji, na nic už nemyslím rozběhnu se do nejbližšího obchodu koupit nějaké prostředky na uklízení, doběhnu před obchod který je k mému štěstí ještě otevřený, vyrazím dovnitř, popadnu košík a hned si to zamířím k regálů s čistícími prostředky, bože je tu toho hromada co mám vzít, který je nejlepší, co si proboha počnu vždyť já jsem byl rád když jsem si vysal, utřel prach a vytřel ale teď to budu muset všechno naleštit aby se to všechno blizkalo ,,Promiňte, chcete nějak pomoct?" vyruší mě hlas nejspíš prodavačky, hned na ni upřu svůj pohled ,,Noo ja potřebuji něco na uklízení....jakože prostředky....na úklid, chápete ne.. takovývo asi nejlepší.." bože Erene umíš ty vůbec mluvit, podívej se jak na tebe čumí! Čumí na tebe jak na debila...ne oprava ty jim jsi! Sakra buď zticha a vypadni, akorát mě znemožňuješ ,,Dobře? Na co je potřebujete?" ,,Na úklid přece" začne se mírně smát a ja se na ni dívám jak tele na nové vrata, co jí je sakra k smíchu to že chci uklízet? ,,To mi došlo ale jako přesně na co jestli na vytírání nebo na umývání sporáku" a joo to mi nemohla říct hned? ,,Tak asi na vše" jen přikývne a začne mi do košíku dávat nějaké ty přípravky, v košíku je asi tak 5 lahví něčeho co absolutně nevím co je, tak  doma si to zjistím, dal se tam nachází pár hader houbičky na nádobí a další věci ,,Tak tohle by už bylo asi tak vše,  můžu vám ještě nějak pomoc?" na tváří se jí objeví úsměv a ruce si dá za záda ,,Ne už asi ne, děkuji vám moc" úsměv jí oplatim, jen přikývne a odejde, se svým nákupem jdu rovnou k pokladně, jediné co už chci jít domů a upadnout do říše snů, hey zapomněl jsi na to že máš uklízet, a jo vlastně bože jak mně se nechce, dojdu k pokladně a nákup vyložím na pás, následně ho zaplatím, dám ho do tašky a běžím domů co mi nohy stačí.

Přiběhnu před bytovku, odemknu si a přivolám si výtah, ano jsem mladej ale opravdu se mi teď nechce jít do šestého patra pěšky i když jsem zvyklý, výtah přijede a ja si do něj vlezu zmáčknu tlačítko do šestého patra a výtah mě vyveze nahoru, bože jsem unavený ale nemůžu jít spát musím uklízet aby si o mně nemyslel že jsem prase, ale ty jsi, zase?! Můžeš už mi přestat narušovat život!! Výtah se zastavil a nedobrovolně jsem z něj vylezl, raději bych v něm zůstal než uklízet ten bordel, bože mohl jsem si uklízet častěji, to je pravda ale ja jsem líný člověk takže jsem teď na tom jak na tom jsem, vytáhnu si klíč od bytu, zasunu jej do zámku a otočím s nim do práva čímž se mi naskytne pohled na ten bordel co spočívá v mému bytu ,,No to bude ještě sranda" řeknu si pro sebe a vstoupím do malé předsíně ve které se nachází rozházené boty, můj batoh do školy a další hromada neidentifikovaných věci, překročim ten nepořádek a vydám se do obýváku který je spojeny s kuchyní v levé části mého bytu, v něm je gauč s malým konferenčním stolkem, naproti gauče se nachází menší televize vedle které vysí obraz mě a mé mámy se kterou se objímám, byla krásná, její úsměv, vlasy, očí, povaha tohle všechno na ni bylo krásné, zatřepu hlavou abych rozehnal pryč své myšlenky, nad televizí jsou hodiny, dal se zde nachází malá knihovnička ve které se nachází sešity že školy které už nepotřebuji, když půjdu kousek dál tak narazím na jídelní stůl u kterého jsou dvě židle, opodál se nachází kuchyňská linka vedle které je lednice, aby jste si nemysleli je zde tady trouba, mikrovlnná trouba, sporak a další věci které jsou v kuchyní úplně normální, položím tašku na stůl a začnu z ní vybalovat nákup, tak jo a teď zjistit co je k čemu, ale asi bych měl nejdříve výsat, přece jen je už celkem pozdě a lidi chtějí mít klid, začal jsem teda hledat vysavač ale nikde není, sakra kde je?! No to se mi snad jen zdá ja stratil vysavač! Jdu se podívat ještě do koupelny která je na druhé straně od obýváku, vlezu dovnitř, naskytne se mi jen pohled na sprchový kout, umyvadlo a pračku vedle které leží hromada prádla, no ježíš, vezmu všechny černé kousky oblečení a nacházím je do pračky neboli vezmu větší polovinu mého oblečení, přidám prášek na praní společně s aviváži a zapnu pračku.

Mezitím co se prádlo pere tak ja pořád hledám vysavač, vejdu do svého pokoje začnu se po něm rozhlížet, v mém pokoji se nachází postel, stůl vedle kterého je menší regál s mým aktuálním učením, pár knihami a fotoalbum, naproti postele je velká skříň ve které mám všechno oblečení, můj pokoj je slazen do bílo černé barvy no to je prakricky celý být he, ale teď se zase vrátím k hledání vysavače, podívám se pod postel, nic, jen hromada krabic ve kterých se nachází věci po matce, podívám se teď do skříně ,,Ha, mám tě!" zařvu přes celý byt a vytáhnu vysavač okamžitě ho zapojim do zásuvky a začnu vysavat ve svém pokoji, následně se přesunu do druhého pokoje který je prozatím prázdný a není v něm žádný nabytk nic jen další krabice, bože kde se vzal takový nepořádek, vždyť já jsem čistotný člověk, no možná ne ale takový bordel tu nebyl, toho bych si byl vědom kdybych tu takhle nasvinil! Všechny krabice přesunu ke mně do pokoje aby se tam dalo nějak hýbat, protože věřte mi nechcete dělat slalom kolem těch krabic s vysavačem, těžkým jak slon, ještě bych se zabil, i když teď bych si to docela přál, jakmile všechny krabice zmizeli tak jsem se dal do vysávání, opravdu zábavná to činnost vážení, závidím lidem co pracuji v hotel kde musí vysavat a uklízet po každém hostovi pokoj, když už konečně dovysaji v tomhle pokoji přesunu se na chodbu, po které se dostanu až do obýváku a kuchyně, už mě bolí ruky, a teď si vem že to je magor na uklízení a bude po tobě požadovat úklid co druhý den, jen to ne, to už radši budu bydlet někde v jeskyni s pavouky.

Konichiwa chtěla bych se převelice moc omluvit za to že nová kapitola vychází až teď, byly jsme na dovolené a nebyla tam WiFi a ja data nemám takže si to už domyslete ;). U další kapitoly.