Annabeth

Příšera

Rychle jsem vylezla ze spacáku a šla se podívat co se děje. Thalie a Luke už byli vzhůru. Bojovali s divným stvořením. Stvoření mělo hlavu delfína a zlomyslně se usmívalo.V prstech na rukou měl blány. A jeho nohy vypadaly jako krokodýlí. Ale nejhorší byl jeho ocas. Byl zakončený dvěma ostrými hroty ,ve kterých byl nejspíš smrtící jed.Luke i Thalie statečně bojovali,ale viděla jsem,že jim docházejí síly.

                              

Najednou se zvíře otočilo na mě. Nevěděla jsem co mám dělat. Měla jsem strach a tak jsem tam stála jako přibitá. Nestvůra nejspíš vycítila můj strach a rozběhla se proti mě. Neměla jsem žádnou zbraň ani něco čím bych se mohla bránit. Nestvůra se stále přibližovala. Luke i Thalie byli ranění a proto mi nemohli pomoct. Bezmocně jsem těkala pohledem. Příšera už byla kousek ode mě. Věděla jsem,že nemám naději a tak jsem zavřela oči a čekala na smrt.

1, 2, 3, 4 ,5 ,6......
počítala jsem poslední vteřiny. Najednou jsem uslyšela zvuk a něco spadlo na zem....

Rychle jsem otevřela oči. Uviděla jsem Luka jak drží meč. Ten zvuk byl ,že Luke setnul hlavu příšeře. Hrozně jsem se bála že se Lukovi nebo Thalii něco stalo. Cítila jsem pocit úlevy, byli v pořádku. Vydala jsem se k nim. Ale když jsem udělala první krok,podlomila se mi noha. Dopadla jsem na zem a pak jsem ztratila vědomí...

Když jsem se probudila ležela jsem ve stanu. Měla jsem obvázanou hlavu a na kotníku jsem měla taky obvaz. Do stanu přišel Luke.Pozdravil mě usmál se. Odpověděla jsem mu:
" Dobré ráno. "
"Dobré ráno? "                                                        Zeptal se Luke a zasmál se.
"Spíš Dobrý večer!"
Řekl Luke.
" Cože? Jak dlouho jsem spala!"
Zeptala jsem se ho.
"Skoro tři dny "
odpověděla mi Thalie,která zrovna přišla.
Pak se mě zeptala jak mi je. Řekla jsem ji že mě bolí jen noha. Pak mi vysvětlila co se mi stalo. Ze strachu se mi zastavilo srdce a proto jsem ztratila vědomí.
Rozhodli jsme se ,že další den najdeme jiné místo na přespání. Ráno jsme sbalili stan a vydali jsme se na cestu.Cestou jsem se opírala o Luka. K večeru jsme našli docela dobré místo. Thalie postavila stan a šla hledat dřevo na oheň. Luke chtěl jít taky,ale pak se zastavil. Otočil se ke mně a řekl mi :  
"Tady máš zbraň ať se máš čím bránit ".       Podal mi nůž a usmál se. Poděkovala jsem mu a úsměv mu oplatila. Pak odešel do lesa pomoct Thalii . Já se podívala na nůž. Vůbec jsem nevěděla jak se s tím bojuje, ale byla jsem ráda, že mám zbraň. Potom jsem si nůž připla ke kalhotám a šla do stanu.

Omlouvám se , že jsem tak dlouho nevydala novou kapitolu. Ale neměla jsem moc čas nebo jsem neměla psací náladu. Doufám ,že se vám tato kapitola líbila. Komenty a votes potěší :)