Sʟᴜɴᴄᴇ ᴀ ᴍᴇ̌sɪ́ᴄ/FF Nɪᴋ Tᴇɴᴅᴏ

30.On nelhal

Z pohledu Lenky
Když jsem se probudila,Nik ještě spal.
Byl úplně zamuchlaný v peřině.Šla jsem do kuchyně kde jsem mu udělala snídani,ale potom jsem si uvědomila,že nebude mít po včerejšku chuť jíst.
Když jsem se vrátila do pokoje,že si vemu věci na převlečení,Nikove oči se zrovna otevřeli.Vypadal že každou chvíli umře.
"Prosím přines mi prášek nebo když se postavím se asi pozvracím"fňukl zoufale.
Však toho nevypil až tolik aby vypadal takhle.Ale to,jak mu je už říkat nemužu,přece on sám ví jak se cítí.
"Taky ti přeju dobré ráno"políbila jsem ho.
Potom jsem mu šla pro prášek a sklenici vody.
"Tady máš."usmála jsem se.
"Díky"řekl a s nechutným výrazem zapil prášek.
Nad jeho výrazem jsem se zasmála a lehla si vedle něj.
"Myslíš,že si mužeme promluvit o včerejšku?"zeptala jsem se opatrně.
V jeho očích jsem spatřila strach a nejistotu.
S tichým "mužeme" se posadil na postel a chytil mě za ruku.
"Proč si mi lhal že ze studia pujdeš domu,když si šel do baru?"vychrlila jsem to na něj.
"Já byl fakt v prdeli a potřeboval vypnout...měl jsem tak tři panáky a šel na záchod.."řekl ale já ho přerušila:
"A ta fotka s holkou?"
"C-co?"zakoktal a mojí ruku pustil.
Ukázala jsem mu jakou fotku mám na mysli.
"Ty si myslíš,že jsem s ní šukal?Vážne si myslíš že jsem tě podvedl?"ptal se zaraženě ze slzami v očích.
Dominiku ne.Nezkoušej to.
"Já nevím,to máš vědět ty"smutně jsem šeptla.
"Víš co fajn.Nespal jsem s ní,šla na záchod stejně jako já.Na dámský samozřejmě.Je mi už jedno co si ty myslíš"zoufale vydechl.
"Dominiku...vypadá to jak kdyby ji držíš za ruku.."
"Fajn,mysli si co chceš.Nemám za potřebu ti tu lhát,nespal jsem s ní.Je mi už jedno co si myslíš.Radši věř Lukášovi,co nám dělá jen zle a ne jednou mi takhle chtěl ukrást holkuTeď to dělá zas.Ale klidně si mu věř."jednu slzu si rychle utřel z tváře a s třesknutím dveří opustil ložnici.
Co mě uklidnilo bylo to že je jen v koupelně.Byl tam zamknutý,což Nik nedělává.Když tu bydlíme jen on a já,
(Už sú ako v tom svojom dome)
nemá potřebu se zamykat,tak přesně to říkal.
Bylo mi líto,že jsem mu nevěřila.Ale nebyl by v hajzlu z toho že mu nevěřím,takže fakt nelže.
Kdyby mi lže,je mu to jedno a snaží se to zakecat..
"Dominiku,co tam děláš?"ptala jsem se už asi potřetí.
Neodpovídal,byl tam zamknutý,a vodu jsem neslyšela.
Měla jsem kurva strach.
Bouchala jsem na dveře.Křičela na něj.
Jeho odpovědi byli "dej mi pokoj" "jdi pryč."
Vážně nelhal.Je z toho v hajzlu.Ublížilo mu to.Ale Dominiku,víš jak jsem byla ublížená já?A ne jednou.
Chvíli jsem tam na Dominika ještě volala a bouchala na dveře když se ozval zvonek.
"Ahoj,jsme domluvený s Dominikem na něco ve studiu,ale nebere"vysvětlovali mi Radek s Jakubem situaci.
"Pojďte dál"
"Kde je Dominik?"ptal se zvědavě Jakub.
Oba byli v dobré náladě.Ale nepili,to jsem poznala,však byli 2 odpoledne.
Oni měli dobrou náladu a pozitivní energi,zatím co já se chtěla zabít.
"Víte,Dominik je zavřený v koupelně.Dokonce zamknutý a on se normálně nezamyká.Řekla jsem mu že si myslím že mě podvedl,protože Lukáš mi poslal tuhle fotku ze včera,z baru."už jsem se neudržela a propukla v pláč.
"Ale není tomu tak že?"zeptal se Jakub.
"Kdyby tomu tak je,tak z toho není v hajzlu"řekl Radek to samé co já,pravdu.
"A co tam dělá?"
"Jakube jak to mám kurva vědět?Když na něj volám říká mi ať mu dám pokoj"řekla jsem nasraně a smutně zároveň.
Šli jsme všichni tři ke koupelně.
Jakub zaklepal.
"Prosím otevři"zašeptal Jakub ale ne moc potichu,aby ho bylo slyšet ale ani ne moc nahlas.
Slyšeli jsme jen zvuk odemykání a pomalý pohyb kliky směrem dolu...
"Dominiku?"

Helou bejbysss❤️❤️tak konečne som niečo napísala🤪❤️Dobre som to usekla že?Ale nebojte,nič hrozné s Dominikom nebude😌💕