Mechanické soužití

Bar

Sedíme v baru. Já – James, kámoš, který se jmenuje Robert, ale říkáme mu Bert, Mike a Jake. Všichni upíjíme whisky s ledem jen kromě Berta, ten si jí dává bez ledu, a taky se při každým loku tak debilně zaksichtí.

„Co se zase tváříš jak holubí hovno?" strčí do mě Mike. „Seš tady s kámošema tak se aspoň usměj."

„Jdi do píči," odpovím mu a nasadím ironickej úsměv. „Tak se bavte o něčem veselejším."

„Co má bej veselejší než ženský?" zachechtá se Jake a naklopí do sebe zbytek whisky.

„Jo," přidá se Bert. „Vím, že tvoje bejvalá ti zmáčkla koule, ale snad ti je neutrhla, nebo jo?"

„Hmm pak bych se nedivil, že je z toho tak zničenej," naváže okamžitě Mike. „Občas je to příjemný, když ti je trochu pomačká a péro se při tom snaží strčit až do žaludku skrze hubu. Takže James nelituje toho, že jeho bejvalá byla královská svině, ale že takovej drsnej sex už nezažije. Prostě dohrál tu sexuální hru a omrdal hlavního Bosse sexu. Teď už mu zbývají jen nudný vedlejšáky."

„Jste parta kreténů," oznámím jim a taktéž se napiju. Kostka ledu mi ochladí horní ret.

„Proto nás máš rád," podotkne Jake a zvedá se od stolu. „Jdu chcát."

„Tak bacha," upozorní na sebe Bert. „Vždyť teď přichází naprostá sexuální revoluce."

Odmlčí se a my na něj čumíme jako na kreténa. „Jaká posraná revoluce?" zeptá se konečně Mike. „Co to meleš?"

„Tak za chvíli na trh přichází ty asistenti – nezbytná součást chytré domácnosti," řekne s nadšením a na tváři mu vyjede ten kretenskej úsměv, za který bych mu vlepil. Oba s Mike se popadneme za čelo. Jakože tohle samozřejmě napadne jenom Berta.

„Víš, co si myslím, že to je?" zeptám se a nechám lehkou pauzu. Upravím ten zasranej reklamní slogan. „Blbá zbytečnost do domácnosti aka potřebujeme vaše prachy."

„Vůbec nemáte představivost," mávne nad tím rukou Bert.

„Nebo ty máš až moc zvrácenou," odsekne mu Mike stále jej soudíc pohledem.

„O čem se to bavíte?" zeptá se Jake, který se právě vrátil ze záchoda a s novým drinkem. Položil si ho na stůl a pohodlně se usadil. Očima nás pozoroval jako policajt, kterej přišel zkontrolovat občanky ke stolu, kde posedávají čtrnáctiletý pipiny.

„Bert tady mluvil o mrdání robotů," vysvětlím mu. „Chytrý asistent do chytré domácnosti, který ti nahradí ženu."

„Hmm," zamyslel se Jake. „Určitě to bude mít výhody v tom, že víš, kdy přeskočí jiskra."

„Ty seš kokot, Jakeu," zakroutím hlavou.

„Víš, jak bys byl v šoku z takového zážitku," dodá. „Ale jo... K čemu by ti byla žena, kdybys měl robota na všechny věci, na který máš ženu. Jako bonus by si nikdy nestěžovala na to, že jí bolí hlava nebo že je unavená... NIKDY BY NEMĚLA KRÁMY!"

„Neřvi tolik," napomenu ho.

„Kdybychom nepotřebovali ženy a ony nepotřebovaly nás, tak bychom vyhynuli," nasadil Mike svůj chytráckej tón. „Lidská rasa by byla odsouzená k zániku. Nebyli bychom pak ani schopni poznávat lidské emoce, jelikož bychom je v sobě zabili. Stali by se z nás taky roboti. Copak jste neviděli žádný sci-fi s robotama. Teď to bude realita."