Moottem: jsi si jistý?

{(^_^)}

,,padaj do svojej postele" zamručel Samko v polospánku. Ležel ve stejné poloze, do které jsem ho upustil. Seskládal se jak domeček z karet a neměl se po celých deset minut ani k slovu. Docela jsem i překvapenej, že ještě nevytuhnul a dokonce myslí. Musím mu dát za pravdu, že bychom neměli usnout spolu, fakto bych nechtěl zažít odhalení v posteli část dvě.

,,jak jako do svojej? Ty padej do svojí, to ty ses ke mně tak nemravně nacpal!" Oponoval jsem se škodolibým úsměvem a vjel jsem mu prsty do vlasů

,,mhmm" tak ten už se nepohne, naposledy jsem ho pohladil, vtiskl mu polibek na čelo a pokusil se vylézt z postele. Párkrát jsem do něčeho vrazil a zakopl o rozházené hadry. Ou to by se tu ráno taky nemělo válet! No tak jsem posbíral co jsem tak po tý tmě našel. Nemám zrovna dobrý noční vidění, takže jsem si nebyl jistý jestli to, co držím je tričko, kalhoty nebo boxerky... Ale tak teoreticky jsme byli moc líný oblečení skládat a tak jsme to jen poházeli, absolutně bez dalších jiných aktivit jsme samozřejmě pak z příšerného vyčerpání ulehli. Ano ano.

Nalezené množství oblečení jsem ve formě knedlíku položil na nějaké křeslo, které ještě před tím mělo tu čest přelámat mi malíček na noze.

No a pak už jsem teda docela vytouženě usnul.

A hola hej kapitáne dobrý ráno přeju! Ahh tak zas tak happy ráno to nebylo, jen jsem někde slyšel, že negativní věci, jako v mým případě příšerně otravný slunce v mých nedospinkaných očích, se mají vyrovnat něčím pozitivním. No nevím kde jsem to vzal, ale minimálně si nebudem kazit den. Jak jedno přísloví praví: každý svého štěstí strůjcem a já chci být šťastný! Haha a moje štěstí leží přímo pár metrů vedle mě. Spokojeně jsem obrátil hlavu k němu a započal jsem pozorování toho andílka z rozcuchanými vlasy.

Jak dlouho je slušné ho pozorovat? Možná bych se měl zvednout a začít dělat něco víc produktivního. I když, co produktivního můžu provádět v cizím domě? Udělat snídani! Toto zavání deja vu. Nene palačinky znova ne, co maj všichni a palačinkama jak kdyby je jedli kazdej den, takže proč na to myslim já toť otázka. Pfff já normálně jím čokapíky, mňam, to jsou lupínky jestli nevíte.

Mohl bych jít uklízet, jasně to totiž bude vypadat normálně, když začneš drhnout týhle holce její dokonale vyleštěnej barák. Ještě by se urazila. No a nebo prostě setrváš v pozorování teď už zátylku Samíka. Jo pitomec se obrátil, možná proto mě už tak nebaví. I když včera v noci jsem si jeho záda docela užíval.

,,kluciii" vrazil Dejzr v závěsu s Vitou hlavu do dveří ,,jdem vás zachránit! Pomůžeme zahladit stopy všechno" Šeptali, jak nějaký spasitelé, určitě se taky strašně nudili, ale když nás spatřili každého ve své posteli, tak už se tak nadšeni do akce netvářili.

,,čo jee" zakvílel Samo zakrývajíc si očka

,,počkejte počkejte, nevěřím, že se nic nedělo" těkal mezi náma pohledem Vita. S šeptáním se už zapomněli obtěžovat.

,,mne je jedno či si veriaci ja chcem spať" breptal naštvaně Mesiačik. Kluci si nás stále prohlíželi přivřenýma očima jak detektivové, asi hledali důkazi, už jim scházela jen lupa.

,,hah oba nemaj trika!"

,,a ty boxerky támhle?" Střelil jsem pohledem na to místo, Samo v čem si spal? Já si včera důstojně natáhl svoje spodní prádlo, ale vypadá to že Měsíci to bylo fuk. No samozřejmě vždyť se pak ani nepohnul z postele. Ještě, že tam byla ta deka, životní štěstí.

,,je to jasný, no tak vás jdem přece zachránit!" zajásali společně div si netleskali. ,,takže se vzbuďte kluci a dejte se do pořadku. V potřebném případě i povlečení" usmáli se jak mílijusové ,,holky zatím spí, tak máte čas" a pak se zdekovali