Můj pohled znovu sklouzl na školní hodiny. Zbívalo už jen pět minut. Pět minut do konce školního roku. Pět minut do začátku prázdnin. Netrpělivě jsem svýma krvavě rudýma nehtama bubnovala do lavice, čekajíc na své jméno, které se mělo co nevidět rozlehnout po třídě. Jméno, které znala celá škola. Jméno nejpopulárnější dívky na škole. ,,Roseta Hadginsonová!"rozlehl se po třídě vlídný hlas profesora Marela. Zvedla jsem se ze své židle a klidným, vyrovnaným krokem jsem si to v černých jehlách nakráčela ke katedře, kde stál náš třídní, držící v ruce mé vysvědčení. Letos žádná sláva. Poznala jsem to podle Marelova výrazu a mé snahy získat dobré známky. ,,Doufám, že to příští rok bude lepší, slečno Hadginsonová,"řekl předávajíc mi bílí papír s výsledky. Ignorujíc Marelova slova jsem si od něj převzala vysvědčení a vrátila jsem se na místo. Ani jsem nestačila dosednout a začalo zvonit. PRÁZDNINY! Hodlala jsem si je pořádně užít. Přez den nákupy, v noci párty...a hlavně opalování na sluníčku u bazénu spolu s Luisou,Tarou a Jenou. Sklonila jsem se pro školní tašku, druhou rukou jsem si uhladila školní uniformu skládající se z černé sukně, bílé halenky a černé kravaty, a vydala jsem se ke skříňce. Zatímco jsem zadávala číselnou kombinaci, přiřítili se ke mě mé tři nejlepší kámošky. ,,Konečně prázdniny! Jdeme s holkama k moři. Přidáš se?" ,,Jasně že ano. Jen si pujčím tetino auto. Už se nemůžu dočkat, až vám ukážu plavky, co jsem si včera koupila,"odpověděla jsem Luise. ,,Bez a...tak za hodinu?" ,,OK!"
,,Jsem doma!"zakřičela jsem na tetu, která něco dělala v kuchini. ,,Ahoj kočko. Jdi do obíváku...hned tam budu!"zakřičela na mě odpověď. Zula jsem si boty a zhluboka jsem se nadechla. Teď odevzdám vysvědčení a pak pojedu na pláž. Všechno bude OK! Jako vždy. Přesto mě však neopouštěl pocit, že z toho tentokrát jen tak nevyklouznu. Prudce jsem zavrtěla hlavou, abych ty myšlenky zahnala, přičemž se mi pár hnědých vlasů uvolnilo z propracovaného drdolu. Pak jsem poručila svému tělu dát se do chůze. Cestou do obíváku se mi bosé nohy nořili do hebkého bílého koberce prohřátého paprsky slunce. Když jsem procházela kolem srcadla, našpulila jsem na svůj odraz své dokonalé rudé rty a zamrkala jsem dlouhýma černýma řasama lemujícíma oříškové oči, posílajíc své dvojici vzdušný polibek. Poté jsem prošla kuchyní, kde koberec končil a začínal v jídelně, pokračujíc až do obíváku. Posadila jsem se na červenou pohovku naproti otci začteného do novin a tašku jsem si položila na zem. V rohu místnosti stál můj osobní sluha, šofér a chůva v jednom George a čekal na jakýkoliv úkol, co mu zadám. Ve dveřích se objevila teta Emilly a v ruce držela podnos s kafem pro sebe a pro otce. Požádala jsem George o drink. Když mi ho přinesl, otec odložil noviny, nalil si kávu a opřel se zády o pohovku: ,,Takže...jak dopadlo vysvědčení?" Vytáhla jsem z tašky vysvědčení a teta ho odemne přijmula. Otec se jí koukl přez rameno a oba nasadili výraz, který nevěstil nic dobrého:,,To nemyslíš vážně Roseto. Kolik času jsi prosimtě věnovala učení?" ,,No...vždycky před písemkou,...."začala jsem opatrně ale otcův pohled mě zarazil. ,,Tak takhle by to nešlo. Nemáš vůbec žádnou zotpovědnost. Celé dny jsi u bazénu, nebo si listuješ módními časopisi a vysáváš mi kraditní kartu." ,,MOU kredintní kartu,"skočila jsem mu do řeči. ,,Tak a dost. Tyhle prázdniny budeš dělat něco užitečnějšího než chodit na párty, do obchodů a na pláž,"vybuchl otec. Nikdy jsem ho neviděla tak naštvaného a nechápala jsem, co ho tak namíchlo. Podívala jsem se na hodiny nad televizí:,,To už je tolik? Holky na mě čekaj na pláži..." ,,Zavolej jim, že nemůžeš. Ještě dnes s tvou tetou něco vymyslíme a večer ti dáme vědět. Zatím se jdi do pokoje učit.
,,Nevim holky. Ale byl dost naštvanej. Dám vám pak vědět. Zatím pa!"ukončila jsem hovor a naštvaně jsem sebou třískla do postele. Ozvalo ze zaťukání na dveře a hned na to se z nich vynořil George:,,Vaše teta s otcem vás chtějí na zahradě slečno." ,,Nevíš co si na mě vymysleli?"zakňučela jsem. George jen pokrčil rameny a zmizel ve vedlejší místnosti. S povzdechem jsem vyskočila z postele a seběhla jsem po schodech dolů a pak chodbou ke dveřím vedoucím na zahradu. ,,Posaď se,"pokynul mi otec, ale já jsem uminutě zavrtěla hlavou. Odpovědí mi byl otcův po zdech. ,,Tak...co jste si na mě vymysleli?" Otec kývl na tetu, aby mi to prozradila. ,,Dobře. Takže...jedna moje kamarádka vlastní ranč Hope. Už jsem to s ní domluvila. Zítra tě bude čekat na nádraží. Budeš jí celé prázdniny pomáhat. A budeš slušná...rozumíš?" ,,Ne...cokoli jen to ne tetičko." ,,Tvá teta už to domluvila Roseto. Zítra v osm ti jede vlak. Naštvaně jsem se rozběhla do pokoje. Tohle budou ty nejhorší prázdniny ze všech.
