Podmíky přijetí

1.KAPITOLA - NE TAK MUČIVÉ POHOVORY?

Musel to přiznat. Netěšil se.  Z jeho zkušeností s ministerstvem doufal, že ani jeden zájemce nebude jako Umbridgová.

Probudil se brzy, vypil rychle několik osvěžovacích a probouzecích lektvarů a už se přemisťoval do své pracovny.

Jen co zasedl za svůj stůl, vrhl se do papírování a přebírání zájemců. Dostal se za půlku a zanadával. Měl přesně deset minut na přípravu než přijde první zájemce. Úplně ztratil pojem o čase.

Ministr mu schválně nedal jména zájemců. Jen potřebné informace. Jako místa studia, práce a kariéry.

Severus tedy nemohl být hned od začátku zaujatý. Celý pohovor musel probíhat bez toho aniž by mohl ředitel vidět zájemce. Další věc kterou Severus shledával nepotřebnou.

Ale respektoval ministra. Závisel na tom osud školy.

Uslyšel první zaklepání. Kouzlo na něj už bylo zakouzleno ministerským pracovníkem hned na začátku dne. A proto svým barytonem zavolal ,,vstupte".

Jen co potencionální kolega otevřel dveře, Severus pocítil účinky kouzla. Celá postava byla rozmazaná, že ani když osoba promluvila nemohl určit její pohlaví.

,,Velice mě těší" začala s nataženou rukou k Severusovi.

Snape se rychle postavil a s rychlým ,,také mě těší" ruku přijal. Osoba se posadila na nabízenou židli a pohovor mohl začít.

Snape nemohl lhát, ministerstvo se opravdu činilo. Byl na začátku velký skeptik ohledně toho, že učitele bude vybírat ministerstvo.

Ale žasnul.

Tito lidé byli opravdu špice. Milí, se způsoby, ochotní, chytří a hlavně zodpovědní.

Mnoho z nich mělo v životopisu napsáno, že umí zvládat krizové situace. I to si samozřejmě ředitel musel prověřit. Během rozhovoru je podroboval malým zkouškám.

U těch kteří neuspěli si udělal černou tečku za neupřímnost a pokud se stalo ještě něco co vztyčilo červenou vlajku během pohovoru hned je škrtal.

Pár se jich ale osvědčilo a Snape byl překvapen sám sebou, že se těšil s nimi setkat.

Pro příklad se setkal s velice znalými lékouzelníky. Jeden se zabýval fyzickými a druhý psychickými zraněními.

Jeden z nich studoval na titul mistra lektvarů. V tak mladém věku by jeden mohl říct, že se v něm Severus i viděl. Sám by to, ale nepřiznal.

Proto později nenápadně jejich rozhovor na lektvary stočil. Severus byl až překvapen jak dobře si za tu krátkou dobu zatím popovídal.

Na pozici za Filche měl určitou představu koho by asi vybral.

Nějakého vysokého svalnatého chlapa aby všechnu tu právi zvládl.

Tento fakt, ale zmařilo zastírací kouzlo na něj předem zakouzlené. Vycházel tedy ze zkušenostní, fyzické zdatnosti a inteligence zapsanou v papírech.

Jeden uchazeč mu přišel až překvalifikovaný. Vybral ho ke konci proto, že si hned při vstupu ředitelnu prohlédl a jen z pohledu a rychlého diagnostikujícího kouzla určil jaké opravy potřebuje. Rovnou mu dokonce spravil špatně těsnící okno!

Krok to byl riskantní, ale na Snapa to zafungovalo.

Ještě nedávno by tomu asi říkal podlézačství. Válka ho, ale změnila.

Pokud člověk uměl riskovat a opravdu uměl používat svoje schopnosti, neměl námitek. Takový člověk měl opravdu cenu.

Další předmět který potřeboval vyučujícího byl Péče o kouzelné tvory. Hagrid měl sice spoustu zkušenostní. Tím to, ale končilo.

Neměl v podstatě žádný pud sebezáchovy a neměl ani kurz první pomoci.

Což, buďme upřímní v tak občas nebezpečné profesi potřebujete. Hlavně když jsou to děti které učíte.

Zájemce o tuto pozici kterého nakonec vybral měl i základní lékouzelnický výcvik.

Byl sice velice mladý, ale jako jediný z trojice měl tento výcvik. Mít tuto schopnost se ukázala jako nutnost po incidentu Draca Malfoye a nejmenovaného Hypogriffa.

Předposlední tři uchazeči se ucházeli o místo lektvaristy.

A na to se Snape pravdu těšil. Dva měli titul mistra lektvarů. Třetí sice neměl, ale když mluvil bylo slyšet, že tématu opravdu rozumí a chce ho předat.

A pak to přišlo.

Dva kvalifikovaní lekvaroví mistři vkráčeli do dveří.

U jednoho nechápal jak svůj titul vůbec mohl dostat protože o lektvarech věděl asi tolik kolik by se za nehet vešlo a druhý byl nesnesitelný a arogantní.

Se svým titulem se oháněl jako Lockhart se svými kradenými úspěchy a to bylo opravdu poslední co potřeboval.

Druhého Lockharta.

S nelibostí tedy musel přijmout zájemce bez titulu.

Pak tu byli tři historikové.

Jeden z nich měl velice úzký záběr a proto ho musel vyškrtnout hned.

Druhý nebyl jednoduše sympatický.

A když už ztrácel naději.

Třetí ho překvapil. Jen co vešel místnost zaplavila velice příjemná magie.

Lehce proplula místností a celou ji zahřála. Snape by řekl, že byla až podivně povědomá.

Tento člověk byl vážně třída. Zabýval se jak historií kouzelníků tak i mudlů.

Bylo slyšet, že o státech a jejich historií o kterých mluvil doopravdy navštívil a opravdu prozkoumal.

Měl velký záběr proto byl pro tuto práci perfektní.

Jeho hlas byl podmanivý, dobře poslouchatelný. Jednoduše zaujal.

Oproti profesoru Binsovi.....Severus se přistihl jak přemýšlí.

Už hodinu tady se zájmem poslouchal vyprávění nějakého kouzelníčka.

,,Vzpamatuj se"!

Tento zájemce byl poslední, proto se ředitel omluvil za zdržení a rychle zájemce vyhnal z pracovny ven.

,,A pohovory jsou u konce" unaveně říkal když zasedal za stůl.

Zkoušel poté ještě co nejrychleji napsat své postřehy k jednotlivým zájemcům než to pro dnešek vzdal a vydal se do svých komnat si konečně odpočinout.

Zdravíčko,

tak další kapitolka na světě. Pokud se Vám líbila klikněte na tu krásnou hvězdičku a komentujte.

Zatím se opatrujte a do příště se mějte fanfárově....