Silné paprsky slunce, které proniklo do pokoje, mne probudilo. Otevřu oči, protřu si je a posadím se. Rozhlížím se po pokoji a vzpomněla si na událost, která se včera stala. Rychle jsem ošklivou vzpomínku hodila za hlavu a dál se rozhlížela po pokoji. Po chvíli se rozhodnu vylézt z postele a zkusit najít Petra.
Přišla jsem do kuchyně, která je spojená s obývákem a viděla Petra, který hraje na PS4. Potichu jsem k němu ze zadu přišla a zakryla mu oči.
,,Dobré ráno." zasmál se Petr. ,,Dobré." miluju ten jeho úsměv. Co to tady melu?
,,Tak jak si se vyspala, princezno?" ,,Líp než doma." ,,Jakto, pojď si sednout vedle mě." pustil moje ruce a poklepal na místo vedle něho.
,,No popravdě jsem nespala vůbec. Každou noc jsem probrečela, kvůli matce. Promiň nechci o tom mluvit, kdyžtak ti pozdějc prozradím víc." sklopila jsem pohled dolů, aby neviděl moje uslzené oči. Jen mě obejmul a nic neříkal.
5 hours later
,,Péťo! Někdo zvoní a já tady dělám oběd, běž prosím otevřít!" řvala jsem na Petra, který je bůh ví kde, když se ozval zvuk zvonku. Petr se ale neozval a tak položím vařečku na linku a jdu otevřít dveře.
,,No nazdar zmrde už jsem myslel že-ou, ahoj Jennie, tak jak se máš?" za dveřmi stál Calin společně s Davidem a Martinem.
,,Ahoj kluci, copak tady děláte?"tak třeba šli za Petrem. Ježiši Jennie, jseš fakt tupá.
,,Vzpomněli jsme si na tebe a tak jsme se šli kouknout, jak na tom seš a jak se máš." usmál se David. Jen jsem se na ně usmála a pustila je dovnitř.
Kapitolky budou kratší, ale budu je častěji vydávat. BTW nechci se vychlubovat, ale 25.srpna jdu na Steinův koncert v Praze, takže kdo tam jede, tak se tam možná potkáme. Užívejte prázdniny, byeee 👋❤
