Arranged marriage

ᶻᵏᵘˢ ˢᵉ ⁿᵉᶻᵇˡᵃ́ᶻⁿⁱᵗ...VEČER

Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa....

To jsem ječela. Ovšem ne nahlas. Jen v duchu. A proč?
Protože mě tohle přivádí k naprostému šílenství!
Jakoby nebylo těžké hrát to, že ho ignoruju. On se k tomu musí chovat úplně...jak to říct?...divně. A to nemyslím divně jako divně. Ale DIVNĚ jako HOOODNĚ DIVNĚ tím způsobem, že se chová úplně normálně. Ale ne tak jak se chová ON normálně. Myslím to tak, že se chová úplně normálně tím způsobem, jak se chovají ostatní, ale to v jeho případě je úplně mimo mísu. On se tak nechová. Teda nechoval...až do teď.... .
A to mě dovádí k opravdovému šílenství. A to je to jen pár minut co jsem přišla nahoru do ložnice. No řekněme...taková čtvrt hoďka. A já tady celou dobu ŠÍLÍM.

Fajn tak až se zklidním. Trochu. Ať se trochu zklidním tak....
NEVÍM. Nevím, nevím, nevím.
V hlavě mi bliká červený otazník. Jo, BLIKÁ MI V HLAVĚ ČERVENÝ OTAZNÍK. I když to je jen taková slovní...ehm...nevadí. V hlavě mi sice nebliká červe...otazník, ale bylo by možná lepší kdyby jo. Aspoň něco. Protože momentálně v hlavě nemám nic. Prázdno. Tmu a chlad...ok to jsem si vymyslela jen pro efekt. Sice nevím jakej, ale asi se tím chci zklidnit. Což se mi nepovede, ledaže by se objevila nějaká moje kmotřička víla a....no, nevím co by bylo dál.
To je jedno. Jenom blázním. A snažím se uklidnit, ale nějak mi ještě nedošlo že se tím neuklidním. Teda došlo.... Teď.