Picture Book - CZ

Picture Book

Mycroft měl narozeniny. Opět. Nikdy neměl potřebu takovýto den v minulosti oslavovat. Ale v posledních třech letech se vše změnilo. Bylo pouze logické, že když trval na tom, aby oslavovali ty Gregovi, jeho se také nesmí vynechat.

S jeho věkem a penězi neexistovalo nic, co by potřeboval. Tedy, možná pár věcí, ale asi těžko mohl dostat k narozeninám jednoduší lidi na vyjednávání v práci. Ještě k tomu když je Mycroft Holmes.

Lestradeovi docela dělalo problém přijít na to, co jeho partnerovi dát. Ale najednou, když byl ve sprše a pobrukoval si melodii, přišel s hodně dobrým nápadem. Určitě nejlepším z těch, o kterých přemýšlel doteď.

,,Hodně štěstí, zlato," podal mu krabici zabalenou v papíru posetém malými dortík. Holmes protočil oči, ale hřejivě se usmál. Jeho Gregory to dělal každý rok.

,,Říkal jsem ti, že opravdu nic nepotřebuji. Mohl jsi mi dát ten papír samotný," zavtipkoval. I tak byl rád, že si na něj ještě někdo vzpomněl. Že on si vzpomněl.

,,A I tak jsem se snažil a sehnal ti tohle. Myslím, že mi dlužíš pěkné 'děkuji'," řekl Greg se zvednutým obočím. Mycroft nic neodpověděl a začal rozbalovat svůj dárek.

Mycroft se snažil neroztrhat balení kompletně. Vždy si nechal tu část s 'pro mého My, Gregory xx'. Pořád nemohl uvěřit, jak jiný dokázal být v něčí přítomnosti. Když by ho někdo potkal na ulici, řekl by, že je stále stejný.

,,Nepřesvědčíš mě, že nejsi rád, že je něco uvnitř. I ty musíš rád dostávat věci. Zvlášť když nevíš, co je uvnitř," řekl DI, když Mycroft otevíral krabici. Musel uznat, že v něm to vzrušení bublalo. Greg byl skvělý v dávání dárků.

,,To je-," nedokončil větu a začal pomalu otáčel jednu stránku za druhou. Začaly se vracet všechny ty vzpomínky. Ten den, kdy se znovu otevřelo jejich nejoblíbenějších pekařství díky daru neznámého sponzora. Byla tu fotka Mycrofta a té nadšené slečny, co ho provozovala.

Potom pár obrázků z těch málo dovolených, co spolu zažili. 

Dokonce fotka Johna a Sherlocka, ta zatracená čepice na jeho hlavě společně s  otráveným výrazem. John, očividně, dokonce napsal pozdrav a oba dva se pod to podepsali. Tedy, všichni tři. Rosiin otisk prstu byl v rohu stránky.

Poté on sám, ležící na pohovce, brýle na nose a knížka v ruce. Trošku se nad tím zakřenil, ale když si uvědomil, že si nepamatuje, jak byl onen snímek pořízen, objevil se ten ani ne moc nevítaný pocit okolo jeho žaludku. Musel být tak v klidu, že si toho nevšiml.

,,No," Lestrade se začal ptát, pořád nevěda, jestli to je dost vhodné.

,,Picture book, of people with each other, the proof they love each other," Holmes recitoval text se zářícíma očima a těžko slyšitelným hlasem. Slyšel Gregoryho tuhle písničku párkrát poslouchat.

,,Ty- ty to znáš?" Řekl Greg a zněl opravdu překvapeně. Samozřejmě, že věděl, že Mycroft byl jeden z nejchytřejších lidí na světě, ale...věděl něco o rock'n'rollu? Text písničky?

,,Posloucháš to," zazněla krátká odpověď. Samozřejmě, jeho mozek nedokázal vygumovat jakoukoliv informaci spojenou s ním.

,,A pamatuješ si text?" Nezastavil hnědoočko tok svých otázek.

,,No, ano. Taky si pamatuji, že kromě The Kinks Are the Village Green Preservation Society máš rád album Lola Versus Powerman. Zvlášť pak písničku Apeman, s jejímž textem s docela ztotožňuješ," řekl bez mrknutí. Což bylo pravděpodobně dobře, protože měl v zahradě sochu.

,,Ty jo, to já bych měl říkat takhle hezké věci, když jsou to tvoje narozeniny," musel se zasmát a začervenat.

,,Jen holá fakta," podotknul Mycroft. Prostě si zapamatoval, co slyšel. A to, co si po sléze vygooglil. A není tak neobeznámen s pop-kulturou, jestli se ještě někdo ptá.

,,Ne, ne... Vaše chování bylo kompromitováno sentimentem, pane Holmesi. Tohle jsem ti nikdy neřekl. Musel sis o tom něco najít sám," usmál se Lestrade nadšeně. Bylo dobré vědět jak poznat, že na vás Holmesovi záleží. Pořád tomu nemohl uvěřit.

,,Možná," vzdal se Mycroft, ,,ale není to to, co chceš? Mě, abych byl milý?" Řekl smějícímu se Gregovi a objal ho kolem pasu, hlava spočívající na jeho rameni. Oba byli chvíli ticho a jen dál procházeli album.

,,Nechal jsem pár stránek prázdných," řekl DI. Doufal v mnoho dalšího času na jejich naplnění. Na naplnění jeho samého.

,,Na vždy nečekanou budoucnost," povzdechl si Mycroft. Ale ne ve špatném významu. V tom pro něj nejvíce 'teším se na čas strávený s tebou' možném významu.

,,A víš, jak to pokračuje. Picture of you, in your birthday suit," pohlédl zpět na Holmese, ďábelský úšklebek na tváři.

,,Myslím, že ti dlužím hezké 'děkuji'."

Wow. Tuhle fanfikcy jsem původně napsala v angličtině a co nevidět ji zveřejním na AO3 (jmenuju se tam stejně, tak můžete zchecknout) a asi i tady.

Úryvky v češtině znamenají: Obrázková kniha (album), lidí spolu, důkaz, že se milují./Tvoje fotka v narozeninovém obleku (prostě naháč ;-))

Budu ráda za všechny komenty, hvězdičky a taaak!

Mimochodem, je tu ještě někdo, kdo poslouchá The Kinks? Miluju je!

Klára 🖤