TA OSMÁ ( Umbrella Academy )

Kdo to je?

Ráno jsem se probudila a Rosalie ještě nebyla v pokoji. Telefon ještě pořád hrál, ale sluchátka jsem v uších již neměla. Když jsem ho zapla, čas ukazoval 6:13 ráno. Celá ještě rozespalá jsem se dostala k Molly a snažila se ji probudit. „ Molly, vstaň. Musíme jít..." řekla jsem a následovalo dlouhé zívnutí. Molly se probrala a její černé vlasy jí spadly do tváře. Došla jsem do koupelny a začala jsem si oblékat školní uniformu. Když jsem si natahovala podkolenky, Molly přišla a začala si umývat obličej a česala si vlasy. Já už byla oblečená, takže jsem proklouzla ven z koupelny a začala jsem hledat věci na dnešní školní hodiny. Celou tašku věcí jsem si hodila přes rameno. Molly, již ve školní uniformě ke mně přišla a nasadila si brýle. „ Jdeme!" zavelela a já vykročila z pokoje. Cestou z dívčího křídla jsme míjely holky, co se teprve připravovaly ze snídaně. My dnes na snídani nešly, nestíhaly jsme. „ Kde je Rosalie?" zeptala se Molly. „ To ví asi jenom ona...." řekla jsem a křivě se usmála. V učebně češtiny jsme se učily plno věcí, ale mně moc nezajímaly. Seděla jsem hned u okna, Molly vedle mně do uličky. Moji pozornost upoutalo dění pod oknem. Stál tam kluk. Mohlo mu být tak 13, maximálně 14 a opíral se o auto, vedle něj stála asi jeho matka, měla vlnité dlouhé hnědé vlasy a něco hledala na papíře. On ji nevnímal a koukal se před sebe. Měl na sobě taky nějakou uniformu.

Vypadala takto:



„ Psst, Molly! Vidíš ho?" zašeptala jsem a ukázala na něj. Molly ale mou otázku odm dítla a dál si pečlivě psala poznámky. Pořád jsem se na něj zasněně dívala. „ Slečno Smithová!" vytrhla mně z mého snění učitelka češtiny. Rychle jsem se na ni podívala. Vykoukla z okna, do kterého jsem se tak zasněně dívala a spatřila je tam. Zamračila se a uhladila si šaty. „ Myslím, že na chlapce máte ještě čas, slečno Smithová! Kromě toho, na této škole je přísně zakázáno, mít vztah s kterýmkoliv studentem, co nyní  přebývá zde v této škole..." řekla klidně. „ Vážně? Že to není napsané ve školním řádě?" zkusila jsem se zeptat. Celá třída si něco šeptala. „ Slečno Smithová, odmítat plnit pokyny vyučujících se trestá! Jste si toho vědoma?!" vykřikla najednou. „ Pokyny VYUČUJÍCÍCH?" schválně jsem to slovo zdůraznila. „ Nebo jen vyučující?" pokračovala jsem. „ Slečno Smithová, jsem zaskočena Vaší drzostí! Po hodině se zastavíte u mne v kabinetu. Myslím, že malá návštěva pana ředitele vám prospěje!" řekne a prudce se otočí. Začne psát na tabuli. Protočím očima. Molly se na mně dívá s otevřenou pusou. „ Co je?" zeptala jsem se šeptem. „ Dovolila sis na učitelku! Víš, že tě za to můžou i vyhodit?!" zašeptala Molly.  Pokrčila jsem rameny. Najednou se otevřely dveře a všichni se do nich podívali, včetně učitelky. „ Aha! Další problémová studentka, jako slečna Smithová. Viďte, slečno Johnsonová?" usmála se na ni a Rosalie se na ni podívala. Vypadala strašně. Vlasy měla rozcuchané, fialové kruhy pod očima a červené uplakané oči. Byla narychlo upravená. „ Slečno, jak to vypadáte?" zeptala se jí češtinářka. Rosalie se omluvila za svůj pozdní příchod a za to, jak neustrojeně přišla do třídy. Posadila se vedle jedné holky, která z ní byla úplně na větvi a chtěla být jako ona. Otevřela si knihu a sešit a začala psát. Mně se pořád zamlouvalo koukání z okna na toho kluka... Potom si sedli do auta a odjeli. A já si povzdechla... „ Crrrrrrr!!!" ozval se zvonek. „ Konečně!" povzdechla jsem si.  Všichni ze třídy vyšli a odcházeli na další hodiny. Pro mně to bylo utrpení. Akorát v tělocviku byla sranda, hrály jsme ( my holky ) vybíjenou a Molly to hodila jedná týpce přímo do břicha, ta se složila k zemi a učitel ji odvedl na ošetřovnu. Celou hodinu jsme měly volno a dělaly jsme bordel. Asi nejlepší hodina. Zazvonil zvonek, který oznamoval konec hodiny. „ Děvčata, omlouvám se za dnešní vynechanou hodinu tělocviku. Zítra si to vynahradíme! Budete běhat. Můžete se rozejít do šaten. A osprchovat! Budu kontrolovat!" zvolal. Bohužel, náš tělocvikář, pan Gregory je trošku úchylnější typ učitele. Všechny jsme se tedy odebraly do sprch. Rosalie, já a Molly jsme šly poslední. Všechny jsme se seřadily a čekaly na učitele. Ten vyšel a z vlasů mu ještě kapala voda. „ Kontrola, která není umytá, ta se bude sprchovat hodinu!" oznamoval nám při příchodu. Každé z nás projel rukou vlasy a potom se dotkl našeho krku, obličeje a ramen, jestli jsme si jen nenamočily vlasy. „ Můžete jít!" přikázal a utíkal pro kluky. Teď jsme měly konec. Podívala jsem se na hodinky. „ 15:48..." povzdechla jsem si. Rosalie a Molly za mnou přišly a společně jsme odešly na pokoj ...