Procházel jsem tmou za holčičím smíchem. Moje oči si rychle zvykly na tmu, neviděl jsem nejlíp, ale stačilo to. Pohled který mi byl poskytnut jsem v životě nečekal, že někdy uvidím. Byla to moje sestra a Samantha, jedna ležela na druhé a divoce si užívaly. Chtěl jsem to zahrát na to, že ve tmě nevidím. ,, Holky! Jste tu někde?" Bylo to až skoro groteskní, snažili se být tiché a rychlé, ale alkohol jim to nedovolil. Byl to nádherný pohled na obě, nedokázal jsem si představit, co všechno se tu muselo dít celou tu dobu, když jsme s Honzou polemizovali nad lahví u ohně. Rychle se přehodili do polohy, jakoby se nic nedělo. Aby to vypadalo, jakoby se nic nedělo a jen tlachali ve tmě. ,, No, co potřebuješ?" Ptala se do tmy sestra. ,, Božka si chce s tebou o něčem promluvit." Dalo se poznat, že se na sebe ve tmě udiveně podívali. ,, A.... o čem?" Zeptala se rozklepaným hlasem. ,, To nevím, jenom chtěl, ať tě najdu a řeknu ti to." ,, Ok, tak jdeme." Zvedli se k odchodu. ,, Počkat, Božka říkal, že si chce s tebou promluvit sám." ,, Ou, no dobře teda. Dovedeš mě k němu nic v té tmě nevidím." ,, Vidíš tam ten oheň?" ,, Jo." ,, Je u něho, je to jenom na tobě." Odmlčela se a zmizela ve tmě.
,,Takže, o čem jste se tady celou tu dobu kecali?" ,, Veď to znáš, bežné veci." ,, No řekl bych, že ty obrysy ve tmě, nebyly úplně obyčejné." ,, Tys na nás celú tu dobu pozeral, ty úchyl?" ,, No. Ne úplně, řekl bych že jsem přišel ve finále. Bylo to něco jako šedesát devítka, ale co já vím tma dělá divy." ,, Tak teraz keď vieš, že si prekazil to veliké finále, čo hovoríš na to že by si dokončil, čo tvoja sestra začala?" ,, Mám lepší nápad, nechceš se dívat, jak to mezi nimi dopadne? Božka mi říkal, že mu moje sestra tak trochu o nás řekla." Slyšel jsem hlasitý vzdech do tmy. ,, Ano, lebo som jej to poradila." ,, Jak to jako myslíš poradila?" ,, Povedala mi, že má zálusk na mojho brata. A povedala mi, že zrela co sme robili cestú sem. Tak som si povedala prečo nie, prečo naše tajomstvo trochu nerozširiť." ,, A nenapadlo tě, že proto se tomu říká tajemství?!" ,, Nekrič po mňa, nevieme ako sa to vyvrbí." ,, Právě jsem Božkovi vymlel díru do hlavy o tom, aby nevěřil ničemu co mu ségra řekne. A donutil jsem ho k tomu, aby si o tom vůbec s ní promluvil." ,, No tak teraz sa udějú iba dve veci." ,, A to jako jaké?" ,, Prvá, ta lepšia. Dajú sa dohromady a všetko pojde hlatko. A ta druhá...." ,, Co? Co by mělo být špatného, na druhé možnosti? Když tím vlastně riskujeme, naše rodinné vztahy a naše soukromí. K čemu to všechno schovávání a tajnůstákřství, když to skončí tak, že to nakonec řekneš mojí sestře!" ,, Už raz som ti povedala, nekrič po mňa. Myslela som si že budeš rád." ,, Jak tě vůbec mohlo napadnout, že budu rád za to, že všechno řekneš mojí sestře a ta to řekne Božkovi." ,, Neboj sa, tvoja sestra nikomu nič nepovie." ,, Jak si můžeš být vším tak jistá?" ,, Zrobili sme dohodu. Alebo spieš, já som s ňou tak trocha vydrbala. Lebo v tom už je s nami. A keď bude chceť niečo povedať, poviem že mi dve sme si užili taky, trocha tej "polštárovej bitvy". A keď bude chceť povedať niečo Božka, tak ona nás na druhú stranu podrží, lebo ako už som povedala je v tom s nami." ,, A jak můžeš vědět, že právě oni dva se nespolčí a Božka jí přesvědčí, aby spolu o nás řekli rodičům." ,, No, keď si ho presvedčil že lže, prečo by jej mal veriť. Keď sa spolu vyspí, on si bude myslieť, že sú to oni dvaja ktorý majú mezi sebú špinavé tajomstvo." ,, No a když se spolu nevyspí?" ,, Prosimťa, má v sebe dve flaše, teraz by ojebal aj medveďa." ,, Viděla si ho, jak vypadá? Toho by neopilo ani deset takových flašek." ,, Možno že je vatší než si po pamatáš, ale vydrží stále stejno, možno meněj." ,, No dobře, uvidíme jak se to tedy vyvrbí." ,, A teraz k tvojmu nápadu, poďme sa pozrieť." ,, Proč vlastně ne, možná je to naposledy co se uvidíme že jo." ,, Zabudni na to, verím že nakoniec to všetko dopadne dobre." ,, No ale já ne." ,, Ježíš..." Zasyčela a chytila mě za ruku.
Mířili jsme směrem k ohni, pomalu a potichu. Ani jsme nemuseli chodit blízko, oheň odhaloval dost toho, co se tam dělo. Jenom tam seděli a povídali si. Myslel jsem si, že tohle nemůže dopadnout dobře. Už jsem dokonce začal vymýšlet výmluvy, které použiju na rodiče, kdyby se cokoliv podělalo. O pár minut později, jsem však na všechno to mohl zapomenout. Byly na sobě jako přilepení lepidlem a já si mohl konečně těžce vydechnout. Nevěřil jsem tomu, doufal jsem že se probudím. Že se probudím a budu ležet u sebe v pokoji. Že mi za pár minut budou volat kluci, proč ještě nehraju. Ale tohle nebyl ten případ, byla to realita. Já a Samantha jsme se dívali, jak si to rozdávají Honza s mojí ségrou. Začal jsem střízlivět a začalo mi docházet jakou zvrácenost, jsme vlastně způsobili. Dali jsme dohromady mojí ségru, s mým bratrancem. ,, Pozri, vravela som, že všetko bude v pohodě." Její rozzářené oči se leskly v měsíci, ale tohle celé bylo špatně. Měl jsem to ukončit, už hodně dávno, ale lepši později než pozdě. ,, Musím se jít vyčůrat, hned budu zpátky." Nečekal jsem na její reakci, prostě jsem odešel. Všechny jsem obešel velkým obloukem, než jsem se vrátil na cestičku, kterou jsme sem přišli. Lehl jsem si do postele a promítal si v hlavě všechno, co se stalo, dokud jsem neusnul.
Ráno na to, když jsem se probudil, jsem v druhé posteli neviděl ležet mojí sestru. Postel byla prázdná, místo toho jsem ve dveřích viděl stát Samanthu. ,, Dobré ránko, ty hajzel. Vieš ako sa cítím, keď si ma tam len tak nechal?" Nadechoval jsem se k tomu, že se ji aspoň omluvím. ,, Nič nehovor, došlo mi to. Všetky ty veci, o tom že to chceš ukončiť. Myslela som, že ti iba musím pripomenuť, co sme spolu zažili. Ale namiesto toho, som to akorat zhoršila. Malo mi to doisť, že už niesi tim kým si býval. Už to nebolo o pocitoch, ale o tom ako si sa citil moralne. Ja som do našeho vztahu dala všetko a ty zo začiatku taky. A keď sa chvilu nesetkáme kvoli tomu, že sa naši drblý tatkovia nepohodlia. Zrazu si zmysliš že to je zle. Všetko si to ukončil a v tom samom momentě, si dal dohromady tvoju sestru s mojim bratom. Vieš ti vobec čo naozaj chceš? Príde ti to vobec normalne? Milovala som ta, ale to ako si ma tam v noci opustil. Vieš ako som poznala že je koniec, v ten moment keď sme ich sledovali a pozrel si sa mi do očí. Tys bezpochyb viděl úžas, že to naozaj vyšlo. Chceš vedieť čo som zrela ja? Zrela som opovrženie, znechucenosť. A to že sa ideš vychcať? To ťa opravdu nič lepšie nenapadlo?" Chvíli jenom stála ve dveřích, viděl jsem jak jí stékali slzy po tvářích. Vstal jsem z postele. ,, To co se stalo včera mě mrzí a omlouvám se ti. Není to tak, že už bych tě nemiloval, nebo že bych tě nechtěl. A už vůbec né to, že bys mě znechucovala. Já... Prostě jsem byl v šoku, z toho co se včera stalo. Za těch pár hodin, co jsme tam byly se toho stalo tolik. Prostě jsem musel pryč, bylo toho na mě moc. A vím, měl jsem ti to říct. Nedá se ani říct, jak moc mě to mrzí. Bohužel už se stalo co se stalo, nejde to vrátit, ale já tě nechci ztratit. Nikdy..." Teď už jí jen nestékali slzy, ale brečela. Objala mě a stáli jsme tak několik minut. ,, Kde je vůbec ségra?" ,, Poviem ti to, ale zprvu chcem aby si niečo slubil." ,, A co?" ,, Keď niekedy, budeš mít znova takéto pocity. Promluv si somnu o tom, prosím. Slub mi to." Chytil jsem jí za ramena a podíval se do jejích ubrečených očí. ,, Slibuji ti, od této chvíle. Že kdykoliv budu mít znova depky, tak si o tom s tebou promluvím a nebudu se ti vyhýbat." Usmáli jsme se na sebe. ,, Ty si taký kretén, ale presne takto si ta pamatujem. Humorný, chápavý, občas by si mohol byť aj trocha citlivejší." ,, Citlivější?" ,, Jenom vravím, že už niesi tak otvorený ako kdysi. A taky mi chýbal tvoj uražlivý humor, to by si mohol taky vratit." ,, Ou, no jak chceš. Jak si šíleně smutná princezna bude přát." Znova jsme se zasmáli. ,, Keď už sme u toho, Božka si chcel s tebú pohovoriť." ,, A o čem?" ,,Vravel, niečom čo ste proberali včera v noci." ,, Zmiňoval něco o ségře. Nebo snad může jít o to, že nás fakt ví?" ,, To sa dozvieš asi keď si s ním promluvíš." ,, Dobře. Kdy a kde?" ,, Vravel kdykolvek, sedí dole u krbu."
Políbil jsem Samanthu a sešel dolů k Honzovi. ,, Ahoj." ,, Nazdárek." ,, Samantha říkala, že se mnou chceš mluvit." ,, Jo, to je prauda." ,, Tak, o co jde?" Přisedl jsem si na gauč. ,, Ide o tvoju sestru, včera sa stalo niečo, čo som úplně nemal v pláně." ,, A čo?" ,, Vyspal som sa s ňou." ,, Ou. To je..." ,, Já viem šokujúce, ale o to úplně neidě." ,, A co teda?" ,, Viem, že ty a moja sestra mátě vztah." ,, Kdy ses to dozvěděl?" ,, Daj me tomu, že potom čo sa včera stalo, úplně neudržala city na uzdě." ,, Takže co se bude dít teď?" ,, Čo tím myslíš?" ,, No včera jsme měli trochu diskuzi o tom, co všechno by se stalo, kdyby to bylo pravda." ,, Zabudni na to, tys ojebal segru mě a já těbe. Jsme si kvit." ,, No, dobře teda. Je to všechno co si po mě chtěl?" ,, Jo, myslím že áno. Mám taký pocit, že sa pobavíme normálno až zajtra. Mám strašnů kocovinu po včerajšku."
Zbytek dovolené uběhl, jako tlukot srdce. Nikdy jsme s Honzou znova neotevřeli to téma. Svým způsobem jsem za to rád. Mezi mnou a Samanthou se všechno vrátilo do dob, kdy jsme se ještě vídali pravidelně. A naše rodiny se začali znova pravidelně vídat, takže jsme toho také využívaly jak jen to šlo. Co se týče Honzy a mojí sestry, ti byly na stejné vlně jako my. Dokonce jsme si trochu spolu užily ve čtyřech, ale o tom zase někdy jindy...
