Zapomenutá Blacková

12.

Evelyniny narozeniny neproběhly tak, jak by si přála ale na smutneni nebyl čas. Ev vyšla ráno z pokoje a sedla si ke všem ke stolu. ,,dobré ráno." Usmála se a zakousla se do bagety na jejím talíři. Do místnosti přišel Sirius a posadil se do čela stolu. ,,dobré ráno Harry." Usmál se Sirius na Harryho a na ostatní jen kývl hlavou. Evelyn už to ani nepřekvapovalo navzdory tomu, že se jí včera opět omlouval. ,,a Evelyn dobré ráno neřekneš?" Zeptal se Remus. Sirius si povzdychl s podíval se na Ev. ,,dobré." Řekl ledabyle a snídal dál. Evelyn se držela zuby nehty, aby z ní nevypadal nějaká kousavý poznámka ale nepovedlo se. ,,Docela mě baví, jak se pohádáme a ty se omluvíš a druhý den se zase hádáme."

,,Evelyn přestaň. To ty ty hádky vyvoláváš." Konstatoval Sirius. ,,možná kdyby jsi se choval jako táta, tak si ty kecy nechám pro sebe." ,,Ev.. já se chovám jako táta jen jsem se teď vrátil a potřebuju si zvyknout chápeš.." řekl Sirius. Ev se nahrnuly slzy do očí. ,,ne... tati nehraj si na to, že si potřebuješ zvyknout. Na Harryho jsi jako med a na mě jsi protivnej a hnusnej.." začla Evelyn. ,,Ev, Harry mě teď potřebuje chápeš to? Neměl žádnou rodinu od malička!" ,,A já snad jo?! Ani jsem nebyla na světě měsíc a ty už jsi odešel a potom jsem viděla zemřít mámu a zůstala jsem sama s Remusem! Já taky sakra vyrůstala bez rodičů a potřebuju tě chápeš to?! Nikdy jsi tu pro mě nebyl. Ani jsi mi neposlal zatracenej dopis ale Harry.. Harry dostal plášť a dopis od tebe k Vánocům. Půjčil jsi Hagridovi motorku, aby mohl převézt malýho Harryho k Dursleyovým a na mě jsi se ale úplně vysral!" Zvýšila Evelyn hlas a po tváři jí opět stekly slzy.

Sirius se na ní podíval. ,,pořád jsem na tebe myslel v Azkabanu.. myslel jsem na to, jak se ti daří a jak vyrůstáš a jestli ti chybim.. nikdy jsem tě nechtěl opustit.. jen se to nějak zvrtlo a můj debilní kamarád to na mě hodil a tvoje matka.. tvoje matka bohužel zemřela a byla jsi moc malá na to, aby jsi to pochopila.." opáčil Sirius hezky ale.. pravda to nebyla. ,,Lžeš." Odsekla Ev. ,,Evelyn..!" Okřikl jí Sirius. ,,Jsi lhář." Evelyn už se ani nenamáhala křičet. Zvedla se od stolu a šla do pokoje si zabalit věci. Sbalila si kufr a s hůlkou v ruce šla dolu když jí silná paže chytila zezadu za ruku. Fred.
Ev se na něj otočila. ,,a-ahoj.." utrousila. ,,Ev.. prosim nechoď, prosim." Evelyn to tam nesnášela ale byla pravda, že Freda se jí opouštět nechtělo.

,,promiň.. uvidíme se ve škole." Sebrala odvahu a dala mu pusu na tvář, potom se vytratila pomocí přemisťování. Fred odešel do kuchyně napůl přešlý a napůl šťastný. ,,kde je Evelyn?" Zeptal se Sirius chladně. ,,utekla." Odsekl Fred a myslel na to, jak ho políbila. ,,cože?! Sakra..po kom ta holka je." Zanadával Sirius a Remus se uchechtl. ,,po kom je? To se fakt ptáš? No jasně že je po tobě. Tohle jsi celej ty za mlada. Hádal jsi se s rodičema a utekl jsi z domu. Ona je tvoje kopie Siriusi.. nemůžeš na ní být takovej." Remus měl pravdu.. Evelyn je opravdu Blacková.