Jedno jediné slůvko

134 9 7
                                    

,,ANO" odpověděla jsem

,,Nyní se můžete políbit"

Samozřejmě, že jsme si dali malou pusu, no fakt se tam nebudem oblizovat, na to máme příštích 14 dní.

Po obřadu začala večeře, nebo spíše taková after party.

Lidé přinášeli dary a také říkali své proslovy nebo přípitky.

Na řadu přišla Esme.

,,Lyra pro nás znamená více, než vůbec tuší. Je to naše dcera. Milujeme ji z celého srdce. Takže doufám, že budete šťastní pospolu"

Tak tenhle byl skvělý a dojemný zároveň.

No pak šel nakonec Jasper.

,,Myslím, že jsem nikdy nebyl tak šťastný jako teď. Nina pro mě znamená všechno. Udělal bych pro ni cokoli a myslím, že ona pro mě také. Takže ti chci říct moje nejkrásnější ženo, že tě miluju víc než cokoliv na světě"

,,Taky tě miluju" řekla jsem a šla ho obejmout

A pak se stalo něco neočekávaného.

VOLTURIOVI !!!!

Co ti tu dělají? řekl Jasper

,,Opravdu sis myslela, že se vdáš a my o tom nebudeme vědět" řekl Aro

,,Aha"

,,Mohla si nás alespoň pozvat" řekla Jane a šla mě obejmout

,,Jane, ty jsi mi tak chyběla" řekla jsem

,,Ty mi taky Lyro"

No až potom jsem si všimla, v čem tam Jane stojí.

No až potom jsem si všimla, v čem tam Jane stojí

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Jo, přesně v takových šatech tam stála.

Nádhera.

No a pak jsem tu stála já, připravená jet na líbánky.

Alespoň jsem si s Jane chvíli popovídala.

Byli tam jen oni, Aro a Jane. Zbytek prý nechali doma, jelikož mají pořád spory s dalšímy klany.

,,Přišli jsme ti alespoň pogratulovat" řekla Jane

,,Děkuji, jela bych vás navštívit, ale nesmím ohrozit sebe a svou rodinu kvůli jedné návštěvě" odpověděla jsem

,,Víš, Demetrimu se stýská. Ale když vidím, jak moc jsi teď šťastná s Jasperem, myslím, že to nemá smysl"

,,Asi né"

,,Každopádně mi dej vědět, kdyby se něco stalo ano?" řekla

,,Jasně neboj"

Ona mě obejmula se slovy:

,,Budeš mi zase neskutečně chybět"

,,Ty mi taky Jane, mám tě ráda"

,,I já tebe"

Rozloučila jsem se i s Arem.

Oba pak zmizeli v dáli lesa.

Poté jsme s Jasperem odjeli na líbánky.

Celou cestu jsem ho přemlouvala, aby mi řekl, kam jedeme.

,,Zlato, já ti to opravdu neřeknu"

,,Ale lásko, proooč?"

,,Je to překvapení a to se neříká"

,,AHHHHH sakriš" povzdychla jsem si a přestala se nadobro ptát

Jeli jsme fakt dlouho.

Nakonec jsme dorazili na jakýsi ostrov. Vypadal nádherně.

Přijeli jsme v noci, takže svítil měsíc.

Samozřejmě, že jsme dodrželi tradici přenést nevěstu přes práh.

Jasper ještě přinesl kufry a mohlo se jít na to.

Myslím tím začít líbánky.





Ahooj, tohle hodně krátká část, protože chci rozdělit svatbu a líbánky. Nechce se mi to všechno dávat dohromady. Doufám, že jste si tuhle kapitolu užili. (Nebojte se, mám lepší)

Vytoužený životKde žijí příběhy. Začni objevovat