I'm in love with a fairytale.

1.

24.9.2018~13:02~ New York

„A toto je můj život"
- napsal jsem do svého sešitu a poté povzdechl...
Ale teď od začátku...

Zdravím, mé jméno je Payton Jay Moormeier. Obyčejný, ale zároveň neobyčejný kluk. Možná si říkáte "proč sakra kluk píše něco o svém životě"..Odpověď je jednoduchá... po přestěhování do New Yorku, je můj život jedna velká katastrofa a proto píšu o svém životě,abych věděl co vše jsem zvládl ...
Ale proč zrovna New York? Sám nevím, toto město má své kouzlo.  Něco mě sem od dětství táhne, ale co? Na to se snažím dostat odpověď. ~ 13.8.2017

ʀᴇᴀʟɪᴛᴀ 𝟸𝟺. 𝟿. 𝟸𝟶𝟷𝟾
Zas ten samý den, kéž by byl aspoň trochu odlišný..
*řekl jsem si a povzdechl*

Každý den to samé. Už rok se snažím dostat odpověď na mou otázku... Stále nic, ale jednou se přeci jenom na mě usmálo štěstí a jeden den byl úplně jiný...
když jsem pomáhal mamce v její kavárně, tak se tam objevila jedna dívka...
Je to asi tak měsíc  zpátky...
Od té doby tu nebyla..
Ale proč zrovna ona?
To sám nevím... Chtěl jsem ji požádat o číslo, ale najednou zmizela...
Nevím jestli se mi to jen nezdálo, ale to bych ji neobsluhoval... Snad sem ještě příjde.↓

24.9.2018
Už je to měsíc po tom co se tady zjevila ta holčina, od té doby nepřišla, *povzdech* kéž by se alespoň jednou ukázala...
.
Mám pocit že NY je spojený s ní, ale co já můžu vědět... Jsem smířený s tím, že už ji nikdy neuvidím...

Den co den na ní čekám, bohužel se ve dveřích kavárny již znovu neobjevila..
Hodinu co hodinu o ní přemýšlím, nic jako kdyby se vypařila ze světa...

30.9.2018

Zas nový den, vstanu a jdu se převléct, jdu zase pomáhat mamce v kavárně... Každý den je stejný, od 8 do 21:30 v kavárně obsluhovat lidi a připravovat kafe. Naštěstí máma peče zákusky, takže to je ještě v pohodě.

Aktuálně jedu s mamkou v autě směrem do kavárny, kam jinam že?

Z ničeho nic se mě mamka zeptá

"Synu, proč neustále nedáváš pozor? Věčně si zamýšlený a lidi si na tebe stěžují! " Řekla mamka s lehce naštvaným hlasem.

Já ji na to jen odpověděl
"Nevím, ale už se to nebude stávat" Řeknu s lehce smutným hlasem.

Ale mamka mi na to odvětí
"Jsi v pořádku? Zdáš se mi smutný, takový jsi nikdy nebyl, pokud za něco mohu já, tak se ti omlouvám... "

já ji na to řeknu
"Nedělej si se mnou starosti, jde jen o jednu holku"

Mamka na to už, ale neodpoví.

Po 10 minutách jsme konečně dojeli do kavárny. Kavárna nese název  "MoorCafé"
Je to rodinný podnik, takže je jasné, že tam bude část jména naší rodiny.

Je právě 7:59 a před naší kavárnou stojí pár lidí, jsou zvyklí na ranní kávu, nechápu je  *jenž si řeknu pro sebe

Achh" Povzdechnu si když, už si 5tý člověk prosí o Latté... Nejvíce prodávané kafe u nás, ale co už...

Aspoň že tento podnik vydělává.

20:41

Za chvíli mi končí směna, zas jsem to přežil *zajásal jsem*, ale z ničeho nic zas další zákazník...

POČKAT... ta slečna mi je povědomá... Dnes se na mě usmálo štěstí, zas ta záhadná holka... Málem jsem se rozbrečel radostí, když se tam měsíc neobjevila... Z mých myšlenek mě probudila, ta holka

"Smím prosit jednu horkou čokoládu? "

Já ji ihned odpověděl
Jistě, jen mohu se zeptat... Dáte mi prosím vaše telefonní číslo? Lehce jsem se pousmál a podrbal se na týlu.

Ona mi úsměv ihned oplatila a následně řekla...

Jistě že ano, sama jsem se vás chtěla zeptat... Před měsícem jsem vás tu viděla!

Já ji odvětil
Oh, jistě že ano, jinak prosím tykej mi- Payton
A podal jsem ji mou ruku, kterou ihned přijmula

"Charlotte a lehce se pousmála

!!!!Přečíst!!!!

Takže nová kniha, ano...
Devil in The boy se zatím odkládá, protože celá fanfikce je špatně udělaná, takže píšu novou knihu názvem " I'm in love with a fairytale "
Jinak budu ráda když si poslechnete tuto písničku :)

Jinak proč tento název?
Při čtení jedné knihy, jsem si v hlavě zpívala tuto písničku a najednou mě napadlo že bych mohla psát novou knihu :D
Tak zatím ahooj