"Stejně tu nemáš co dělat" řeknu
"Ale jo mám. Tvoji rodiče mi dali půlku tohohle byt" odchází do kuchyně
"Cože?! Ne to nemohli. Já jsme vlastník tohohle bytu!"
"Ne nejsi, jsi jen spolumajitel a já teď už taky" mrkne na mě z kuchyně
To mu nedaruju! Snažím se vstat z postele. Konečně na po druhé se to podaří a já na sebe hodim jen potrhany džíny bílé kotníčkové conversky a červený triko.
"Anyt?" zařve z kuchyně
"Jo?"
"To tričko se k tomu nehodí, vem si to bílí."
On mě snad šmíruje. Bože! Ale má pravdu nehodí se to a já si to rychle převlíknu.
Když se pomalim tempem dostanu do přecíně zjistil že se ten pošuk už přistěhoval. Má tu všechno.
Vzala jsme si radši taxi. Nechci riskovat že bych cestou omdlela. Jsme naštvaná. Fakt moc. Nemůžu uvěřit že mi to rodiče mohli udělat! Je to můj byt.
Taxi mi zastavil přímo před domem. Jsme naštvaná ale mám zároveň mám trému, asi se vrátím a necham to bej konec konců on má prachy a mě by to pomohlo s tím bytem.
"Ahoj Anytko" volala z křoví kde asi okopavala zahonky. Nesnaším tu přezdívku kterou mě oslovovali každej den mé velice pubertalní části života.
"Ahoj mami" políbim ji na čelo a sednu si vedle ní na takovou věc na kterou se kleka.
"Tak co Cam?" řekne s jiskrou v oku a štouchne mě do ramena
"Jo v pohodě" snažím se o tom nebavit.
"Je to hezkej kluk Anytko" u směje se a dál se věnuje záhonku
"Jo to je" řeknu si pro sebe
Omluvam se že je to tak krátký:/ ale jsme nemocná a furt jenom spim, a je úspěch že za tich 5 dní jsme něco napsala:).. Doufám že se bude líbit a jak už jsme odpovídala do komentáře mám dost plánu s příběhem a jestli vyjdou myslím že se mate na co těšit!:)
ČTEŠ
Bad Habit (Cameron Dallas)
Teen Fiction"Co sakra od mě chceš Camerone" snaží se zadržet slzy a svůj ton "tebe Any!" "jen tebe" řekne zoufale. "tak to dokaž" ublížil jí tak moc. A ne jen jednou. Dají se dohromady i přesto všechno?! Nebo se to všechno stane pouhou minulostí
