Bad Habit (Cameron Dallas)

Naštěva

"Čau Any" jeho tělo směruje ke mně. Nezměnil se, tedy myslím. Z Jeho hlasu mi vždy naskočí husí kůže. Kluk s temnou minulosti je práv stojí přede mnou.

"A-Ahoj Arone" vyhýbám se pohledu.

"Ale Any, není sluší se někomu nedívat do očí když s ním vede s konverzaci" jedním prstem mi zvedne bradu, čímž se moje úrovně očí ocitne na stejné jako jeho oči. Jeho hnědé oči které jsem tak šíleně milovala jsou furt stejné. Jsou tajemné až skoro záhadné.

Rychle uhnu pohledem, krok od něho odstoupím. Uhladim si oblečení a vydechnu tu tíhu na mém hrudníku kterou vytvořil hnědooký kluk.

"Co tady Chceš Arone?"

"Chtěl jsem tě vidět" řekne bez ty vší ironie

"A náhodou jsem na tebe narazil v tomto obchodě" ironii zas přidá

"No" projedu si vlasy

Trapné ticho které trvalo v realitě asi jen 3 minuty, přišlo spíš jako věčnost.

"Arone" křičí jeho sestra Jane.

"Je Any! Pane bože jsi čím dal tím hezčí!" do slova mi skočí po krku. Je nádherná ona vždy byla.

"Ty máš co říkat" oplatím ji milou poznámku k jejímu vzhledu.

"Omluv nás Any musíme jít, snad se někdy zas potkáme. Nebo víš co přijď v pátek do Grill Baru od šesti budem tam" mrkne na mě Jane a někam se stratí

"V pátek" usmějse se Aron

"Ale já neví" nestihnu doříc protože tak jako Jane někde zmizí

Jsou 3 odpoledne tak se vydám domů. Myslím že kolem jdoucí se museli otáčet, protože malá dívka utíkající se skatebordem v každé ruce není asi moc normální, tedy v mém podání je i ten nejvíc sexy moment úplný propadák.

Měla jsem si vzít asi taxi ale naštěstí už jsme poblíž bytu. Svazkem klíčů otevřu domovní dveře které nejdou nikdy otevřít úplně do kořán. Popravdě stěhování nebylo vůbec lehké každý normální člověk potřebuje na stěhování maximálně 4-5 hodin, mně a lidem co mi pomáhali ze stěhovací služby to trvalo necelé 3 dny.

Když vejdu do bytu srovnán v botníku boty. Urovnám bundy a 'skejty' postavím podlené vedle botníku. Jsem hrdá na to jak to tu je uklízený.

Mám necelé 3 hodiny než přijede Veronica. Prinutim své tělo na chvíli aby vytřelo, vyluksovalo, utřelo prach atd. Chci zkusit udělat pomazánku, ale bojím se kvůli své zkušenosti se spálenýma špagetama. Ano dokázala jsme spálit špagety, a ne nevím jak se mi to mohlo povést ale never mind.

Zbylou hodinu a půl ztrávím sledování seriálu Top Modelka. Je to zajímavý jak někdo dokáže photoshophem udělat dívku která je mírně při těle krásnou hubenou dívku.

Zvonek který vydává signál že Vevo je tu mě rychle postaví na nohy. Své oblečení uhladim přičemž rychle utíkám ke dveřím abych jí odemkla.

"Ahooj!" pevným obětím mě přivítá kamarádka kterou jsme neviděla skoro 3 týdny kvůli škole a jejímu špatnému zdravotnímu stavu.

"Čau" usměju se na ní

Úsměv mi samozdřějmně hned oplací teda do ty doby než nevidí Cameronovo boty.

"Any?" škarlivě se usmívá když se zklaní dolu k botám aby si je prohlédla

"Mám nového spolubydlícího"mavnu rukou

"Doufám že to není Cameron Dallas" zavtipkuje v domnění že se začnou smát

Ahoj!:D pro začátek bych chtěla poděkovat za 1k na příběhu! Je to úžasný!:) potom bych se chtěla omluvit za to že jsem dlouho nevydala díl.. Nestíhala jsme to:/ a moc mě to mrzí:( jinak bych vám chtěla popřát krásný zbytek velikonočního dne:).