Usměvavý chlapec

Role

Každý den tady projelo tisíce aut. Nevěděli jsme, že jedno z nich nám může změnit celý život..

________

Mé jméno bylo Steve, ale to počas příběhu nejspíš zapomenete. Měl jsem ženu, krásnou. Její jméno bylo Jane, ale v tomhle příběhu hraje mnohem menší roli než v mém životě ve skutečnosti hrála. A syna, malého osmiletého chlapce, na svůj věk byl chytrý a byl velmi roztomilý. Jeho jméno nebylo podstatné, neboť ani jeho život nebyl na konci nikomu podstatný. Žili jsme v New Yorku, v jedné z těch chudších částí, což nám nevadilo. Náš malý byt byl plný lásky, té čisté a pravé, jako z nějakého filmu.

Vzpomínám si na čerstvou snídani, jednou ráno, když jsem se chystal do práce. Jane připravovala na stůl měkký chléb s máslem a mléko. Vždy, když bylo tak krásně jako v tento den, měla na sobě šaty. Vypadala v nich doslova jako anděl, aspoň já ji tak viděl. Můj syn, ten maličký capart, který tu poletoval okolo stolu nadšený, že jde do školy. Tehdy mu bylo sedm. Pamatuji si jeho kudrnaté, světlé vlasy, co mu padali do obličeje. Celé tohle ráno je to poslední krásné, poslední společné, co si pamatuji. Pak už jen má cesta do práce, tisíce aut. Moje práce, příliš mnoho práce.

A pak? Zvonil mi telefon. Ženský hlas. „...je nám líto, vaší ženu dnes srazilo auto, řidič od nehody ujel, vaše žena podlehla zraněním už v sanitce.." Cože?! Spletli si číslo! Ale jméno si splést nemohli..
Moje žena. Nevinná a krásná. Tak malou roli hrála v tomhle příběhu.