1.11. 2021

117 4 2
                                    

M: ,, Já samozřejmě taky ne, ale mě teď prostě nenapadá žádné datum."

Ma: ,, Co třeba 1.11. 2021 ?"

David s Mery se na sebe podívali a usmáli se.

M: ,, To jak tě napadlo tohle datum?"

Ma: ,, No jsou tam samé jedničky a je to skoro za měsíc a prostě se mi líbí. Líbí se vám ?"

D: ,, Mně se líbí moc."

M: ,, Mně taky..." Na chvilku jsem zabořila hlavu do Davidovi rámě a potom jsem se podívala na Markétku. ,, To jsme se dali s Davidem poprvé dohromady. "

Ma: ,, To si děláš srandu."

M: ,, Ne... vážně."

Ma: ,, Tak to je haluz..."

M: ,, Tomu se říká ženská intuice."

Ma: ,, To je to co Davidovi chybí."

D: ,, Jasně, že mi to chybí, když je to ženská intuice."

O pár týdnů později...

M: ,, Markétko prosimtě neviděla jsi tašku, co mám na věci pro malého ?"

Ma: ,, Mami nestresuj... na židli v kuchyni."

M: ,, Jo děkuji moc." Běžela jsem pro tašku a šupla ji Markèt."

E: ,, Mery pojď už si obléct ty šaty ."

M: ,, Už jdu." Obešla jsem Šimonka, který si hrál s kostkama na koberci a šla do ložnice. Jakmile jsem se nasoukala do mých krásných svatebních šatů nemohla jsem uvěřit sama sobě . Tak krásná jsem se dlouho necítila. Můj účes a líčení náramně doplnili muj outfit. Otočila jsem se před zrcadlem dokolečka jako princezna a holky na mě jenom s údivem zíraly.

E: ,, Jsi nádherná Mery."

M: ,, Myslíte, že se budu Davidovi líbit ?"

Mí: ,, Ten to z tebe večer ztrhá, se nebudeš stačit divit."

M: Zasmála jsem se. ,, No to si může zkusit."

Ma: ,, Tak co ? Už se mužů podívat ?"

M: ,, No pojď."

Ma: Vzala jsem bráchu na ruky a zamířila s ním do ložnice. Hned jak jsem spatřila mamku tak se mi zatajil dech. ,, Ehh... woow... mami jsi nádherná. Je to naprosto geniální, dokonalý, úžasný no prostě nemám slov."

M: ,, Děkuju miláčku." Dala jsem Maky pusu na čelo a Šimon se po mně začal natahovat.

Š: ,, Mama mamamamama."

Ma: ,, Jezuuus ... ty jsi šikovnej miláček."

Mery se Nahrnuly slzy do oči.

Ma: ,, Mami opovaž se brečet.. rozmažeš si make-up."

M: ,, Nebrečím... jenom mě to dojalo. Nikdy jsem nemyslela, že tohle někdy uslyším a teď to slyším od dvou svých milovaných dětiček."

Ma: ,, Taky jsem myslela, že nikdy nikomu neřeknu mami a vidíš."

Mery Markèt pohladila po tváři a usmála se. Markéta ji úsměv oplatila.

Z pohledu Davida

D: Nemohl jsem uvěřit, že je to opravdu tady. Stojím tady na tom místě, kolem mě spoustu hostů. V první řadě moji nejbližší, má dcera s mým synem v náručí, moji svědci vedle mě a mým směrem kráčela ta nejkrásnější žena na světě. Žena co mě změnila na tolik, že to ani není možné. Nevnímala jsem nic jiného, pouze ji. Mé oči byly stoprocentně soustředěny pouze na tu jednu osobu z tolika lidí. Právě na tu, která mi ukázala pravý smysl života. Zanedlouho už jsme oba pronesli ty dvě krásná slova, která se skládají pouze ze tří písmen, ale zároveň mají takovou váhu. Konečně jsem ji mohl políbit. Poprvé jako manželé. Ten polibek byl neskutečný. Bylo to jako poprvé, ale zároveň to bylo tak vášnivé a procítěné, jako kdyby to bylo naposled. Když jsme se od sebe vzdálili, tak jsme se navzájem koukli do očí a usmáli se. Potom jsme se otočili na Markétku, která byla tak šťastná, jak už jsme ji dlouho neviděli. Bylo to neskutečné. Celý ten okamžik mi změnil život. To, co se na začátku zdá nepřípustné se najednou stalo realitou a já nedokázal uvěřit tomu, že jsem to dokázal. Našla si mě ta nejlepší žena na světě a já bych kvůli ní objevoval i vlastní život. Byl jsem šťastný.

Nikdy se tě nevzdámeKde žijí příběhy. Začni objevovat