Krvavá Růže

3.Kapitola

,,Právě jsem viděla toho mladého Essexe vycházet z chodby vedoucí k tvým komnatám, byl více jak příjemně naladěn... Teď příjdu do tvé komnaty a si tu nahá?! Co to má znamenat!! Hříšnice jedna! Zhoříš na popel v pekle!!" křičela Margaret a já se mezitím snažila co nejrychleji aspoň do něčeho obléct. Nevěděla jsem co říct, pokud se to král dozví tak jsem zničená! Najednou se lady uklidnila, byla to až děsivá změna. Podívala se na mě tím pohledem který by říkal ,,Hah, teď budeš tancovat jak já pískám..." ,,Lady? Jste v pořádku?" zeptala jsem se, protože lady jen stála a dívala se, jako kdyby se zasekla. ,,Samozřejmě, víš co se stane když to teď půjdu říct králi, zničím tebe i tvé bastardy...." otočila se a vydala se ke dveřím. Proběhla jsem okolo ní a postavila do dveří. ,,Nedělejte to! Udělám cokoli! Cokoli! Prosím neničte budoucnost vašim vnoučatům! Na kolenou vás  prosím" spadla jsem na kolena. Podívala se na mě výtězným pohledem, to chtěla slyšet... že udělám cokoli a já začínám mít strach co z ní vypadne. ,,Elizabeth Woodvillová uvidí svadbu své dcery, a je to taky to poslední co uvidí! Za  2 týdny je svadba, udělej co chceš ale ona musí zemřít. Pokud se dožije února, tak zemře tvoje budoucnost a i tvých bastardů."  řekla a odešla. Já ještě mlčky klečela na zemi a přemýšlela. KURVA KURVA KURVA jak mám zabít jednu z nejchráněnějších žen tohoto dvora... Mysly, mysly, mysly!!!!!!! Hele klid! Máš prakticky měsíc, něco vymyslíš!! ,,S kým si to povídáš?" zeptala se Vera stojící ve dveří. ,,Ale nic, drahá! Schyzofrenije.... trpím tim od dětství..." Koukala se na ě jako na blázna ,, Na co máš měsíc? A co máš vymyslet?" ,,Nic! Vlastně musím vymyslet cestu a chůvu Mery, která s ní pojede do Skotska, a Caroline... Musí se připravit na svůj život v klášteře... Cloude...musím naplánovat její odjezd do Lake... Musím toho udělat hodně Vera! Jsem MILENKA krále, je to težší než si myslíš!" ,,Nemusíš na mě zvyšovat hlas! Co se děja Hannah?" ,,Já je ztrácím!" začla jsem brečet. A už jsem zase byla na zemi. Vera hned za mnou běžela a obejmula mě ,,Koho ztrácíš?" ,,Svoje děti Vera! Jsou jediné co mě drží naživu, ale já je ztrácím... Cloude po svadbě odjede do svého paláce, má jen 13 a už bude muset vést vlastní domácnost, plnit povinnosti ženy.... Bash a Carl zachvíli odjedou do Essexu, mají jen 7 a 5. Uvidí mě jen velmi výjměčně.... Caroline odejde ve svých 5letech do kláštera, kde se o ní bude starat abatyše Magdalen... A moje Mery, má 3 a už ji odemně vezmou! Odvedou jí do dalekého Skotska! Nebude si ani pomatovat moji tvář Vera! To ta čarodejnice! Ona to vše domluvila! Sebrala mi děti! Moje duše! Mé anděly! Já bez nich nemůžu žít!" Vera mě objala ještě pevněji. ,,Tvé děti se ti vrátí! Možná zůstaneš v Londýně ale tvoje srdce odjede s nimi! Musíš být silná! Postaráš se aby se staly mocnějšímy než jsou dnes, tvým dětem požehná cestu samotný Bůh. Ta čarodejnice za vše zaplatí!" ,,A to už velmi brzy Vera, nenechám jí žít!" ,,Já vím že ne, ale jak to chceš udělat?" Mám plán!" ,,Povídej...." 

- 28.prosince 1458, Londýn

Šla jsem uzkými ulicemi Londýna až k velkému domu Lorda Essexe. Zaklepala. Za chvíli mi otevřelo jedno né moc hezké děvče. ,,Kdo ste??" ,,Lady ze Surrey, lord Essex vychovává mé syny." ,,Omlouvám se lady, poďte dál." vešla jsem do domu. Byl velmi působivý, v hlavní místnosti seděl na kanape lord Esex, jeho krásná manželka Viktorie, Francis, moji synové a ještě dva chlapci ve věku 10-12. Když mě chlapci uviděli rozběhli se ke mně. Obejmula jsem je. Tak ráda jsem je opět viděla. Byly to sice 4 dny ale připadalo mi to jako věčnost. ,,Lady, kdybyste řekla že přijedete, dal bych prostříd stůl" omlouval se lord Essex. ,,To je v pořádku, děkuji že jste mi dovolil výdat mé syny když jste v Londýně." ,,Není zač, mohl bych vám představit moji manželku?" ,,Jistě, Viktorie z Devonu, nemýlím se?" ,,Nemýlíte, lady. Jsem to já!" řekl s úsměvem krásná dívka. Mohlo jí být tak 20maximálně. ,,Velmi by jste nás potěšila, kdyby jste s námi večeřela" řekl lord Essex, lady zakívala že i ona souhlasí. ,,Prosím, panímatko, zůstaňte!" poprosil mě Bash. ,,Tak tedy zůstanu" řekla jsem ,,tedy pokud nebudu přítěží." ,,Vy nikdy!" řekla lady Viktorie. 
 ,,Večeře byla úžasná! Ale už bych asi měla jít." řekla jsem. ,,To ne! Je tam tma, má paní. Přenocujte." nabídl mi lord Essex. ,,Ne, to nemohu přijmout, byla bych na obtíž." ,,Vy?? Nikdy! Zůstaňte, prosím" řekla lady Viktorie. ,,Tak tedy dobrá."  Ještě jsme si dlouho u stolu povídali, můj pohled se na pár okamžiků střetl s tím Francisovím.  Šla jsem do svého pokoje, který mi připravila lady. Byla velmi milá, krásná a chytrá. Začla jsem se převlíkat, otočila jsem se zády ke dveřím, uslyšela jsem jak se otevírají. ,,Něco jste zapoměla, lady Viktorie?" ,,Ne, ale pro něco jsem si přišel." nebyla to Viktorie ale Francis. Přišel ke mně a políbil mě. Po tom co jsem si před pár dny popovídala s Verou, jsem se mu nehodlala bránit. 
 Ráno jsem se probudila, Francis v posteli nebyl. Na jejím roku seděla lady Viktorie a koukala se na mě vyčítavím pohledem. Lekla jsem se. ,,Je o deset let mladší než ty..." ,,Prosím, nesmíte to říct nikomu... " ,,Nejsem hloupá, zničila bych pověst vám, a na mého manžela by se koukali skrz prsty." ,,Jste velmi chytrá, Bůch vám to vynahradí." ,,Samozřejmě, ale vynahradíš mi to i ty!" ,,Jak?" ,,Chci se stát jednou z dam nové královny." ,,To bohužel ovlivnit nemůžu,..." ,,Ale můžeš, uděláš ze mě dvorní dámu. Jako dvorní dáma budu nejblíže královně, budu ji moct taktně ovládat..." ,,Chceš skrz ní vládnout?" ,,Vidím že ani tobě bystrot nechybí.... udělej co ti říkám" 

- Toho dne v královském paláci

,,Vera?? Katy??" kde ty ženy zase jsou. ,,Hannah, kde si byla..." zeptala se mě Vera která začla netrpělivě přecházet po místnosti. Katy se na ni divně koukala. ,,Vera, začal můj plán..." ,,Co když to nevýde??" ,,Tak mě v únoru už neuvidíš." Katy se furt divně koukala... ,,Kdy mi hodláte říct co se děje?" ,,Katy, řeknu ti to až příjde ten praví čas." ,,Ten bude kdy??!!" ,,Už brzy... Musím jít za Margaret a Elizabeth, vyjednat záležitosti mých dcer. Naschle." Katy a Vera se na mě vyčítavě koukly.                                                                                                                                                           Vstoupila jsem do komnat té čarodejnice, vyřešili jsme záležitost Cloude i Mary.... Cloude odjede po svatbě, stejně tak i Mary.

- London, 18.ledna 1486 den D 

Šla jsem do chrámu kde bude probíhat svatba. Statisíce lidí přijelo do Londýna vidět královskou svatbu. ,,Mohu se k tobě přidat?"zeptala se mě lady Margaret. ,,Samozřejmě"  Margaret kývla na Veru a Katy aby vzali děti a šli až pár kroků za námi. ,,Co si naplánovala? Jak se zbavíš čarodejnice?" ,,Tušila jsem že se mě zeptáte. Její hodina bude sečtena již brzy. Velmi brzy." ,,A jak to hodláš udělat?" ,,Je to komplikované..." ,,Drahá, tímhle průvodem půjdem nejmíň ještě půl hodiny, máme čas..." ,,Ne, je to tajemství, ani mé nejbližší přítelkyně to neví." ,,Dobrá, Henry je slepě zamilovaný do té blondýny, co hodláš dělat?" ,,Paní moje, nebojte se. Když to bude vypadat že jsem vše ztratila, uštědřím jim takovou ránu, že ji těžko rozdýchá." ,,Kdo? Kdo ji těžce rozdýchá? Můj syn, nebo ta kacířka?" ,,Všichni, kdo mi kdy v životě vyhrožovali, má paní." koukla jsem se jí do očí.Pochopila... Udělala 3 kroky předemne. já počkala na děvčata. ,,Co si jí řekla?" zeptala se Vera. ,,Úplně zbledla..."konstatovala Katy. ,, Uštědřím jim životní ránu, kdy to budou nejméně čekat..." Než stačili něco říct, oděšla jsem ke kašně kde byli Essexovi hoši a lady Viktorie. Pozdravila jsem se s nimi, společně s děvčaty a muži od Very a Katy jsme vstoupili do chrámu. Usadili se a pozorovali obřad. Byla tak krásná, ten obřad byl tak krásný. Už jsem se ale těšila na hostinu, už moc jsem se těšila. 
Když jsme šli průvodem zase do hradu, někdo mě zatáhl za ruku. ,,Kdy ze mě hodláš udělat dvorní dámu jejího veličenstva?" byla to Viktorie... ,,Už zítra se stanou takové věci, že se budeš divit. Užívej si svatbu." 
,,102 chodů" konstatoval lord Rivers když jsme seděli společně u stolu. ,,A já se pak divím, kam mizí peníze ze státní pokladnice." ,,Ale no tak drahý, znám tě, ty je tam nějakým obchodním tahem vrátíš, možná i 2x víc." řekla Vera se smíchem. ,,Jsem rád že mi moje žena tak věří, pánové." celí náš stůl se zasmál. Byli jsme blízko sebe, všichni které jsem milovala. Krásná svadba. Tancovali jsme, zpívali a klábosili. Užívala jsem si, jako kdyby to byla moje svadba. Ale ja svoji svadbu nikdy nezažiju, mam titul milenky krále, nikdo si mě nemůže vzít. Umřu sama, a moje děti budou daleko odemně. 

-Ráno 

,,Královnina matka zemřela!! Královnina matka zemřela! Elizabeth Woodvillová je mrtvá!"  rozléhal se hysterický křik služebných, který mě probudil. Mé plány vyšly! 
,,Jak si to udělala?" vběhla do mého pokoje nadšená lady Margaret. ,,Tak od začátku...."