2.díl

54 4 2
                                    

Jak řekla tak i splnila během pěti minut byla u mě a sebou vzala i Sušenku (Sušenka je její Francouzký buldoček). Když jsem jí otevírala hned na mě vyjekla "takže už mám naplánovaný celý dnešní den i večer„ "dobře dobře ale pojď dál a povíš mi to uvnitř né tady na chodbě„ zastavila jsem ji a navrhla. Hned jak jsem to dořekla jsme šly do obýváku a já mezitím postavila na čaj, když byl hotový vzala jsem je a šla za Luckou. "Takže jako první si vypijeme čaj a půjdeme péct brownies, jak budou hotové to už bude tak kolem osmé hodiny takže by jsme mohli jít se projít se Sušenkou do parku tam by jsme mohli být aspoň hoďku zbytek ti řeknu v parku„ hned jak to dořekla vypila celý čaj co jsem udělala a šla do kuchyně chystat ingredience.

Asi za hoďku a půl jsme se chystali do parku. Když jsme už byli v parku řekla mi všechny její plány. Tak za hodinu jsme jeli zavést Sušenku k Lence domů a vyrazili ke mě se obléct víc do společnosti jelikož ji napadlo že půjdeme do restaurace na snídani a poté na pouť.

"Y/N pospěš si nebo tam už nebude místo„ řvala předemnou a utíkala k jednomu velkému kolotoči bylo už kolem osmé večer

Vypadal nějak takto:

Tak o půl deváté jsme se rozhodli jít domů

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Tak o půl deváté jsme se rozhodli jít domů. Lucka už měla vymyšlený program že si uděláme masky, uděláme popcorn, nachystáme upečené brownies a pustíme film, tak za dvacet minut jsme si masku smyli a šly se dokoukat na film Lucka jako vždy před koncem filmu usnula. Uklidila jsem vše co jsme vytáhly, misky od popcornu a talíř od brownies. Notebook jsem vypla a položila na stůl v pokoji když jsem šla do kuchyně se napít přišla mi o půl jedenácté zpráva od Changbina, divila jsem se že je tak brzy ráno vzhůru, v Koreji je totiž časový posun o 7 hodin více takže u něj bylo půl šesté ráno.

Rozklikla jsem zprávu:

Changbin:𝔸𝕙𝕠𝕛 𝕐/ℕ 𝕛𝕖𝕟 𝕛𝕤𝕖𝕞 𝕥𝕚 𝕔𝕙𝕥ě𝕝 ří𝕔𝕥 ž𝕖 𝕤𝕖 𝕟𝕒 𝕥𝕖𝕓𝕖 𝕥ěší𝕞.
Já:𝔸𝕙𝕠𝕛𝕜𝕪 𝕥𝕒𝕜𝕪 𝕤𝕖
𝕟𝕒 𝕥𝕖𝕓𝕖 𝕦ž 𝕥ěší𝕞.

Changbin:𝕄𝕪𝕤𝕝𝕖𝕝 𝕛𝕤𝕖𝕞 ž𝕖 𝕤𝕡íš 𝕕í𝕧𝕒𝕝 𝕛𝕤𝕖𝕞 𝕤𝕖 𝕒 𝕛𝕖 𝕦 𝕧á𝕤 𝕕𝕠𝕔𝕖𝕝𝕒 𝕡𝕠𝕫𝕕ě.

Já:𝕋𝕖ď 𝕤𝕖 𝕔𝕙𝕪𝕤𝕥á𝕞 𝕛í𝕥 𝕤𝕡á𝕥.

Changbin:𝔸𝕙𝕒 𝕥𝕒𝕜 𝕕𝕠𝕓𝕣𝕠𝕦 𝕟𝕠𝕔 💗.

Já:𝔻𝕠𝕓𝕣𝕠𝕦 ❤️.

Ráno jsem vstávala tak okolo 5 ráno protože jsem se musela ještě zabalit, času jsem měla dost odlétala jsem až večer v deset. Když už jsem měla zabaleno šla jsem si ještě lehnout. V devět ráno jsme se vzbudili obě dvě a šly se nasnídat.

𝐎 10 𝐡𝐨𝐝𝐢𝐧 𝐩𝐨𝐳𝐝ě𝐣𝐢
S Luckou to rychle uběhlo po snídani jsme totiž šly k ní a tam se zapovídaly ani bych si neřekla že si budeme přes šest hodin povídat. Bylo už devět hodin večer a já se už chystala jet na letiště. Když jsme přijeli na letiště rozloučili jsme se a já se šla odbavit. Čekala jsem necelou hoďku a už se šlo do letadla, seděla jsem u okna po 20 minutách co jsme vyletěli jsem si koupila bagetu a pití. Když jsem měla bagetu snězenou pustila jsem si písničky do sluchátek a šla spát letěla jsem skoro 10 hodin.

Když letadlo přistálo postupně všichni vyšli s letadla. Když jsem vyšla šla jsem si pro kufr a pak před letiště, měl by tam totiž někde na mě čekat Changbin. Někdo mě ze zadu obejmul a já se lekla ale pak jsem si uvědomila že jde to Changbin. Vzal mi kufr a dal ho do kufru auta, když jsme jeli povídali jsme si protože jsme se dlouho neviděli.

Pokračování příště...

Nový díl dnes je už trochu delší. Jinak doufám že se vám líbí příběh <3.

Setkání se Stray KidsKde žijí příběhy. Začni objevovat