Abby
Prošla jsem pár ulicemi a uličkami a dorazila na velkou křižovatku, kterou jsem musela přecházet každý den cestou do práce i z práce pokud jsem si cestu chtěla zkrátit aspoň o dobrých pět až deset minut. U začátku téhle silnice smrti jsem se zastavila a chvíli počkala než jsem se jí rozhodla přejít.
A s tou silnicí smrti to myslím naprosto vážně...
Auty, autobusy, motorkami a jinými dopravními prostředky se to tu jen a jen hemžilo a to jak v pozdních večerních hodinách, tak i v těch brzkých ranních.
Po tom co jsem dokončila tuto smrtelně nebezpečnou výpravu jsem dorazila do klubu kde mě dneska čekala celonoční šichta.
Dělat barmanku mi nevadilo. Vždy mě bavilo poslouchat problémy ať už opilých nebo střízlivých lidí a neřešit na chvíli ty své, poslouchat cizí příběhy a spoustu dalších věcí o kterých nemáte ani zdání že by vám někteří lidé dobrovolně řekli.
Slyšela jsem lidi řešit nevěru, kluky kteří si porovnávali svoje žížaly a dávaly si sázky kdo kterou holku sbalí a spoustu dalšího. Jo práce barmanky je někdy děsně zajímavá musím říct. A to mě na té práci baví. Za barem se cítím svá a vím že mi aspoň něco jde.
A možná se tak cítím proto, protože na zdi nevisí jen tak pro nic za nic těch šest certifikátu z Česka a dalších pět ze zahraničí, které potvrzují že jsem v tom fakt dobrá. A to taky vede k tomu že já tak nějak nepracuju v jen tak nějakém strip klubu nebo hospodě ale v jednom z nejlepších a nejvyhlášenějších klubů nejen v Česku ale i v zahraničí, kde máme přes 40 000 poboček. Jo to je docela dost...
Když jsem prošla dveřmi do našeho klubu přípravy na dnešní noc byli v plném proudu. Přes taneční parket jsem se vydala rovnou do šaten kde jsem na sebe hodila svůj pracovní outfit který se skládal z bílé košile svázané těsně pod prsy, černých šortek a klasických bílých tenisek. Pro někoho možná trochu odvážné, ale vůbec netušíte jaký vedro mi je za tím barem.
Když jsem se oblékla, koukla jsem na čas a zjistila, že mám ještě pár minut k dobru, a tak jsem si sedla na stůl a nohy dala na židli. Do jedné ruky chytla smoothie a v druhé jsem držela mobil na kterém jsem projížděla sociální sítě.
Zdravím zdravím, já vím jsem hrozná ostuda, omlouvám se. Dneska taková celkem nezáživná kapitolka tak snad nevadí!
Mám vás ráda <3
Vaše Nq
ČTEŠ
náhoda nebo osud? / Tom Holland CZ FF
FanficKamarádi mi říkají Abby ale mé pravé jméno je Abbygail a tohle je příběh o tom jak jsem poznala lásku svého života. "Na jednu otázku jsem si ale nedokázala odpovědět byla to náhoda nebo osud?" ~Ahojky :) Chtěla jsem vám jenom říct že příběhy jsem z...
