Po pár minutách co jsem se KONEČNĚ vzbudila, tak jsem byla u táboráku(jako nevím kdo by založil oheň uprostřed lesa ale tak whatever) a byl tam nějaký stan kde jsem slyšela jam si nějací lidi povídají podle hlasu šlo poznat, žetam je s nimi nějaké dítě. Takže protože jsem se chtěla vyhnout společenskému tlachání, tak jsem si vytáhla kus papíru a napsala jsem tam „Díky že jste mě nezabili :D -Hayley"
Potom jsem jednoduše zdrhla a šla ke skále co byla po blíž, protože jsem byla už v tý finální fázi tý kletby a jak upozornila Hailey, jsem trochu agresivní když jsem v týhle fázi. Takže protože jsem už věděla že náš podzemní dům je už poblíž, tak jsem už prostě běžela, vyrazila trapdoory a vyrazila jsem do mého a Šárky "pokoje", když jsem sáhla na tu kliku tak jsem si všimla že mám obvaz přes tu ránu od tý sekery.
Otevřela jsem ty dveře a viděla jsem Šárku jak píše dopis, tak jsem za ní potichu šla a dala jsem jí ruku na rameno, a ona se lekla
Šárka: Kdo to je?
Já: Hádej, typka co je pořád někde pryč když něco vy naplánujete
Šárka: Báro?
Já: Jop
Šárka: Tohle mělo být to překvapení o kterým si mluvila?
Já: Jop
Šárka: J-JAK?
Já: Zkráceně, kletba
Šárka: A proč máš ten obvaz?
Já: Zombie se sekerou, taky na dlouhý povídání
Šárka: Prosím tě, že nebudeš takhle na vždy
Já: Ne, tohle jsem očividně když je tma
Šárka: Ou, jinak jak se ti udělala ta rána na to čele
Já: Co, jaká rána?
Šárka: Nic, radši pojďme už spát
Šli jsme spát, a další den byl zvláštní...
Pokračování příště
ČTEŠ
Uvězněni v minecraftu / Fandomu
AventuraAhoj, tato knížka je o tom jak jsem se společně s kamarády ze skupiny RMT dostali z neznámého důvodu do světa minecraftu. Příběh doprovází 5 postav, Týna, Miloš, Šárka, Áďa a Já (Bára).... Během průběhu mise se dostat zpátky domů je potká hodně záha...
