Soutěžní sbírka povídek

4. Jednou ho zničím

Ta prázdnota byla jako sůl v otevřené ráně.

Třebaže nastalo období, které nikdo nemá rád; upršené zatažené dny, něco mezi jarem a zimou, ale žádné kvítí ani sníh, les byl podivně klidný a příjemný. Čerstvá vůně se vznášela všude kolem Harryho a nechávala jeho myšlenkám volný prostor.

Nespatřil ani jedno živé zvíře. Panovala tu stejná prázdnota jako v jeho srdci.

Neslyšel nic kromě praskání větví pod jeho nohama a jeho vlastní dech.

Možná udělal chybu. Jestliže jej Smrtijedi zabijí, jakákoliv výhra je nemožná, pouze tu zanechá svět protkaný temnotou. Pokud Voldemorta nezastaví teď, tak už nikdy.

Chyběli mu neuvěřitelně moc. Minulým rokem těmito lesy procházel společně s Ronem a Hermionou, kteří ho udržovali při životě. Chyběl mu Hermionin rozum, schopnost pro plánování, znalost nekonečné škály kouzelných zaklínadel. Chyběla mu Ronova statečnost, nebojácnost a humor.

A především, chyběla mu Ginny. Jeho srdce vždy patřilo jí, i když ji v těchto letech viděl jen párkrát.

Jenže Bitva o Bradavice nedopadla tak, jak se očekávalo, přestože svůj život obětovalo tolik mocných kouzelníků. Jedna informace mu ohledně viteálů unikla a on ji musel získat, aby dokázal Voldemorta nadobro zničit.

Cestoval sám už bezmála tři čtvrtě roku. Bez útěchy, bez jistého místa, kde přenocuje. Ale jeho síla přesvědčení byla stále tak silná, jako když se ve svých jedenácti letech dozvěděl úplnou pravdu. Když bojoval s Baziliškem. Když viděl Cerdica Diggoryho umírat. Když viděl Siriuse umírat. Když viděl umírat Albuse Brumbála. Když v jeho náručí naposledy vydechl Dobby.

Tolik ran a jejich počet se stále zvyšoval. Nevěděl, jestli ještě někdo vůbec bojuje o dobro v kouzelnickém světě. On ano a dotáhne to do dokonalosti přes všechno.

Možná ho měl Moudrý klobouk opravdu poslat do Zmijozelu.

Avšak jeden výsledek to má.

Zastavil se a vyndal hůlku, kterou jednou sehnal v neznámém kouzelnickém obchodě a která mu sloužila ještě lépe než ta první.

Pak tiše pronesl: ,,Voldemort."

Nebyl chráněn žádnými ochrannými kouzly. Už dávno ne.

Les kolem něho už nebyl stejný. Teď tu byl on a ta banda krvelačných lapků.

Jeden z nich vypadal šokovaně. ,,Ale, ale, Harry Potter. A my mysleli, že už seš dávno mrtvej."

Tuhle válku vyhraje, i kdyby měl umřít on sám.

Měl plán.

___

Nebudu lhát, zadáním jsem byla velmi šokovaná. Jenže záhy mě napadl tento námět; Harry cestující během války sám, což se vlastně odehrává i během jednoho mého příběhu.
Každopádně doufám, že se vám povídka s Harrym a otevřeným koncem líbila :D.