Roomies with an enemy

1. kapitola - Dvojnice jako dvojnice

        Slunce tančilo po kampus whitmorské univerzity. Hlouček dívek debatoval nad nějakým novým drbem v populárním časopise. Skupina kluků se povalovala ve stínu stromů, odkud ne zrovna tiše hodnotili půvaby procházejících spolužaček. Když však uviděli půvabnou blondýnu v miniaturních džínsových kraťáscích a lehoučkém oranžovém topu, kráčející jistě i na platformě jejích páskových sandálků, s drobným batůžkem s květinovým motivem v ruce, vzhmoli se jen na obdivné hvízdání.
        Caroline Forbesová se potěšeně uculila. Nebyla vyloženě marnivá, ale lhala by, kdyby tvrdila, že si tuhle pozornost neužívá. Teď ale neměla čas. Elena jí už od rána nezvedala telefon. Z toho byly cítit trable. Jen jak si to pomyslela, uviděla svou kamarádku opírat se o zeď školní budovy.
"Stránka Vždycky zvedej telefon svojí kamarádce, jinak se zblázní strachy se ti asi z tvojí příručky Jak na přátelství  ztratila, viď? Měla jsem o tebe starost!" vypeskovala ji.
"Nazdárek Caroline," odpověděla Elena přehnaně afektovaným hlasem. Skoro jako by do něj násilím tlačila emoci.
"Bože, to ne... Neříkej mi, že sis vypnula emoce!" zasyčela Caroline vzteklým šepotem.
"Oh, Bože, ano. Teď mě omluv," ušklíbla se hnědovláska a s hlasitým svist zmizela. Odběhla upíří rychlostí, za denního světla a v přítomnosti mnoha lidí. Naštěstí si toho nikdo nevšiml. Blondýnka jen tak tak překonala nutkání vzhlédnout k nebi a pořádně vynadat nějaké vyšší bytosti, proč jí to sakra dělá. Raději vzala do ruky mobil.
"Ahoj Stefane. Máme tu takový menší bezemoční gilbertovský problém pobíhající po kampusu. Dej vědět Damonovi, já seženu Bonie. A pospěš si, než něco vyvede!" 

"Ani mě nenecháte v klidu najíst. Jak milé," povzdychla si otráveně Elena, když ji o dvě hodiny později našli, právěk dyž se chystala zakousnout do krku nějakého značně vyplašeného kluka. 
"Tohle není ta svačinka, co bys chtěla," odvětil Damon a přistoupil k ní blíž.
"No, podle mě vypadá dost chutně.."olízla si mlsně rty. Její tesáky se nebezpečně přiblížily krku neznámého. Bonnie pohotově natáhla ruku a Elena se s obličejem zřítila na podlahu. Stefan jí honem vpíchnul do tepny na krku sporýš. Caroline mezitím ovlivnila Eleninu oběť, aby zmizela a nic si nepamatovala.
"Unavuje mě tohle jí dělat," postěžovala si čarodějka.
"Radši bys uklízela hromady mrtvol? Pořád ji můžeme nechat běhat na svobodě," zavrčel Damon.
"Takhle jsem to nemyslela."
"Fajn. Stefane, vezmi ji prosím do auta, musíme jít vysvětlit profesorům její nenadálou nepřítomnost. Bloncko, jdeš se mnou," zavelel starší Salvatore a rozešel se chodbou, následován Caroline, zatím co jeho bratr vzal Elenu opatrně do náruče a nesl ji zadním vchodem k jejich autu. 

"Elena Gilbertová odjela na studijní pobyt do...Španělska. Vrátí se... tak do pár měsíců. Vůbec vám to nevadí a teď to zapíšete do jejích materiálů, jako by to bylo plánované," diktoval Damon muži pracujícímu v administrativní kanceláři.
"Bohužel to není možné, slečna Gilbertová svůj odjezd nenahlásila s týdenním předstihem. Budu ji muset vyřadit z našeho ústavu. Pokud po příjezdu bude mít zájem studium obnovit, může si o to zažádat pomocí formuláře o..." 
KŘUP!
"Damone!" vyjekla Caroline a vrhla se k tělu, které se bezvládně svezlo k zemi, když mu její společník zlomil vaz. 
"No co?! Ten chlápek mě štval. Kromě toho, pokud sis nevšimla, nešel ovlivnit. Nemáme čas diskutovat s každým blbečkem, na kterého narazíme!" pokrčil rameny černovlasý upír.
"Ale schovávat mrtvoly, na to je čas vždycky, že?!" šlehla po něm naštvaným pohledem. Protočil oči, pak popad tělo a zmizel s ním, za pět minut byl zpět. 
"Je schovaný, pak se o něj postarám. Tak, můžeme pokračovat," uculil se.
"Můžeme, ale tentokrát mou metodou. Nestojím o to, abys vyvraždil většinu mojí školy," odvětila .

"Tohle je poslední..."zašeptal Damon, evidentně nervózní. Caroline drobnými, někdy i trošku trapnými kousky zkoušela poslední dvě hodiny ovlivnitelnost jednotlivých pedagogů - ani jeden síle nátlaku nepodlehl. 
"Třeba budeme mít alespoň tady štěstí..."nadhodila Caroline. Pak se vydala chodbou naproti muži, kterému bylo okolo čtyřiceti a vedl praktická cvičení na pitevně. Jako by náhodou upustiila své knihy, zrovna, když procházel okolo. Podívala se mu do očí.
"Seberete mi je..." 
"Drahá slečno, myslím, že to zvládnete sama. Stejně máte mladší záda než já," odpověděl a odkráčel.
"Jsme v kelu," povzdechl si Damon.

"Nikdo z nich se nedá ovlivnit. Což znamená, že budeme muset přijít na způsob, jak jim vysvětlit, že Elena bude prostě nějakou dobu fuč," šílela Caroline večer téhož dne v Salvatorovic sídle. 
"A co kdyby nemusela být fuč?" nadhodil Stefan. 
"Co tím myslíš bratře?" povytáhnul Damon obočí.
V tom se rozlétly domovní dveře.
"Tuky ťuk," uculila se Katherine Piercová a vešla dovnitř.
"To teda ne! S ní v pokoji nebudu!" prohlásila Bonnie rozhodně
"Copak Bon-Bon? Bojíš se, že by ses nakazila mým sex appealem?" zakřenila se Petrova, prošla velmi těsně kolem Damona a zastavila se u Stefana, položila mu ruku na paži. 
"Do telefonu jsi zněl dost naléhavě. Tak nějak jsem doufala, že t bude postelová pohotovost, ale evidentně není. Takže - co chceš?" zeptala se hravě. 
"Potřebujeme, abys předstírala, že jsi Elena," odpověděl Damon za bratra.
"Na jak dlouho?"
"Řekněme, než si zapne emoce."
"Tak ona si květinka Elenka zase pohrála s vypínačem?" zapitvořila se Katherine.
"Souhlasím s Bonnie, s ní v jednom pokoji nebudu!" protestovala Caroline. 
"A co jiného chceš udělat?" namítl Stefan. Na to už se neozvala žádná odpověď. 
"Dobrá a co budu mít z toho, že si zahraju na svou nudnou, přesladkou dvojnici?" zajímala se Petrova.
"Budeme ti dlužit laskavost," pronesl mladší Salvatore. 
"Hmmm.. dobrá, můžeme to zkusit," uculila se a přejela rukou po jeho vypracovaném hrudníku.
"Super, s trochou štěstí si tu laskavost vybere u Stefana a spojí při tom příjemné s užitečným," zakřenil se Damon.

"Ne, v tomhle  nepůjdeš!" 
"Proč ne?"
"Protože tě nenechám zruinovat Eleninu pověst!"
"Co na tomhle by zruinovalo její pověst?! To, že by si někdo mohl myslet, že je sexy?"
"Spíš to, že by si někdo mohl myslet, že je lehká holka. Na obleč si tohle," podávala Caroline následující den ráno Katherine zelené tričko bez rukávů, ale s roláčkem. 
"To si na sebe v životě neobleču!" protestovala dvojnice. 
"Proč ne?"
"Nechci vypadat jako usedlá vodnice!"
"Proboha, můžete se přestat dohadovat?! Katherine, prostě si oblékni něco, co ti zahajuje alespoň polovinu dekoltu a ty, Caroline, mi prosím vrať ta skripta, co sis půjčovala," okřikla je Bonnie.
        Ty dvě se ještě změřily pohledem, načež se blondýnka začala prohrabovat svými učebními materiály, aby splnila kamarádčinu žádost a dvojnice se převlékla do trošku slušnějšího černého tílka. Hned vzápětí vyběhla ze dveří, aby Caroline nestihla mít připomínky i k její kratičké sukénce. 

Klaus Mikaelson právě vjížděl do areálu whitmorské univerzity, na rtech úsměv.  Po tolika letech pronásledování konečně dostihl Katerinu Petrovu a může s ní skoncovat. A co je nejlepší? Hned potom může nabídnou své okouzlující Caroline pozvání na večeři. Zastavil na parkovišti, vystoupil a vydal se do rušné školní budovy.