Leo a Kalypsó (jednodílovky)

Chvilku soukromí, lidi

Příď lodi se zaryla do písku a Argo II. se trhaně zastavila. Leo zvedl pohled od kormidla, díval se na prázdnou pláž přecházející v nízké keříky a poté v hustý les.

Na palubu vyšla Piper a rychle zvedla ruku k zívajícím ústům.

„Leo? Kde to jsme?"

Neodpověděl, jenom nevěřícně hleděl na pevninu před nimi.

„Leo?" došla až k němu a zamávala mu rukou před obličejem. „Víš, kde jsme?"

„Vím," promluvil nakonec, ale nějak se neměl k tomu, aby to víc rozvinul.

Za Piper se objevil Jason a jen tak mimochodem jí položil ruce kolem pasu.

„Bré ráno," popřál jim, „proč stojíme?"

„To bych taky ráda věděla, ale Leo mi nechce nic říct," obvinila ho, ale on jen dál zíral před sebe.

„Co to..." ozvalo se. Percy stál u zábradlí a měl podobný výraz jako Leo.

„Tady něco nehraje," postěžovala si Piper Jasonovi, který měl hlavu položenou na jejím rameni.

„Percy?" zaslechli Annabethin hlas. Vyšla na palubu a rozhlížela se, dokud nespatřila Percyho, pak došla k němu a všimla si jeho skelného pohledu.

„Stalo se něco?" zajímala se.

Percy odtrhl pohled od krajiny před ním a obrátil se k Annabeth. Chvíli mu trvalo, než promluvil.

„Já... myslím, že jsem tady už jednou byl."

„To byl," ozval se konečně Leo. Pustil kormidlo a došel k Percymu a Annabeth.

„Vzpomínáš si, Percy?"

„Ógygie," vydechl, sám překvapený pravdou.

Annabeth se zamračila; očividně se jí to nelíbilo.

„Sem jsme měli namířeno?" zeptala se skepticky. Pamatovala si, jak jí Percy o tom ostrově vyprávěl.

„Ano," vydechl Leo.

„Co? Já myslela, že plujeme do Athén," divila se Piper a zakroutila hlavou, takže Jason musel opustit svoje místečko na jejím rameni.

„Teda, to ano," zarazil se Leo, „do Athén, správně. Ale myslel jsem, že bychom mohli udělat malou zastávku."

Jason pokrčil rameny. „Tak já se zeptám Hazel a Franka, jestli půjdou s námi nebo zůstanou na lodi," a vydal se do podpalubí.

Annabeth se stále mračila, a když si toho Percy všiml, dal jí rychlou pusu, která zařídila, že se jí na tváři objevil malý úsměv. Přesto pořád vypadala trochu ustaraně.

„Ty, Leo," oslovil ho Percy při pohledu na jeho zamyšlený výraz, „nechceš nám k tomu něco říct?"

„Ani ne," pokrčil Leo rameny, „víte, že jsem tu byl, ale musel jsem se hned vrátit, takže jsem na ten ostrov zvědavý."

Nechtěl jim lhát. Fakt ne. Ale taky jim nechtěl říct celou pravdu. Protože... co když na něj Kalypsó zapomněla? Co když mezitím přišel jiný hrdina, který se rozhodl s ní zůstat? Ale Leo za to nemůže! Musel přece pomoct přátelům.

Z myšlenek ho vytrhl Jason, který oznámil, že Frank s Hazel se rozhodli zůstat na lodi.

---------------------

Písek jim křupal pod nohama a ranní slunce nabývalo na síle, aby zahřálo studený vzduch. Pět přátel stanulo na pláži a rozhlíželo se kolem. Pak se zraky ostatních stočily k Leovi.

„Co tu vlastně děláme?" zamumlala Annabeth, která se cítila trochu nesvá. Percy ji chytil za ruku a propletl si s ní prsty. Opětovala mu stisk. Bylo fajn vědět, že z tohoto ostrova odešel kvůli ní. Nechal tu bohyni... určitě překrásnou bohyni... aby mohl být s ní.

„Leo?" ozvalo se nalevo od nich. Všechny pohledy se stočily k postavě v bílých šatech a s dlouhými vlasy splývajícími na záda, která stála o několik metrů dál mezi stromy. Jednu ruku měla položenou na kůře stromu, o jehož kmen se lehce opírala. Druhou si prohrábla vlasy a pak se malými, nerozhodnými krůčky vydala k pětici.

Leo od ní nemohl odtrhnout oči. Byla snad ještě krásnější, než si ji pamatoval. Jenom s velkými obtížemi odolával pokušení se jí rozběhnout naproti a...

„Percy?" Zastavila se, když vedle něho uviděla Annabeth. Pohledem sklouzla na jejich spojené ruce a pak několikrát rychle zamrkala. Otočila se k Leovi, nerozhodně stojícímu stále na tom samém místě a probodla ho očima. Byla v tom bolest.

Leo se na to nemohl dál dívat a bylo mu jedno, co si o něm ostatní pomyslí. Několika rychlými kroky se dostal ke Kalypsó, obmotal kolem ní paže a sevřel ji v objetí. Položila si hlavu na jeho rameno a trhaně se nadechla, načež objetí trochu uvolnila, aby si viděli do obličeje. Leo ani chvíli neváhal a sklonil se k jejím rtům, které zakryl polibkem. Cítil, jak jí po tvářích stékají slzy, a doufal, že jsou důkazem radosti. Prsty mu zajela do vlasů a jemně ho hladila, jak si s nimi hrála.

Ostatní na ně jen nevěřícně zírali, jenom Annabeth se po tváři rozlil úlevný úsměv a uvolněně se opřela o Percyho rameno.

Leo zvedl zrak od Kalypsiiných krásných očí a uviděl svoje přátele s pohledy přilepenými právě na něm a jeho holce.

„Chvilku soukromí, lidi," uchechtl se a Kalypsó se k němu naklonila pro další polibek.